Menu Zavřít

Antimonopolní fraška. Nový šéf ÚOHS byl vybrán v netransparentní soutěži

2. 1. 2020
Autor: profit

Netransparentní soutěž vynesla na post šéfa ÚOHS Petra Mlsnu. Jaké změny chystá?

Vítězství náměstka ministra vnitra pro legislativu Petra
Mlsny ve výběrovém řízení na nového předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže (ÚOHS) je paradoxem. Mlsna ve své koncepci, se kterou otevřenou soutěž
vyhrál a kterou má týdeník Euro k dispozici, slibuje transparentnost téměř na
všech frontách.

„ÚOHS se musí otevřít veřejnosti a být otevřený nejenom z
hlediska rozhodovací činnosti, ale i vůči kritice zvnějšku,“ tvrdí Mlsna hned v
úvodu. Dále navrhuje, aby jména všech představených, tedy nejvyšších úředníků
úřadu, byla uvedena na webu a nebyla tak před veřejností tajena jako dosud.
Dalším Mlsnovým cílem je zlepšení komunikace s veřejností, státní správou i
neziskovým sektorem.

V kontrastu s plánovaným otevíráním nejdůležitějšího ekonomického úřadu v zemi veřejnosti je celý průběh výběrového řízení. Byli utajeni jeho účastníci, kritéria výběru vítěze, hodnocení všech kandidátů a jejich koncepce. Nelze tak ověřit, zda vítěz skutečně „splnil veškeré podmínky a požadavky výběrového řízení“, jak konstatovala výběrová komise složená z místopředsedkyně vládního Výboru pro personální nominace Yvony Charouzdové, ředitele odboru práva veřejných zakázek ministerstva pro místní rozvoj Vlastimila Fidlera a státního tajemníka ministerstva vnitra Josefa Postráneckého.

„Vedle prokázání odborné znalosti problematik spadajících
do kompetence ÚOHS, včetně právních předpisů a jejich odpovídající schopnosti
interpretace (mimo jiné podle smyslu a účelu těchto předpisů), byla výběrovou
komisí hodnocena koncepce, která měla systematickou strukturu, byla orientována
na cíl, byla dostatečně konkrétní a jasně zahrnující dílčí cíle, které by
uchazeč v pozici předsedy ÚOHS prosazoval. Výběrová komise dále vyzdvihuje
konkrétně definovaný cíl spolupráce s neziskovým sektorem, spolupráce
s dalšími subjekty (vysoké školy – právní, ekonomické, technické) a odformalizování
postupu řízení,“ popisuje komise Mlsnův výkon v soutěži v předkládací zprávě,
která není veřejnosti dostupná, ale kterou má týdeník Euro k dispozici.

Dosud ale není zřejmé, za co konkrétně získal Mlsna
vítězných 86 bodů z celkových 90. Ve své koncepci mimo jiné požaduje, aby
členové vedení ÚOHS byli držiteli osvědčení Národního bezpečnostního úřadu na
stupeň tajné, což by podle něj mělo být zakotveno přímo v zákoně.

Úřad by měl aktivně vyhledávat porušování pravidel
hospodářské soutěže a zadávání veřejných zakázek z úřední činnosti, nespoléhat
jen na podněty zvenčí a také posílit a zvýšit ekonomické a analytické kapacity
úřadu kvůli definici relevantního trhu nebo spojování podniků či dominanci.
Mlsnovým cílem ve funkci bude také aktivní vyhledávání případů porušování
zákona o významné tržní síle ze strany obchodních řetězců.

Prvním krokem, ke kterému se Mlsna ve funkci zřejmě odhodlá, je odvolání všech členů rozkladových komisí a jmenování nových členů na návrh právnických a ekonomických fakult, neziskových protikorupčních organizací, advokátní komory a orgánů ústřední státní správy, a to na dobu určitou, což by podle něj mohlo omezit rizika korupčního ovlivnění rozhodování komise.

Podle Mlsny je nutné otevřít odbornou diskusi nad
alternativami zrušení kritizovaného druhostupňového rozhodování v oblasti
veřejných zakázek, kdy ve druhém stupni rozhoduje sám předseda úřadu. Mlsna
navrhuje založit řízení o rozkladu na principu plné apelace, druhostupňový
orgán by tedy mohl rozhodnutí potvrdit nebo změnit, nikoli však zrušit. „Princip
plné apelace by odstranil kritizovaný ping-pong mezi prvostupňovým a
druhostupňovým orgánem,“ tvrdí Mlsna.

Mlsnovu koncepci však není možné srovnat s koncepcemi všech
ostatních kandidátů, jelikož ty nebyly zveřejněny. Kandidáti ani sami nevědí,
na základě čeho byli hodnoceni. „Nevíme, za co konkrétně nám byly ty body
uděleny,“ říká jeden z uchazečů, který si nepřál být jmenován. Komise se ho při
pohovoru ptala výhradně na služební zákon, nikoli na jeho koncepci vedení
antimonopolního úřadu.

„Padla dokonce otázka, jaký je rozdíl mezi manažerstvím a
lídrovstvím,“ dodává uchazeč. Jiný kandidát byl komisí zkoušen z legislativy v
oblasti veřejných zakázek, ačkoli je to právník, který má s touto oblastí
dlouholeté zkušenosti. Týdeník Euro požádal Úřad vlády o poskytnutí podrobných
informací o výběrovém řízení na základě zákona o svobodném přístupu k
informacím, ale zatím nedostal žádnou odpověď.

bitcoin_skoleni

Kromě Petra Mlsny se soutěže účastnil Robert Neruda,
Vladimír Kremlík, Michal Petr, Kamil Rudolecký, Jan Sixta, Hynek Brom, Daniel
Donath, Petra Jungová a Michal Petr. Jméno jedenáctého kandidáta není známé,
jelikož ten odmítl udělit souhlas se zveřejněním svého jména ve vládní
předkládací zprávě. Petr Mlsna by se měl vedení úřadu ujmout 1. prosince.

  • Našli jste v článku chybu?