Vítězem soutěže se stal král rychlého občerstvení z Filipín
Lidské duše přežívají pouze v tělech robotů. Kromě těchto kyborgů se po světě pohybují už jen skuteční roboti – dollové. Tak to alespoň vypadá v animovaném filmu Nevinnost (Ghost in the Shell 2 – Innocence) z dílny japonského studia, které před patnácti lety zakládal Mitsuhisa Ishikawa. Letos strávil hodně času na středomořském pobřeží. S nejnovějším filmem zamířil na festival do Cannes a pak hned na vyhlášení soutěže o nejlepšího světového podnikatele roku do Monte Carla. Tam reprezentoval Japonsko jako jeho nejúspěšnější podnikatel minulého roku.
Filmová fikce roku 2032 je ale úplně jiná než realita posledních ročníků v Monte Carlu. Na soutěži v monackém knížectví vítězí Asie a její podnikatelské hvězdy. Žádní roboti.
Pokud si někdo pod pojmem asijské podnikání představuje nepříliš kreativní dříče, je vedle. Právě Mitsuhisa Ishikawa, který sám sebe označuje spíše za snílka než za podnikatele, je toho nejlepším dokladem. I další asijští podnikatelé zaujali porotce především svou vizí a podnikatelským nadšením, které dokázali přetavit v reálné úspěchy svých firem.
Ishikawa však letos v Monte Carlu nezvítězil, nejúspěšnější byl představitel Filipín Tony Tan Caktiong, který založil rozsáhlou síť rychlého občerstvení Jollibee. Na trůnu vystřídal dalšího Asiata – Narayana Murthyho, šéfa indické softwarové společnosti Infosys.
Tan Caktiong začínal jako majitel dvou zmrzlinových obchodů v Manile v sedmdesátých letech. Dnes jeho síť Jollibee – česky veselá včela – drtí konkurenci z amerického McDonaldu. Filipíny jsou jedinou zemí na světě, kde má místní řetězec rychlého občerstvení navrch nad americkými giganty. Tím však ambice Tony Tan Caktionga, který ve „veselé včele“ dodnes vlastní podíl 65 procent, nekončí. Už dnes jeho firma zaměstnává 26 tisíc lidí v téměř tisícovce prodejen v sedmi zemích, včetně rodiště McDonald´s – Spojených států.
Prostě lepší produkt.
Jak je možné, že Jollibee poráží celosvětové řetězce, které masírují zeměkouli aktivním marketingem? Tan Caktiong po svém úspěchu v Monte Carlu prohlásil, že marketing není všechno. „Máme prostě lepší produkt,“ tvrdí. Veselá včela se snaží vyjít maximálně vstříc lokálním chutím. Nabízí širokou škálu jídel od hamburgerů přes kuřecí pochoutky a orientální fast-food až po pizzu a těstoviny.
Skeptici možná namítnou, že v prodejnách rychlého občerstvení přece nejde pouze o dobré jídlo. Velkou roli hraje prostředí, McDonald´s se proslavil mnohými lákadly pro děti. Jenže i na to Tony Tan Caktiong myslel. Veselá včela je maskot, který pozná každé filipínské dítě. Gregory Ericksen z auditorské firmy Ernst & Young, jež je pořadatelem soutěže o světového podnikatele roku, tvrdí, že logo společnosti Jollibee se stalo filipínským národním symbolem štěstí. A dodává, že indikátor Jollibee, který vychází z údajů o tržbách společnosti, byl přijat jako neoficiální kritérium stavu filipínské ekonomiky.
Český zástupce v Monte Carlu, Zbyněk Frolík ze společnosti Linet, která vyrábí nemocniční lůžka, dává Tan Caktiongovi velké šance i do budoucna. Domnívá se, že Filipínec může prorazit v řadě dalších zemí, i když podnikání v gastronomii není dnes vůbec jednoduché. Konkurence nadnárodních firem, které mohou nabídnout levné produkty, je velká. „Pokud ale někdo dokáže nadchnout zákazníka, může své produkty nabízet i za vyšší cenu,“ uvádí Frolík.
Posedlost Čínou.
Úspěch Tonyho Tan Caktionga má ovšem ještě jeden rozměr, na který upozornila (kdo jiný) agentura Nová Čína. Král filipínských fast-foodů je čínského původu. To vlastně ani není nic zvláštního. Profesor Elfren Cruz uvádí, že „Filipínci čínské národnosti poskytli této ostrovní zemi podnikatelskou třídu, která zůstává dominantní silou ekonomiky.“ (Citace podle BusinessWorld).
