Menu Zavřít

Armáda v Turecku se pokouší o převrat, v ulicích jsou tanky

15. 7. 2016
Autor: Flickr

Z Turecka byl v pátek večer ohlášen pokus o vojenský převrat. Armáda vyhlásila výjimečný stav a uvedla, že přebírá moc kvůli autokratičnosti země a hrozbě terorismu. Země má mít novou ústavu. Prezident Erdogan vyzývá občany, aby vyšli do ulic.

Část armády se pokusila o převrat, prohlásil v televizi premiér Binali Yildirim, zatímco vojenský mluvčí řekl, že armáda přebírá vedení země.

Pučisté oznámili, že pro celé území Turecka vyhlašují výjimečný stav a zákaz vycházení. Naopak prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval občany, aby vyšli do ulic a protestovali proti pokusu o puč, který podle něj uskutečnila malá skupina uvnitř armády.

Televizní stanice TRT, kterou obsadili vojáci, odvysílala prohlášení vůdců převratu, kteří uvedli, že plně přebírají moc v zemi kvůli rostoucí autokratičnosti současného režimu, narušení vlády sekulárního práva a kvůli zvýšené hrozbě terorismu.

Zemi prý bude nyní vládnout „mírová rada“, která nedovolí narušení veřejného pořádku. Brzy má být připravena nová ústava.

Zdroje z prezidentské kanceláře ale ujišťují, že Recep Tayyip Erdogan stále zůstává v úřadu, stejně jako celá vláda. Ministr obrany Fikri Işik v televizi CNN Türk prohlásil, že oznámení pučistů na stanici TRT bylo součástí „pirátského vysílání“.

Záběr turecké CNN, vojenský převrat v Istanbulu (Zdroj: Profimedia.cz) Záběr turecké CNN z Istanbulu.

Erdogan v rozhovoru přes mobilní telefon prostřednictvím televize CNN Türk oznámil, že se vrací do Ankary, a vyzval občany, aby vyšli do ulic a protestovali proti pokusu o puč. Podle něj ho má na svědomí malá skupina uvnitř armády. Pučisté nemají šanci na úspěch, budou rychle poraženi a za své činy tvrdě zaplatí u soudu, uvedl Erdogan. „Vyzývám národ, aby se shromáždil na náměstích,“ prohlásil zároveň.

Podle Erdogana za převratem stojí „paralelní struktury“, což je termín, jímž prezident pravidelně označuje příznivce hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který žije v exilu v USA.

Podle premiéra Yildirima kabinet nedovolí žádné pokusy o narušení demokracie a bezpečnostní složky se snaží situaci řešit. Vojenský mluvčí naopak akci armády zdůvodnil tím, že v Turecku musí nadále platit vláda práva, a ujistil, že vztahy se zahraničím převrat nenaruší.

V ulicích Ankary a Istanbulu jsou podle médií vidět těžce ozbrojení příslušníci bezpečnostních sil i obrněná vozidla. V Istanbulu vojáci uzavřeli oba hlavní mosty přes Bosporský průliv spojující evropskou a asijskou část země. Turecká agentura Dogan uvedla, že policie v Ankaře povolala do služby veškeré posily.

„Máme tu nelegální čin ze strany skupiny uvnitř armády, která jednala bez rozkazu. Obyvatelé musí vědět, že nedovolíme žádnou činnost, která by narušila demokracii,“ řekl premiér Yildirim.

MM25_AI

V sídle generálního štábu v Ankaře jsou rukojmí, informovala televize CNN Türk. Podle agentury AFP je mezi nimi i náčelník generálního štábu.

Tanky a obrněná vozidla střeží istanbulské mezinárodní letiště, které zastavilo všechny přílety i odlety. Poslední páteční spoj z Prahy do Istanbulu letecké společnosti Turkish Airlines dosedl na Atatürkovo letiště podle letištního webu krátce před 23:00 místního času.

Turecká armáda provedla v posledních desetiletích tři převraty
Mocná a obávaná turecká armáda, druhá největší po USA v rámci zemí NATO, byla dlouho rozhodující silou v zemi a označovala se za garanta sekulární podoby Turecka, jehož režim je zcela světský, ale kde žije 99 procent muslimů. Od nástupu k moci proislámského premiéra Recepa Tayyipa Erdogana v roce 2003 se vliv armády postupně snižuje. Dnes se skupina uvnitř turecké armády pokusila o převrat.
Turecká armáda (TAF) pokládá samu sebe za strážce ideologie zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka, což je oficiální státní ideologie, zvláště v zachování laického charakteru republiky.
Po vyhlášení Turecké republiky v roce 1923 zakázal první prezident Atatürk politické aktivity vojenských důstojníků v aktivní službě zákonem z roku 1930.
Po vojenském převratu v roce 1960 však Výbor národní jednoty vydal nový zákon o tureckých ozbrojených silách, který legitimizoval jejich zásahy do politiky. V pozdějších převratech a pokusech o převrat byly části tohoto zákona používány k ospravedlnění politických aktivit armády.
TAF si stále uchovává významný vliv na rozhodování v otázkách souvisejících s tureckou národní bezpečností prostřednictvím Národní bezpečnostní rady, jejímž členem je prezident, náčelník generálního štábu ozbrojených sil a rada ministrů, byť se tento vliv v posledních desetiletích snižuje.
Armáda v minulosti několikrát výrazně zasáhla do politiky a převzala moc. Provedla tři převraty - 27. května 1960, 12. března 1971 a 12. září 1980. Po převratu v roce 1960 armáda popravila prvního demokraticky zvoleného prezidenta Adnana Menderese.
V roce 1997 armáda přispěla svým tlakem k odstoupení premiéra Neçmettina Erbakana kvůli jeho údajné snaze posílit roli islámu v Turecku. V roce 2012 armáda iniciovala vyšetřování Erbakanova svržení a nechala zatknout a obvinit ze spiknutí šest tehdejších generálů.
Na jaře roku 2007 armáda podpořila masové demonstrace a bojkot ze strany opozice proti zvolení Abdullaha Güla prezidentem kvůli jeho islamistické minulosti. Při opakované volbě v srpnu Gül uspěl v parlamentu až ve třetím kole, v němž už nemusel získat dvoutřetinovou, ale jen nadpoloviční podporu zákonodárců.
V říjnu 2008 v Turecku začal soud s údajnou ultranacionalistickou sítí nazývanou Ergenekon, když v červnu 2007 policie v Istanbulu objevila sklad zbraní a výbušnin. V únoru 2010 bylo 40 důstojníků zatčeno a formálně obviněno z pokusu o svržení Erdoganovy vlády. Letos v dubnu turecký nejvyšší odvolací soud zrušil tři roky starý verdikt soudu nižší instance, který poslal na doživotí za mříže bývalého náčelníka generálního štábu armády Ilkera Basbuga a mnoho dalších lidí.
Erdoganova vláda, která má kořeny v politickém islámu, se střetává s laickými kruhy, především s armádou a soudci, v otázce, jakou roli má hrát islám v Turecku.
V září 2012 bylo v Turecku odsouzeno více než 300 armádních důstojníků za spiknutí, jehož cílem podle obžaloby bylo v roce 2003 svrhnout proislámskou vládu v Turecku. Podobné procesy tu stále probíhají.
Turecké obyvatelstvo překvapivě vojenské převraty zcela neodmítá - mnozí Turci vítají svržení vlád, které pokládají za neústavní.

  • Našli jste v článku chybu?