Menu Zavřít

Appian ztrácí

31. 10. 2003
Autor: Euro.cz

Sobotka omezuje vliv Grosse na ekonomiku

Novopečený místopředseda vlády Bohuslav Sobotka se minulý týden poprvé střetl se svým stranickým konkurentem Stanislavem Grosem a jasně zvítězil. Dobře informované zdroje tvrdí, že privatizace dolů se zatím odehrává v Sobotkově režii a ministr průmyslu Milan Urban, patřící do Grossovy skupiny, se svými názory neuspěl. Čtvrteční jednání meziresortní privatizační komise začalo roztržkou mezi Urbanem a Sobotkou, uvádějí zdroje blízké komisi. Urban se dožadoval „naplnění vládního usnesení“, což by v praxi znamenalo vyloučení všech firem, které nesplňují striktní výklad podmínek privatizačního tendru. Naopak Sobotka prosazoval, aby ze soutěže na Sokolovskou uhelnou a Severočeské doly byla vyloučena elektrárenská společnost ČEZ a ostatní uchazeči byli puštěni do druhého kola. Zasedání komise předcházela jednání u premiéra, kterých se vedle Sobotky a Urbana účastnil i Stanislav Gross. Zatímco ministři průmyslu a vnitra prosazovali přísné dodržení kritérií předkola, což by znamenalo exkluzivní jednání s Appianem v případě Severočeských dolů a manažerskou společností Sokolovská těžební v případě Sokolovské uhelné, Sobotka byl ostře proti. Ministr financí se rozhodl zásadně omezit vliv dosavadního korunního prince ČSSD v hospodářské sféře a zřejmě se mu to v prvním kole podařilo, i když zatím není dobojováno. Je však jasné, že pozice favorizovaného Appianu je po minulém čtvrtku citelně slabší. Jeho šéf Antotnín Koláček poněkud překvapivě rezignoval na intenzivní vyjednávání, která v současnosti probíhají, a odjel na tři týdny meditovat do Himálaje. Přitom pokud Appian Severočeské doly nezíská, říkají experti, že se může velmi zkomplikovat i situace pro Mosteckou uhelnou (MUS) a ona sama se může stát cílem akvizice nového majitele Severočeských dolů.

Přerušená kontinuita.

Meziresortní komise nakonec ve čtvrtek večer rozhodla, že o tom, kdo získá Severočeské doly, se rozhodne mezi trojicí firem: Appian Group, Škrobárna Brno (firmu ovládá skupina J&T) a Oakfieldem (společnost založila česko – slovenská investiční skupina Penta). Šanci na úspěch tak ztratil dodavatel důlních strojů Severozápadní Energo Group, za nímž stojí údajně kontroverzní podnikatel Pavel Tykač. Vyřazen byl rovněž Impower finance a elektrárenská společnost ČEZ. U posledně jmenované firmy zdůvodnila komise své rozhodnutí tím, že společnost nesplňuje kritéria stanovená vládou. Tedy že nemá zkušenosti s kontinuální těžbou uhlí a v jejích statutárních orgánech nesedí člověk, který může doložit několikaletou praxi v některé z hnědouhelných firem. K vyloučení posloužil posudek o tom, co je, a co není kontinuální těžba. Ten podepsal náměstek ministra průmyslu Martin Pecina. Původní posudek z Výzkumného ústavu hnědého uhlí spadl pod stůl. Kdyby totiž platil, vypadl by ze soutěží nejen ČEZ, ale i OKD (zajímající se o Sokolovskou uhelnou), protože pojem kontinuální těžba použitý v podmínkách předkola se používá zásadně pro povrchové dobývání. V Pecinově podání jde ale o jakékoli nepřetržité těžení a společnost ČEZ má smůlu, protože v jejích lomech na vápenec se při odstřelu zastaví ostatní práce, a tudíž proces těžby je přerušen.

Návrat ztracených.

O postupu Appian Group, který již v Česku ovládá Mosteckou uhelnou společnost, do dalšího kola tendru nebylo takřka od samého počátku pochyb. Trochu překvapivě pustila komise dál i J&T a Pentu. Jejich postup do dalších bojů prosazoval v komisi především člen prezídia Fondu národního majetku, poslanec Karel Kühnl (US-DEU). Tak se zdá, že vliv na privatizaci dolů má nyní dokonce spíše podceňovaný unionista Kühnl než donedávna tolik mocný Stanislav Gross.
Penta a J&T vyřešily splnění privatizačních podmínek po svém. Oakfield, ovládaný česko–slovenskou investiční skupinou Penta, totiž do orgánů firmy dosadil Aleše Buriana. Ten ještě v první polovině roku 1995 seděl v křesle generálního ředitele a předsedy představenstva Mostecké uhelné. Penta navíc do firmy dosadila i další dva bývalé zaměstnance MUS – Josefa Dlouhého a Jaroslava Kroužka. K obdobnému řešení, jak splnit privatizační podmínky, sáhla i společnost J&T. Do statutárních orgánů Škorbáren Brno, jejichž prostřednictvím se privatizace zúčastnila, dosadila Radomíra Kypastu, bývalého zaměstnance Severočeských dolů a Jaroslava Pěcha, který pracoval ještě letos v srpnu v Mostecké uhelné. V praxi to znamená, že proti Mostecké uhelné společnosti reprezentované Appianem bojují v tendru o Severočeské doly i lidé, které ještě v polovině devadesátých let minulého století mostecká společnost zaměstnávala.
Obě společnosti přitom musely překonat lobbování Appianu, pro něhož to jsou nebezpeční soupeři, protože jsou schopni nabídnout hodně vysokou cenu.

