Dětská kniha s názvem Jedovatá houba, vysvětlující v několika ilustrovaných příbězích nebezpečí Židů, na pultech českých knihkupců a kalendář s fotkami vůdců nacistického Německa na českém internetovém e-shopu nás nutí se zamyslet nad tím, jestli jsou přibývající projevy nesnášenlivosti vůči Židům opravdu jen problémem západní Evropy. Podle nové výroční zprávy o projevech antisemitismu v roce 2019, kterou vydala minulý týden Federace židovských obcí v ČR, antisemitských incidentů loni přibylo i u nás. Paradoxně to ale podle představitelů federace může být spíše známka toho, že se nám častěji než v minulosti daří incidenty odhalovat a nahlašovat. Stejně jako v roce 2018 se i loni téměř sto procent projevů antisemitismu odehrálo v online prostředí.
Celkem se za rok 2019 podařilo odhalit 694 antisemitských incidentů.
lidé raději mlčí
Podle dat úřadu veřejného ochránce práv je pachatel nenávistných projevů v 91 procentech odsouzen, pokud už se případ dostane před soud. Stále ale máme mezery v nahlašování těchto incidentů.
„Dotčená osoba nevěří, že policie bude vůbec tento projev prošetřovat, a tak raději nic neoznámí. A tím se vytváří začarovaný kruh. Nenávistné projevy se neoznamují, a pokud se oznámí, jsou problémy s vyšetřením takových skutků,“ vysvětluje pro týdeník Euro vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jiří Jelínek.
Problematická bývá v online prostředí také identifikace pachatele. „Některé pachatele nebo trestné činy se dá na internetu těžko dohledat, protože některé dezinformační servery jsou například registrované v USA. Ale na sociálních sítích se už v dnešní době dá konkrétní člověk personifikovat,“ řekl předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. „Věřím, že to bude pokračovat dál tímto směrem a lidé si uvědomí, že to, co člověk vyjádří na sociálních sítích, je stejné, jako by to řekl ve skutečnosti,“ dodal Papoušek.
Pro antisemitismus je typické, že není motivován jen jednou ideologií.
Antisemité se najdou mezi krajní pravicí i levicí, mezi radikálními islamisty i ultrakonzervativními křesťanskými fundamentalisty. Možná kvůli ateismu převážné části české populace je u nás podle výroční zprávy islamismus a ultrakonzervativní křesťanský fundamentalismus víceméně zanedbatelný.
Zhruba šest procent projevů pak výroční zpráva přisuzuje levicovému extremismu, 18 procent pravicovému a za 24 procenty projevů stojí konspirační teorie. Zbytek incidentů je bez ideologického určení.
Největším problémem jsou pak konspirační teorie. Během pandemie se například objevily konspirace o záměru Židů virus šířit. „Je to celosvětový problém,“ tvrdí předseda Federace židovských obcí.
„Nárůst může taky hodně souviset s politickou a ekonomickou situací, že lidé se cítí nějakým způsobem ohrožení, hledají nepřítele, kdo za to může, a to je podhoubí pro to, aby různí manipulátoři vypouštěli konspirační teorie. Lidé se na to chytají a šíří to dál,“ uvedl Papoušek.
Hlavou proti zdi
Při aktuálním projednávání novely trestního zákoníku vzešel návrh přidat mezi trestné činy i komerční šíření propagandistických předmětů národního socialismu a dalších hnutí i použití jejich symbolů.
Cílem má být podle navrhujícího poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL) zamezení prodeje právě takových předmětů, jako je zmíněná antisemitská dětská kniha, kalendář s fotkami nacistů nebo hrníčky a trička s podobiznou Hitlera. „Je to krok správným směrem, ale především proto, že už dva roky jsme na tuto záležitost poukazovali,“ popisuje navrhované změny Papoušek.
Profesor trestního práva Jiří Jelínek, který je i členem Legislativní rady vlády, ale takovou změnu nepovažuje za šťastnou a efektivnějšímu postihu podle něj nepomůže. „Český trestní zákoník je již tak zaplevelen kazuistickými skutkovými podstatami, že nelze doporučit zavádění dalších,“ vysvětluje. Ze strany židovské komunity je však patrná frustrace ze současné situace. „Jsou případy, kdy jsme podávali trestní oznámení, a vždy to bylo odloženo. Jestliže člověk pořád naráží do zdi, je určitě nutné, aby došlo ke změně trestního zákoníku,“ říká předseda Federace židovských obcí.
694 antisemitských incidentů se stalo v roce 2019.
Kořeny antisemitismu v ČR 6 % projevů výroční zpráva přisuzuje levicovému extremismu 18 % pravicovému extremismu 24 % projevů je spojených s konspiračními teoriemi 52 % bez ideologického určení
O autorovi| Eliška Halaštová, halastova@mf.cz
