Česká energetika patří si ve světovém srovnání stojí nebývale dobře. Ti ještě lepší však dělají přesný opak toho, co činí česká vláda.
Česká republika prý disponuje šestnáctou nejlepší energetikou na světě, uvádí zveřejněný začátkem října. Premiér Andrej Babiš se s tím neopomněl pochlubit na Twitteru.
Hodnocení se zakládá na třech kategoriích, mezi které patří energetická bezpečnost, cenová dostupnost a udržitelnost celého sektoru. Z pohledu do detailních údajů vyplývá, že dlouhodobě si Česko nejlépe vede v cenové kategorii. Při pohledu na účet za elektřinu či částku na totemu čerpací stanice by s tím nejspíš mnohý spotřebitel nesouhlasil, podle hodnotitelů jsou však tuzemské ceny z mezinárodní perspektivy jak u elektřiny, tak benzinu a nafty mimořádně příznivé.
O něco hůř, ovšem nikterak špatně, si stojíme v otázce bezpečnosti. Zatímco v diverzifikaci zdrojů si Česko polepšilo, nižší skóre získalo za závislost na dovozech a skladování. A s tím souvisí i poslední kategorie udržitelnosti. Ačkoliv právě zde došlo v posledních letech k největšímu pokroku, v produkci CO2 na hlavu či podílu bezuhelných zdrojů si stojí Česko nejhůře.
Patří české energetice 16. místo na světě?
Když už se premiér výsledky hodnocení veřejně chlubí, je dobré se podívat, co pro zlepšení udělal právě jím vedený kabinet. Odpověď zní: téměř, nebo spíš absolutně nic. V době, kdy se ve většině okolních zemí hbitě ukládá elektřina do obřích baterek, tuzemská energetická branže zoufale čeká na legislativní ukotvení akumulace, které je zatím v nedohlednu.
Navzdory veškerým komisím, radám a zmocněncům se ani nijak neposunul záměr výstavby nového jaderného bloku jakožto domácího a bezemisního zdroje. Pokud jde o produkci zplodin, rozdává stát znečišťovatelům výjimky z pravidel jako na běžícím pásu.
V oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů pak patří Česko k nejméně ambicióznějším státům v Evropě. Ministr průmyslu Karel Havlíček teprve tento týden oznámil rádoby velkorysé navýšení českého cíle zelené energie do roku 2030 o 1,2 procentního bodu na 22 procent poté, co původní plán sepsuli jako příliš nízký experti, Evropská komise a v podstatě i většina tuzemské energetické branže. Přitom podle nedávno zveřejněné studie Deloitte by Česko v klidu sneslo 23 procent, aniž by to někoho stálo něco navíc. Stačilo by odblokovat nesmyslné překážky.
Pochvaluje-li si Babiš výsledky žebříčku, můžeme vycházet z toho, že je pro něj i inspirací ke zlepšení. A kde jinde hledat vzory než v zemích, které se umístily před Českem. Třeba tolik vysmívané Německo, které vypíná jaderné i uhelné elektrárny a masově staví prý nestabilní, rizikové a předražené větrné a solární parky, skončilo deváté.
Čtěte další texty Jana Brože