Přesto má tato skutečnost pikantní nádech. „Číňan“ se stal vítězem soutěže o světového podnikatele roku ještě předtím, než se jí zúčastnil zástupce nejlidnatější země na světě. Ten by měl poprvé dorazit v příštím roce. Mnozí jsou zvědaví na to, jak si povede zástupce Číny, o jejímž hospodářském nástupu se v Monte Carlu mluvilo téměř na každém rohu. Témata, jako „čínská konkurence“, „hrozba levných produktů z Číny“, či „nové příležitosti na obrovském čínském trhu“, dnes vládnou světovým ekonomickým diskusím. Až to některé pozorovatele svádí k myšlence, zda aktéři světové ekonomiky nejsou posedlí Čínou až příliš, tak jako kdysi propadli vizi nové ekonomiky a boomu informačních technologií.
Před světovými podnikateli ale o žádné čínské bublině nemluvte. Mnozí z nich už na čínský trh vstoupili a vědí, že trh země s více než miliardou obyvatel zkrátka nelze pominout. Čína nedává spát ani českému podnikateli roku Zbyňkovi Frolíkovi, který se nedávno vrátil z cesty do této země. Přivezl si pocit, že Evropa musí urychleně reagovat. Kdo dnes nepřenese část aktivit do Číny, která bude ještě hodně dlouho nabízet levnou pracovní sílu, tomu může ujet vlak. Šancí Evropy jsou ovšem inovace a vzdělání. Právě Frolík se chystá na velkou vzdělávací kampaň v Česku, která by měla pozvednout znalosti a schopnosti středního i nižšího managementu.
Asie versus Asie.
Ani duchovní otec kyborgů Mitsuhisa Ishikawa úvahy o Číně rozhodně nevypouští. Jeho pohled může být zvlášť zajímavý: Jak se na předpokládaný vzestup Číny dívá dosud hlavní asijská hospodářská velmoc? Leckdo přece tvrdí, že nejlidnatější země světa bude kopírovat ekonomický zázrak Japonska z doby po druhé světové válce.
Ishikawa stojí oběma nohama na zemi. „Nemyslím si, že čínská ekonomika poroste tak rychle jako japonská po válce,“ říká v rozhovoru pro týdeník EURO. V Číně žije velká část populace v bídě, což je další rozdíl oproti Japonsku. Rozdíly mezi bohatými a chudými lidmi představují velké čínské riziko. Ale Ishikawa nepochybuje o tom, že právě Čína se stane centrem asijského trhu. Její populace je mnohonásobně početnější než japonská.
Ishikawova firma Production I.G, která v minulých letech vyrobila řadu proslulých animovaných filmů, by ovšem měla z čínského vzestupu profitovat. Tyto filmy dosáhly velkých úspěchů na americkém trhu a japonský podnikatel roku by se do budoucna rád zaměřil i na Čínu. Mluví o obrovské příležitosti, jeho společnost hodlá nabízet novou kulturu mladým lidem, kterých jsou v Číně stamiliony.
Ishikawa působí v nejrozvinutější asijské zemi, jejíž obyvatelé si již potrpí na své pohodlí. Japonský filmový průmysl je přesto dobrou ukázkou toho, čím vším může Asie ve světové soutěži konkurovat. Hollywood sleduje Japonsko s velkým zájmem a američtí producenti zjišťují, že v zemi vycházejícího slunce je možné počítat s nižšími náklady i méně striktními pravidly, jež mají chránit zaměstnance. Toho by mohl japonský průmysl využít, pokud by tamní producenti uměli dobře vyjednávat s odběrateli na americkém trhu. Dostupné zprávy říkají, že Mitsuhisa Ishikawa se o to snaží úspěšně.
Samo Japonsko je ostatně druhým největším filmovým trhem na světě po Severní Americe. Kdyby se k tomu přidala Čína, japonský snílek-podnikatel by měl vystaráno.
Mezi Asií a Evropou.
Jsou nicméně oblasti, v nichž už dnes nemá vedle Indů a Číňanů nikdo jiný prakticky žádnou šanci. To se týká třeba té části softwarového průmyslu, v níž je možné využít velmi levnou pracovní sílu. V Monte Carlu byl přesto zástupce společnosti, která dokáže na západoevropském trhu Indům a Číňanům konkurovat. Byl jím Anatolij Karačinskij, ruský podnikatel roku a prezident přední moskevské firmy v oboru informačních technologií IBS Group.
Karačinskij začal působit v komerční firmě už v době, kdy československý režim ještě tvrdě odmítal jakékoliv projevy kapitalismu. V roce 1986 odešel z ministerstva železnic, v němž se zabýval vývojem softwaru, do společného rusko-rakouského počítačového podniku. O šest let později založil společnost IBS. Jeho vizí byla celá šíře služeb – konzultace, dodávky zařízení, integrovaná řešení. Dnes má IBS čtyři tisíce zaměstnanců a obsluhuje takové nadnárodní giganty, jakými jsou Boeing, IBM, Dell či Citibank.
