Lepší je být připravený nežli nemocný a o hladu. Není proto důvod posmívat se těm, kteří ve strachu před pandemií koronaviru berou obchody útokem a vytvářejí zásoby. Co se bude dít, nevíme my ani oni. Co ale víme bezpečně, je, že na rýži a těstovinách se dlouho vydržet nedá. Čisté sacharidy bez významnějšího množství jiných výživných látek nikoho na případný boj s nemocí ani na pomoc bližním nepřipraví. Zásoba rozumného množství potravin pro případ karantény či narušení zásobování obchodů se ovšem může ukázat jako velmi prozíravá věc.
Důležité je zásobovat se takovými potravinami, které dodají dostatek potřebných živin. Hodit se budou ořechy, olivy a jako zdroj tuků kvalitní za studena lisované oleje. Pár konzerv sardinek pak vedle tuku dodá bílkoviny, minerály a omega 3 mastné kyseliny, zelenina v jakékoli podobě zajistí střevům prebiotickou výživu.
A pár krabic trvanlivého mléka zajistí možnost vyrobit si v případě nouze jogurty nebo kefír, které imunitě rovněž prospějí. Většina lidí si také nebude chtít dlouho odříkat maso ani vejce. Ty jsou také skvělým zdrojem energie a bílkovin.
Jak je ale uchovat, aby vydržely v poživatelném stavu co nejdéle? V žádném případě nechceme přivolávat černé scénáře, ale pro jistotu jsme dali dohromady osvědčené návody, které využívaly naše babičky při uskladňování zeleniny na zimu, i naše maminky při přípravě na vytouženou dovolenou v Jugoslávii. Zeleninu lze zasypat pískem, máslo přepustit, maso zavařit do láhví a chleba upéct z kvasu. Sušené droždí je totiž už několik týdnů nedostatkovým zbožím.
Máslo a vejce
Tvrzení, že jsou vejce nezdravá kvůli vysoké hladině cholesterolu, byla opakovaně vyvrácena. Běžně dostupná slepičí vejce jsou nutričně vyvážená a dobře stravitelná. Najdete v nich bílkoviny, tuky, mastné kyseliny, vitaminy A, D, E, K rozpustné v tucích i vitamin B. V případě omezených zdrojů potravin jsou vejce k zasycení ideální. Triky na jejich dlouhodobé uchování mimo lednici jsou jednoduché a snadno proveditelné. Ostatně v roztoku vodního skla nebo v pšenici se přebytky vajec na vesnicích uchovávají přes zimu dodnes.
Vodní sklo v podobě roztoku křemičitanu sodného koupíte v každém hobby marketu i v některých drogeriích.
Půllitrová láhev vyjde pod 50 korun a k uskladnění vajec jej budete ředit v poměru jeden díl skla ku osmi až deseti dílům vody. Čerstvá vejce s nepoškozenou, ale zcela čistou skořápkou dejte do vhodně velké sklenice, zalijte vodním sklem naředěným vodou, hrdlo překryjte třeba pečicím papírem zajištěným gumičkou a nádobu uskladněte v chladném a temném sklepě. Vejce tak v bezpečí přežijí osm měsíců, teoreticky i rok.
V případě, že se vám podaří sehnat pšenici, je postup podobně jednoduchý.
Použít můžete prakticky jakoukoli nádobu, dno vysypte pšenicí, do ní dejte vejce špičkou dolů a celá je zasypte pšenicí, aby vůbec nekoukala. Můžete je i vrstvit, ale dejte pozor, aby se nedotýkala navzájem a nedotýkala se ani stěn nádoby. Uložená v chladném sklepě vydrží vejce v pšenici alespoň osm měsíců. A kdyby bylo opravdu nejhůř, pšenice přijde také vhod.
Skvělá jsou míchaná vajíčka na přepuštěném másle a řízek na něm připravený chutná mnohem lépe než ten smažený v oleji. Přepuštěné máslo zbavené vody vydrží i mimo lednici, je lépe stravitelné než klasické máslo, má vyšší bod zakouření až dvě stě padesát stupňů, a proto se výborně hodí ke smažení. Využijete ho při jakémkoli vaření, pečení, a kdyby jiné máslo nebylo, můžete si ho namazat i na chleba. Máslová panika už je naštěstí za námi a kostku českého másla dnes pořídíte v akcích, které jsou téměř neustále, pod 40 korun. Kupte si pár kostek, dejte je do širokého hrnce se silnějším dnem a zahřívejte na mírném plameni. Od tuku se bude oddělovat bílkovina, na povrchu se vytvoří pěna. Tu můžete sbírat a dále využít třeba na omaštění brambor nebo ignorovat, pak časem klesne ke dnu. Jakmile se máslo vyčistí a bílkovina se u dna začne barvit do hněda, máte hotovo. Doba přípravy závisí na množství másla a velikosti hrnce, respektive ploše jeho dna. U dvou kostek počítejte se 40 až 60 minutami. Hotové přepuštěné máslo přeceďte přes plátno nebo perlan do čistých sklenic, jednu si nechte v kuchyni v pokojové teplotě k okamžitému použití a ostatní uložte do špajzu či komory. Vydrží vám několik měsíců.
