VEŘEJNÁ SPRÁVA - Ministerstvo obrany bude od příštího roku zadávat veškeré malé zakázky přes internet. Nově se budou moci podnikatelé ucházet o dodávky komunikačních a informačních technologií. Uživatelé systému však upozorňují i na některé problémy.
Ministerstvo obrany bude od roku 2009 zadávat veškeré zakázky takzvaného malého rozsahu pomocí Systému elektronické podpory obchodování (SEPO). Poslední bílé místo v něm zaplní informační a komunikační technologie, jako jsou počítače, tiskárny a další zařízení z tohoto ranku, které se dosud nakupují přes placená komerční tržiště.
SEPO už využívá přes 3300 dodavatelů. Vojsko tímto způsobem nakupuje v duchu zákona o zadávání veřejných zakázek prakticky vše od potravin, léků a ošacení až po strojírenské zboží a služby v hodnotě do dvou milionů korun a stavební práce do šesti milionů korun.
Firmy získaly miliony
Firmy jsou s fungováním systému vcelku spokojeny a hlásí díky SEPO významné zisky. „V minulém roce jsme prostřednictvím systému realizovali dodávky ve výši 20 milionů korun, což bylo přibližně sedm procent našich celkových tržeb,“ prohlašuje obchodní ředitel podniku MAKRO-ND z Moravan na Pardubicku Pavel Vašák. Podnik se specializuje
na zásobování náhradními díly pro nákladní automobily a autobusy a pomáhá udržovat v chodu „zelené“ Karosy, Tatry, Pragy i Landrovery.
Firma Entea zase dodává kuchyňskou techniku, spotřební elektrotechniku, kopírovací stroje, profesionální nářadí či spotřební materiál. „Dodávky jsou kolem 1,5 milionu korun měsíčně,“ říká jednatel společnosti Jaroslav Nerad. Šance se rýsují i v obrovské škále služeb, neboť nyní vojsko například přijímá nabídky firem na rozsáhlou deratizaci kasáren a dalších objektů v regionu Českých Budějovic.
SEPO pracuje s trochou nadsázky jako perpetuum mobile. Zájemce si na adrese sepo.army.cz vybere ze dvaceti oborových kategorií, o kterých chce být informován. „Poptávky podle zvoleného klíče mu přicházejí samy na jeho e-mailovou adresu,“ popisuje Petr Sýkora z tiskové a informační služby ministerstva obrany. Nabídky jednotlivých uchazečů jsou přitom skryty ostatním očím a zobrazí se až v momentě vyhlášení výsledků. „Hlavním cílem zavádění systému je zvýšení průhlednosti a snížení korupčního prostředí,“ poznamenává.
SEPO podle jeho slov přispívá i k hospodárnosti a efektivnosti zakázek. „Při odhadu pouze pětiprocentních úspor jsme díky systému za dobu jeho provozování ušetřili zhruba 120 milionů korun,“ počítá členka týmu SEPO Lenka Prokešová z ministerstva obrany.
Firmy připouštějí úspěch v potírání korupce, naléhají však na další vylepšování. „Domníváme se, že aplikace do značné míry přispěla k omezení možností korupce při zadávání zakázek v této oblasti. Ovšem jako nástroj proti uplácení jistě není všemocný a podle našeho názoru je nutné jej dále vyvíjet, stejně jako další prostředky boje proti korupci. Máme za to, že v této oblasti je všeobecně stále co zlepšovat,“ domnívá se Vašák.
SEPO V ČÍSLECH
zahájení plného provozu: duben 2007
počet dodavatelů: 3301
počet obchodních případů: 57 091
celkový objem zakázek: 4,5 miliardy korun
Úředníci musí pospíchat
Novější verze SEPO, kterou dodá firma Logos, nabídne od ledna příštího roku i větší možnosti v oblasti odprodejů. „Jde například o druhotné suroviny, které firma při asanaci pozemků vytěží, jako jsou barevné kovy nebo odpady. Pokud tyto odprodeje nyní převýší hodnotu zakázky, nelze je uskutečnit,“ vysvětluje Prokešová. Po spuštění nové verze budou moci firmy tyto materiály odkoupit a využít pro své další záměry.