Podnikatel roku z Moskvy v rozhovoru pro týdeník EURO popsal, jak lze na činnosti jeho firmy vypozorovat historii ruského byznysu. Mezi první klienty společnosti IBS patřily banky, které později čekala finanční krize. Po bankách přišly naftařské společnosti a producenti dalších surovin. Dnes už je portfolio klientů velmi široké, jsou v něm zastoupeny lehký a potravinářský průmysl, telekomunikace, i například podnikatelé ve zdravotnictví.
Přesto si Karačinskij netroufá odhadovat další vývoj ruské ekonomiky. Není pochyb o tom, že katalyzátorem ruského hospodářského rozvoje jsou ropa a další suroviny. Dokáže ale Rusko přetavit ropné zisky do úspěšného rozvoje ostatních odvětví? Karačinskij sice odpověď na tuto otázku nezná, ale velmi usiluje o to, aby byla kladná. Příklad hledá – kde jinde než v Asii, konkrétně v Indii. Na mysli má především indické „Silicon Valley“, Bangalore. Karačinskij by chtěl soustředit vědce z celého bývalého Sovětského svazu v „ruském Bangalore“. Mozky z Ruska a okolních států by se tak konečně dočkaly slušných platů a navíc také práce, která přinese užitek, neboť výzkum se zaměří na potřeby podniků.
Šéf IBS vyzývá ruskou vládu, aby jeho vizi podpořila. „Vláda se musí začít zajímat o tu část ekonomiky, která není spojena s ropou, nýbrž s mozky,“ citoval už dříve Karačinského list The Moscow Times.
Postel, která baví.
A co budou v éře Asie dělat Češi? Vezmou-li si za příklad ze Zbyňka Frolíka, neztratí se. Český podnikatel roku, jehož firma Linet už dnes vyváží různé modely zdravotnických lůžek do všech možných koutů světa, si nechce dát pokoj. Dnes přemýšlí o novém modelu postele, která… baví! V roce 2006 by se už měla objevit lůžka, v nichž bude zabudována třeba GSM brána. Pacient bude mít k dispozici obrazovku, sluchátka a bude si pěkně brouzdat po internetu.
Po postelích, které dokáží různými vibracemi léčit, a po lůžcích, která pacientům nabízejí samoobslužné ovládání, nás tedy čeká nadějná budoucnost. A také mnohem příjemnější než ta, již nabízí japonský film o kyborzích.
Podnikatelé roku Země - Firma - Obor
- Filipíny Tony Tan Caktiong - Jollibee Foods Corporation - rychlé občerstvení
- Austrálie David Bussau - Opportunity International - poradenství
- Belgie Frans Michielsen - Miko - obchod
- Brazílie Luiz Augusto Milano - Matec Engenharia - stavebnictví
- Kanada Donald Triggs - Vincor International - vinařství
- Karibská oblast Laurie Barnard - St.Lucia Distillers - lihovarnictví
- Česká republika Zbyněk Frolík - Linet - výroba lůžek
- Dánsko Michael Holm - Systematic Software Engineering - software
- Finsko Vesa Keskinen - Veljekset Keskinen - shopping, turistika
- Francie Bruno Rousset - April Group - pojišťovnictví
- Německo Hans Georg Näder - Otto Bock HealthCare - zdravotnictví
- Maďarsko Sándor Csányi - OTP Bank - bankovnictví
- Indie Ratan Tata - The Tata Group - ocelářství, IT
- Indonésie Djoenaedi Joesoef - PT Konimex - farmaceutický průmysl
- Irsko Liam Shanahan - Shanahan Engineering - strojírenství
- Izrael Dov Moran - M-Systems - IT
- Itálie Nerio Alessandri - Technogym - rehabilitační průmysl
- Japonsko Mitsuhisa Ishikawa - Production I.G. - animace
- Malajsie Dato Mohd. Nadzmi - Nadicorp - doprava
- Nizozemsko Paul Schouwenaar - Zeeman Group - maloobchod
- Norsko Inge Brigt Aarbakke - Aarbakke - služby
- Polsko Krzysztof Pawlowski - Wyzsa Szkola Biznesu - školství
- Rusko Anatolij Karačinskij - IBS Group - software
- Singapur Ron Sim - OSIM International - zdravotnictví
- Jižní Afrika Brian Joffe - The Bidvest Group - obchod, služby
- Španělsko Tomás Fuertes Fernández - Grupo Fuertes - potravinářský průmysl
- Švédsko Torsten Jansson - New Wave Group - velkoobchod
- Švýcarsko Stefan Arn - AdNovum Informatik - software
- Turecko Süleyman Orakcioglu - ORKA Group - oděvní průmysl
- Velká Británie Robert Wiseman - Robert Wiseman Diaries - mlékárenství
- Spojené státy John Mackey - Whole Foods Market - obchod potravinami