Zelenina je základ
O benefitech kvašené zeleniny na lidské zdraví jsme podrobně psali v předminulém čísle. Připomeneme tedy pouze to, že za pomoci obyčejné soli, nejdříve tepla a následně chladu můžete zeleninu ve sklenicích zkvasit, zakonzervovat a uloženou ve sklepě či lednici pak konzumovat dlouhé měsíce. Taková zelenina člověku dodá vlákninu nezbytnou pro správné fungování střev i vitaminy.
Vystačíte si i s obyčejným bílým zelím, jehož pořizovací cena je minimální, ale jeho vliv na zdraví maximální. Mějte zkrátka na paměti, že střeva řídí naši imunitu i dobrou náladu a jejich stav je pro přežití horších časů naprosto zásadní.
Dobře se dá uskladnit kořenová zelenina jako celer, mrkev, petržel, ale třeba i červená řepa. Tu naši předkové ukládali s úspěchem hned po sklizni do beden s pískem a konzumovali ji až do následující sklizně. Optimální je čerstvá zelenina s natí, která se snad kromě řepy dá koupit v obchodech i teď. Nať je potřeba oříznout zhruba na centimetr. Bedýnku si vysypete pískem, do něj opatrně zapíchnete zeleninu, abyste neporušili kořínky, a dosypete písek tak, aby z něj koukaly jen vršky. To vše pak schováte do sklepa a písek občas navlhčíte. A pokud nebudete chtít v nouzi bagrovat pískoviště, můžete si pro něj zajet do stavebnin či hobby marketu. Dvacet kilo pořídíte pod 100 korun.
Kořenovou zeleninu do polévek a omáček také můžete jen nastrouhat a prosolit. Na kilo zeleniny použijte asi 30 dkg soli.
Uchovávejte ve sklenicích v chladu a temnu a před použitím ji propláchněte vodou.
Jako v Jugošce
Umění zavařování masa do sklenic ještě ovládají naše maminky, které ho připravovaly na každou delší dovolenou. Zavařit se dá prakticky cokoli od hovězího na houbách po španělské ptáčky. Pokud chcete mířit na co nejdelší trvanlivost, je dobré zavařovat čisté maso a omezit i množství koření. Část soli se dá nahradit Pragandou, což je nakládací sůl, kterou koupíte v některých drogeriích i potravinách. Kdo kdysi miloval vepřové ve vlastní šťávě z konzervy a nad tím, které se dnes prodává, jen zapláče, si ho může jednoduše vyrobit.
Receptů a postupů koluje na internetu celá řada. Můžete vařit na plotně, využít troubu či pomalý hrnec. V případě masa je však naprosto zásadní absolutní čistota při práci a řádná konzervace, aby vás místo koronaviru nezabil botulotoxin. Masové pokrmy vhodné k zavaření můžete připravit podle svého osvědčeného receptu. Následně jimi naplníte důkladně umyté vyhřáté zavařovací láhve a zavaříte při sto stupních po dobu dvou hodin. Pro úplnou jistotu můžete zavařovat nadvakrát. První den asi hodinu a půl a druhý den ještě další hodinu.
Upeč třeba chleba
Karanténa může přinést vedle klidového domácího režimu i další pozitiva - můžete se třeba naučit péct kvasový chléb i bagety a housky. Sušené droždí je, jak už jsme naznačili, vzácná komodita, ale čerstvé se dá v obchodech stále snadno koupit.
Málokdo ví, že se dá bez problémů zamrazit a použít v budoucnu. Žitnému nebo pšeničnému kvasu ale stačí minimum péče, trocha vody a mouky. Na rozkvašení stačí lžička darovaného kvasu nebo několik dní a trpělivost, pokud se rozhodnete kvas vypěstovat od základu. Podrobný návod najdete leckde internetu, osvědčené jsou návody a recepty jedné z nejznámějších českých domácích pekařek Juliany Fischerové, které najdete na stránkách maskrtnica.cz. Kvasové pečivo vás odmění specifickou chutí a vůní, lepší stravitelností, možností využívat kvas stále dokola bez nutnosti navštívit obchod a radostí z toho, co s minimem ingrediencí sami dokážete. Potřebovat ale budete dostatečnou zásobu mouky. #
O autorovi| Klára Donathová, donathova@mf.cz
ČLÁNKY DO MAILU