Mittal Steel požaduje po Česku údajně 700 milionů eur
Česká republika musí čelit další arbitráži kvůli ocelárnám. Nadnárodní koncern Mittal Steel totiž vymáhá u mezinárodního tribunálu miliardové odškodnění za to, že neuspěl v privatizaci státního podílu ve firmě Vítkovice Steel. Koncern již ovládá největší český hutní podnik, Mittal Steel Ostrava. Týdeník EURO má informace, že koncern kontrolovaný miliardářem Lakhsmim Mittalem požaduje odškodné 700 milionů eur. Je to již druhá arbitráž, kterou Mittal Steel proti Česku vede. V první žádá vydání zhruba čtrnácti procent akcií Mittal Steel Ostrava (MSO), které nyní spravuje ministerstvo financí.
Znehodnocená investice.
„Mittal Steel svoji žádost o vyplacení odškodného zdůvodňuje tím, že v době, kdy kupoval státní podíl v Mittal Steel Ostrava (dříve Nová huť), tedy již při uzavření této transakce, počítal i s ovládnutím Vítkovice Steel. To se nestalo, stát jej do privatizace nepustil, a tím údajně došlo k znehodnocení jeho investice do Mittal Steel Ostrava,“ tvrdí zdroj blízký arbitrážnímu vyjednávání. Jedním z argumentů Indů je, že obě firmy, tedy Vítkovice Steel a Mittal Steel Ostrava, jsou technologicky provázané. Součást MSO, Vysoké pece Ostrava, totiž dodávají společnosti Vítkovice Steel tekuté surové železo. „Je to absurdní požadavek. V tom případě mohou zažalovat stát, že jim neprodal podíl v OKD nebo Českých drahách, které jim uhlí vozí. Opět mohou argumentovat tím, že obě firmy jsou s Mittal Steel Ostrava technologicky provázané,“ dodal zdroj. Ředitel pro fúze a akvizice společnosti Mittal Steel Ondra Otradovec týdeníku EURO potvrdil, že firma zahájila kvůli privatizaci společnosti Vítkovice Steel s Českou republikou mezinárodní arbitráž. Další informace však s ohledem na pokračující jednání nechtěl poskytnout. Česko bude ve sporu s Mittalem zastupovat advokátní kancelář Lovells, která za své služby požaduje zhruba 46,2 milionu korun.
Marná snaha.
Mittal Steel se o státních 98,96 procenta akcií ve společnosti Vítkovice Steel ucházel již několikrát, poprvé počátkem roku 2002. Neuspěl, podíl v hutích získala státní firma Osinek, když za ně zaplatila zhruba tři miliardy korun. Ještě v témže roce však dceřiná firma Mittalu, LNM Holdings, oznámila, že je za akcie ochotna zaplatit miliardu korun a dalších pět set milionů investovat do provozního financování společnosti. Koncem téhož roku LNM svoji nabídku upravila, za akcie hodlala zaplatit téměř sedm set milionů korun a rovněž nabídla garance ve výši 2,3 miliardy korun, z toho 1,8 miliardy korun formou převzetí garance za doplacení úvěru České konsolidační agentury. Další půl miliardy korun byl zájemce o hutě ochoten vydat za splacení závazku, který vznikl po oddělení oceláren od mateřských Vítkovic. Stát však na nabídku LNM nepřistoupil a akcie jí neprodal. Snaha Mittal Steel ovládnout Vítkovice Steel pokračovala i v dalších letech. V roce 2004 odstartovala vláda premiéra Vladimíra Špidly privatizaci státního podílu ve Vítkovice Steel, na jaře roku 2005 však stát rozhodl, že neumožní Mittal Steel účast v soutěži. Do privatizačních podmínek totiž dosadil klauzuli, že se tendru na akcie nesmí zúčastnit žádný subjekt, který vede se státem nebo jím ovládanou firmou soudní či obchodní spor. Společnost Vysoké pece Ostrava, ovládaná Mittalem, přitom již několik měsíců vedla spor se státním Osinkem o ceny dodávek surového železa pro Vítkovice Steel. Rozepří se zabývaly i soudy. Mittal podal stížnost k Evropské komisi, rovněž požádal český soud o pozastavení privatizace do doby, dokud spor o ceny surového železa nevyřeší. Marně, soud požadavkům firmy nevyhověl. V roce 2005 se pak vláda rozhodla prodat majoritní balík ve firmě Vítkovice Steel ruské společnosti Evraz Group za 7,05 miliardy korun. Výsledek tendru se Mittal Steel ještě na poslední chvíli snažil zvrátit, když za státní podíl nabídl devět miliard korun a slíbil urovnat veškeré spory mezi firmami Vítkovice Steel a Vysoké pece Ostrava. Opět marně. Po několika měsících příprav pak zažádal u mezinárodní arbitráže o miliardové odškodnění.
