Menu Zavřít

Apoštol, který si nebere servítky

8. 4. 2013
Autor: Euro.cz

Nový předseda zemanovců Zdeněk Štengl hrozil jako vymahač dluhů firmám insolvencí nebo exekucí

Zaplaťte, nebo budete mít problémy! Jsem bývalý šéf kriminálky a u policie mám pořád spoustu kontaktů. Tato slova si vyslechl přede dvěma lety z telefonu podnikatel Jiří Černý. Ze sluchátka na něj mluvil Zdeněk Štengl, dnešní předseda Strany práv občanů zemanovci. Tehdy ale vystupoval jako vymahač pohledávek v chrudimské společnosti Spirus, kterou šest let vlastnil napůl s dalším politikem SPOZ, Romanem Doležalem.

Vymahačská kapitola Štenglova profesního životopisu zůstává dodnes zahalena tajemstvím.

Bývalý šéf chrudimské kriminální policie na sebe upozornil před svým zvolením na březnovém sjezdu zemanovců. V prezidentské kampani obvinil Karla Schwarzenberga z podpory sudetských Němců a přirovnával Miloše Zemana k Ježíši a svoji stranu k jeho apoštolům. O působení ve vymahačské firmě ale podrobně nehovořil. A bylo by o čem, Spirus ve své webové prezentaci láká na „dlouholeté zkušenosti na poli vymáhání pohledávek a s exekučním řešením finančních situací“. Čím se tedy předseda strany, který má ambice usednout minimálně v Parlamentu, donedávna skutečně živil? V úvodu naznačený případ napovídá, že to nebylo ve stylu Mirka Dušína a Rychlých šípů.

Zálusk na pozemek Podnikatel Jiří Černý se dostal do problémů se Spirusem poté, co převzal společnost East/West Connections, která rozběhla výstavbu bytového domu nedaleko západočeského městečka Nýřany. Dům měla postavit stavební firma Building Constructions z Hradce Králové, Černý jí dal ale výpověď, chtěl si poradit bez cizí pomoci. Hradecká společnost se nechtěla dát a požadovala zaplatit 473 tisíc korun, které fakturovala za údajné stavební práce. Když Černý nezaplatil, převzali pohledávku specialisté ze Spirusu.

S podnikatelem si nejdřív marně snažili domluvit schůzku, pak přišly na řadu výhrůžky po telefonu. „Říkali, že špatně dopadnu,“ vzpomíná Černý. Zástupci Spirusu podle něj psychicky tlačili na stavbyvedoucího a další pracovníky. „Chtěli přijít zadarmo k pozemku a stavbě za tři miliony korun,“ myslí si Černý. Avšak nevylekal se. Už dávno předtím se prý naučil, že v podnikání někdy přijdou na řadu ostřejší lokty. Štenglovi se vysmál a přestal mu zvedat telefon.

O něco později ho smích trochu přešel. Spirus totiž podal na jeho firmu insolvenční návrh. Argumentoval nezaplacenou fakturou a dluhy dalších dvou údajných věřitelů. Městský soud v Praze sice po několika dnech návrh na insolvenci zamítl s odůvodněním, že Spirus nepředložil zákonné náležitosti, Štenglova firma ale podala v listopadu roku 2011 nový návrh. V tomto případě došlo i na slyšení obou stran. Spirus však ani tentokrát soud nedokázal přesvědčit, že firma Building Constructions skutečně provedla práce, za které chtěla zaplatit necelého půl milionu. „Z těchto důkazů nelze mít za osvědčené, že by zhotovitel pro dlužníka vůbec nějaké práce provedl, a byl tedy oprávněn požadovat zaplacení části ceny díla v rozsahu provedených prací,“ stojí v usnesení městského soudu z března 2012. Soud navíc uvedl, že navrhovatel pracoval s dokumenty podepsanými neoprávněnou osobou a v časově nelogickém sledu.

Černý stál před možností, že by mohl Spirus zažalovat o náhradu škody, nakonec to ale vzdal. „Insolvenční řízení kompletně zastavilo celý projekt. Na další soud už nemám sílu, byla by to škoda peněz,“ podotkl. Bytový dům, z něhož postavil jenom půldruhého patra, se posléze rozhodl prodat. Jeho firmu navíc loni postihla exekuce, což částečně přičítá sporům se Spirusem.

Nejde zdaleka o jediný případ, ve kterém Zdeněk Štengl figuroval. Týdeník Euro se proto na předsedu zemanovců obrátil s písemnými dotazy. Předseda SPOZ ale přes urgence do uzávěrky neodpověděl, ačkoli jej na otázky upozornil i mluvčí strany. „Zdeňku, přeposílám otázky z týdeníku Euro. Nejsou vůbec příjemné. Vláďa,“ doputovalo elektronickou poštou omylem i do týdeníku Euro.