Skutečný „velký třesk“, po němž bude elektronika umět zařídit veřejné zakázky veškerého rozsahu, je ale zatím v nedohlednu. Již delší dobu k tomu ministerstvo shromažďuje informace od potenciálních dodavatelů systému, termín uvedení do chodu však zatím není určen. „V současné době žádný předvedený systém neumožňuje plnou elektronizaci veřejných zakázek veškerého rozsahu. Jsou nutné i písemné vstupy,“ podotýká Prokešová.
Úředníci si ale budou muset pospíšit, neboť podle usnesení vlády se elektronické zadávání veřejných zakázek předpokládá do konce roku 2010. Ministerstvo obrany ještě musí dokončit projekt elektronického podpisu, s čímž počítá během příštího roku. Do té doby je nutné rovněž dokončit transformaci nákupních organizací. Od počátku letošního roku byly zrušeny dvě vojenské ubytovací a stavební správy, které uskutečňovaly veřejné zakázky na nemovitou infrastrukturu.
Výběr se někdy musí opakovat
Podnikatelé vidí v SEPO možnost rovného přístupu dodavatelů k armádním zakázkám. To jinak nebývá samozřejmostí. „Zejména díky systému se nám podařilo naše dodávky pro armádu téměř zdvojnásobit,“ tvrdí Vašák. Zpočátku se SEPO, jako každá novinka, podle něj zadrhával, postupně se chyby odstraňovaly i díky připomínkám jednotlivých firem. „Se službou jsem spokojen, zpočátku byly potíže, ale daří se systém ustálit a zlepšovat. Pokud narazíme na problém, možnosti řešení konzultujeme s jednotlivými zadavateli a ti předávají naše podněty dále,“ poznamenává Nerad.
Přesto se i nyní vyskytnou závažnější problémy. „Běžně se stává, že u některých poptávkových řízení, jejichž průběh z našeho pohledu není jednoznačný, podáváme dotaz nebo podnět k jejich vysvětlení, respektive kontrole. Tým podpory SEPO vždy reaguje svým vyjádřením, popřípadě nápravou a rozhodnutím o opakování poptávkového řízení,“ upozorňuje Vašák.
Neškodilo by více důvěry
Vznikem SEPO se také přesunula výběrová řízení z jiných elektronických tržišť na speciální armádní. „Neplatíme poplatky za účast, jako je to u jiných tržišť, a ministerstvo obrany pak nakupuje určitě levněji,“ uvádí Nerad z Entea. Poplatky komerčních tržišť bývají podle něj někdy vyšší než reálný zisk společnosti, která zboží prodává. „Výše tohoto poplatku je dána zákonem, což považuji za skrytou podporu konkrétním majitelům tržiště,“ soudí Nerad.
Též by se podle něj nemělo striktně trvat na nejnižší ceně. „Zakázky se musí vyhodnocovat s rozumem, neboť to nejlevnější není vždy nejlepší,“ radí. Málo se využívá možnosti i opakování nákupu do tří měsíců u podobného zboží a potom se najednou shání přes SEPO zboží v hodnotě stokoruny. „Chtělo by to více důvěry a někdy lepšího zacházení a komunikace s dodavateli,“ uzavírá Nerad.
Promrhali stamiliony
Elektronické tržiště by mělo učinit přítrž korupčním aférám – například té, která nyní vyplouvá z útrob ministerstva obrany na povrch. Policie v jejím rámci stíhá už 35 lidí, kterým hrozí až 15 let vězení. Úředníci ministerstva totiž ve spolupráci s podnikateli údajně stavěli pro armádu objekty za stamiliony korun, jež vůbec nebyly potřeba. Obvinění manažeři z ministerstva mohli získat svými podvody až desítky milionů korun. Zadali například zakázku na kotelnu v Jindřichově Hradci za 90 milionů korun, ačkoli město nedaleko postavilo kotelnu s tak velkými rezervami, že mohla vytápět i několik tamních kasáren. „Vítěz byl určen a konkurenční firmy s tím souhlasily. Slíbili jim vítězství v jiné soutěži,“ odkrývá průběh výběrového řízení žalobce Barnabáš Liška.