Vydejte akcie.
Spory mezi Českou republikou a Mittal Steel však kauzou Vítkovice Steel nekončí. Nadnárodní koncern již několik měsíců vede se státem další arbitráž. Tentokrát kvůli zhruba čtrnácti procentům akcií Mittal Steel Ostrava. Cenné papíry, jejichž vydání Mittal Steel požaduje, měly původně připadnout společnosti Petrcíle, s níž stát v devadesátých letech minulého století podepsal dohodu o manažerské privatizaci Nové huti. Petrcíle však nesplnila privatizační podmínky a stát jí smlouvu vypověděl. Po další privatizaci Nové huti, ve které zvítězila společnost Mittal Steel, se vláda s novým majitelem oceláren dohodla, že v budoucnu převede zmíněných čtrnáct procent akcií hutí na jeho účet. Mittal ovládl Novou huť v březnu 2003. Hodnota akvizice měla přesáhnout 900 milionů dolarů. Většinu z této částky však představovaly investice, převzetí dluhu a pasiv obchodních věřitelů Nové huti. Na základě privatizační smlouvy měl Mittal získat od státu celkem 67,25 procenta akcií firmy. Za 52,25 procenta akcií zaplatil šest milionů dolarů, zbývající tři miliony měl uhradit za zhruba čtrnáct procent akcií poté, co bude vyřešen problém společnosti Petrcíle. Kvůli pokračujícímu sporu s Petrcíle k tomu však doposud nedošlo, za to Mittal Steel došla trpělivost. Zahájil již zmíněné arbitrážní řízení u Mezinárodního arbitrážního soudu v Paříži. České zájmy v tomto sporu hájí německá právní firma Nörr Stiefenhofer Lutz. Odborníci upozorňují, že stát na Mittal Steel čtrnáct procent akcií oceláren hned tak nepřevede. Spor s Petrcíle se táhne již několik let a další léta může pokračovat. V polovině roku 2004 prohrál Fond národního majetku arbitráž s firmou Petrcíle o akcie někdejší Nové huti, a měl ji odškodnit zaplacením pokuty ve výši 2,05 miliardy korun. Fondu se ale u soudu podařilo vrátit celý spor na samý počátek. Loni v květnu však podnikatel Radim Masný, který získal Petrcíle od jejich zakladatelů, manažerů Nové huti, firmu prodal na Kypru zaregistrované společnost Zuglite Investments Limited, za kterou údajně stojí finančník Pavel Tykač. Nový majitel se poté rozhodl otevřít druhé kolo sporu o akcie Nové huti. V arbitráži nyní požaduje po České republice 5,8 miliardy korun. V posledních dnech navíc na trhu kolují informace, že Petrcíle opět změnila majitele, měl se jím stát koncern Mittal Steel. „Ne, není tomu tak,“ říká Otradovec.
Spásná komise.
Spory a problémy mezi státem a Mittal Steel má pomoci vyřešit pracovní skupina složená z úředníků ministerstva průmyslu a obchodu a resortu financí. „Problémy jsou dlouhodobě neřešené a jsou oboustranné, proto se musí řešit společně,“ prohlásil premiér Mirek Topolánek v polovině září. Meziresortní skupina má mimo jiné pomoci najít shodu v otázkách týkajících se dokončení privatizace Mittal Steel Ostrava , související arbitráže a sporu o ceny surového železa mezi Osinkem a Vysokými pecemi Ostrava. „Komise se již zástupci Mittal Steel sešla v pátek 22. září na ministerstvu financí. K žádné významnější dohodě však nedošlo. Jednání budou v následujících týdnech pokračovat,“ upřesnil jeden ze zdrojů. Schůzku potvrdil i Otradovec, konkrétní body jednání ale nechtěl komentovat. Česko se však proti atakům Mittal Steel nebude jen bránit. Zdroje blízké Topolánkovu kabinetu tvrdí, že stát začne zkoumat, jak koncern plní závazky, ke kterým se zavázal podpisem privatizační smlouvy na Novou huť.