Neznámá v oboru Podnikání Spirusu je v Pardubickém regionu neznámou. Firmu s vlastním kapitálem kolem půl milionu korun a ročními výnosy spíše v řádu statisíců než milionů neznají ani v oborových sdruženích. „Na trhu SBS se profesně pohybuji přes dvacet let. Název Spirus je pro mne ale zcela neznámý,“ odpověděl týdeníku Euro František Dostál z holdingu Doson a zároveň předseda regionální pobočky Asociace soukromých bezpečnostních služeb v Pardubickém kraji. Zde připomeňme, že Štengl v jednom z nedávných rozhovorů zdůraznil, že Spirus není klasickou SBSkou. V rejstříku má ovšem léta jako jeden z předmětů podnikání zapsané „služby soukromých detektivů“. Firma si kromě toho poskytování detektivních služeb sama inzeruje na webu a podkresluje to fotografiemi ozbrojence nebo „soukromého očka“ šmírujícího s fotoaparátem z auta.

Spirus není ani členem Asociace inkasních agentur (AIA) sdružující firmy na správu a inkaso pohledávek. V souvislosti s popsaným případem se týdeník Euro zeptal šéfa asociace, zda se takzvaný šikanózní insolvenční návrh v branži používá. „Při vymáhání pohledávek je dobré dlužníky upozorňovat na konsekvence, které mohou nastat, pokud dlužná pohledávka nebude uhrazena. Tedy ani upozornění na možnost podání insolvenčního návrhu v případě nezaplacení nepovažuji za nijak chybné. Samozřejmě ale také velmi záleží na způsobu, jakým je tato informace prezentována. Členové Asociace inkasních agentur jsou vázáni k dodržování etického kodexu, který i tyto způsoby zahrnuje,“ uvedl prezident AIA Vladimír Gazárek.

Spirus do třetice neznají ani oficiální exekutoři sdružení v Exekutorské komoře. Platí to i pro chrudimského exekutora Petra Jaroše. „Exekutorský úřad Chrudim se společností Spirus žádným způsobem nespolupracuje! Mgr. Petr Jaroš tuto společnost nezná a neeviduje ji ani jako věřitele v exekučních řízeních, jejichž provedením ho pověřily soudy,“ uvedla na dotaz týdeníku Euro mluvčí Exekutorské komory Petra Báčová. Zdůraznila, že pojem exekuce se nesmí zneužívat. „V tomto případě Exekutorská komora ČR zváží podání podnětu ministerstvu spravedlnosti k zahájení správního řízení se společností Spirus,“ dodala.

Expert na dopravu Štengl ke konci loňského roku ze Spirusu odešel. Krátce před vrcholící prezidentskou kampaní, ve které měl na starosti koordinaci hlavního štábu Miloše Zemana s regiony, prodal svůj poloviční podíl za 100 tisíc korun Romanu Doležalovi, mimochodem také jednomu ze zakladatelů SPOZ (dnes má funkci krajského místopředsedy). Doležal zůstal jediným majitelem Spirusu, funkce jednatele se ale v lednu zbavil.

V době, kdy Štengl prodával polovinu firmy, už nebyl na politickém kolbišti žádným zelenáčem. Ve SPOZ si vysloužil ostruhy za úspěchy strany na Pardubicku a před lety se díky tomu dostal do místopředsednické funkce.

bitcoin_skoleni

Důležitý posun přišel loni na podzim, kdy zemanovci uspěli v krajských volbách a vstoupili do regionální koalice se sociálními demokraty. Štengl se stal krajským zastupitelem a od prosince si našel v samosprávě i nové trvalé zaměstnání. Zvítězil ve výběrovém řízení na nově vzniklou funkci koordinátora pro dopravu. „Důvodem jejího zřízení byla nespokojenost samosprávy Pardubického kraje a veřejnosti se stavem autobusových a vlakových jízdních řádů, kterou pro kraj zajišťuje organizátor veřejné dopravy, společnost OREDO,“ zdůvodnil ustavení nové pozice mluvčí Pardubického kraje Jakub Rychetský. Bývalý kriminalista má podle něj dohlédnout také na lepší hospodaření v dopravní obslužnosti nebo „sumarizovat potřeby a stanovovat priority v investicích do dopravní infrastruktury“. Stojí za připomenutí, že oblast dopravy spadá pod náměstka hejtmana za SPOZ, bývalého stávkomilného odboráře na železnicích Jaromíra Duška. l •

O autorovi| Tomáš Pergler, pergler@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?