Britská zloba.

Komise ve čtvrtek rovněž prosela i zástup uchazečů o Sokolovskou uhelnou. Rozhodla, že do dalšího kola bojů postoupí firma současného managementu, Sokolovská těžební a OKD, člen skupiny Karbon Invest. Další člen skupiny Metalimex již drží v Sokolovské uhelné 36,3 procenta akcií. Z dalších bojů vypadla společnost International Power, údajně proto, že netěží přímo, ale prostřednictvím své dcery. Jak se očekávalo, vypadl i v tomto případě ČEZ, a neuspěla ani společnost Keramost, která v Sokolovské uhelné drží kolem tři procent akcií. „Ostravská a sokolovská lobby v komisi se v průběhu čtvrtečního jednání spojily a vyhodily International Power,“ sdělil týdeníku EURO dobře informovaný zdroj. Upozornil, že britská firma se nechala krátce poté, co padl verdikt, slyšet, že se nehodlá s výsledkem smířit a všemi dostupnými prostředky jej napadne a pokusí se zrušit.

Ani nahá, ani oblečená.

„Dále již bude pokračovat řízení standardním způsobem, oslovení zájemci například uskuteční due diligence prodávaných firem. A poté předloží závaznou nabídku na koupi dolů včetně ceny,“ řekl týdeníku EURO předseda výkonného výboru Fondu národního majetku Jan Juchelka. Další podrobnosti k průběhu privatizace odmítl sdělit. Několik zdrojů týdeníku EURO tvrdí, že nyní ale probíhají velmi intenzivní jednání o dalším průběhu soutěže. Komise zasedne znovu v pátek 7. listopadu. K privatizaci dolů se minulý týden uskutečnilo i koaliční jednání, kterého se účastnili Karel Kühnl a lidovec Miroslav Kalousek. Z tohoto jednání vzešel návrh, aby komise pro další jednání stanovila pořadí investorů na základě kvality dosavadních nabídek. Vždy by se jednalo sice jen s jedním uchazečem, ale vláda by se vyhnula použití termínu exkluzivní vyjednávání s předem vybraným investorem. Je však otázkou, zda tento návrh projde přes aktivního Sobotku, který zjevně usiluje o prodej dolů za co nejvyšší cenu.
To by sice bylo ocenění hodné, nicméně privatizace dolů nemá až tak úplně obchodní charakter. Prodávané společnosti musejí rekultivovat obrovské rozlohy těžbou zničené krajiny, což má charakter veřejné služby. Je otázkou, zda hon za nejvyšší nabídkou nebude znamenat, že nový vlastník k zaplacení vysoké ceny použije prostředky potřebné pro financování rekultivací. Také není jasné, proč Sobotka předložil do vlády návrh na exkluzivní jednání o prodeji státního podílu v OKD společnosti Karbon Invest, která ostravské doly momentálně kontroluje, když i v tomto případě existují další zájemci.

Neklid v ČEZ Po odvolání Jaroslava Míla se velmi intenzivně diskutuje o tom, kdo ho nahradí. Jednoznačně největší šance se dávají šéfovi plzeňské Škody Martinu Romanovi.

bitcoin_skoleni

Jasně nejasný favorit.

Roman říká, že jde o velmi předčasné úvahy. Tvrdí, že se dosud ani on sám nerozhodl. Jeho dosavadní práce ho uspokojuje, a ani finančně by si nepolepšil. Navíc má malé dítě a časové vytížení v čele energetického gigantu by mu bránilo věnovat se rodině tak, jak by chtěl. Nicméně uznává, že takový post je lákavou výzvou, protože ČEZ je jedinou českou firmou, která může v blízké budoucnosti pomýšlet na to, že se stane globálním hráčem.
Je jasné, že o pozici nového šéfa ČEZ bude svedena těžká politická bitva. Martin Roman v ní je momentálně favoritem, ale s mocenskými posuny v ČSSD se může situace během několika týdnů podstatně změnit. Tendr má zorganizovat během sedmi týdnů headhunterská agentura a očekává se další střet mezi Grossem a Sobotkou, čehož se budou snažit využít četní lobbisté.

Neznámý škůdce.

Ani současné přechodné vedení nebude mít lehký život. Odboráři elektrárenské společnosti čtvrteční rozhodnutí komise označili za skandální. „Chystáme žalobu, momentálně sbíráme potřebné dokumenty,“ sdělil týdeníku EURO předseda základní odborové organizace elektrárny Chvaletice Petr Gross. Rozhodnutí o tom, kdy odbory žalobu podají, zatím nepadlo. „Záleží na mnoha faktorech, mimo jiné na tom, kdy se spojíme se skupinou minoritních akcionářů ČEZ,“ uvedl Gross. Odboráři se zatím ani nerozhodli, na koho žaloby podají. „Samozřejmě na toho největšího škůdce. Mohou to být ministři, vláda, meziresortní privatizační komise nebo její jednotliví členové,“ dodal Gross. Žaloba navíc nemusí být hromadná, ale může jich být i několik. Odboráři o tom chtějí rozhodnout již v úterý 4. listopadu, kdy se z celé republiky sjedou k jednání do Jaderné elektrárny Temelín. „Pokud ČEZ nezíská doly, bude po vstupu do Evropské unie oproti své konkurenci notně znevýhodněn. V Německu i ve Francii je vertikální propojení, tedy těžby uhlí a výroba elektřiny zcela normální,“ připomněl Gross.

  • Našli jste v článku chybu?