Jak se na jednání parlamentu odrazil odchod Vladimíra Špidly z čela vláda i strany? Přibylo hloučků diskutujících poslanců, jednání nad novými zákony však vládní krize neovlivnila.
Jak se na jednání parlamentu odrazil odchod Vladimíra Špidly z čela vláda i strany? Přibylo hloučků diskutujících poslanců, jednání nad novými zákony však vládní krize neovlivnila.
Přesto však v kuloárech vládla minulý týden větší nervozita, než obvykle. Daleko větší rozruch než blížící se pád koaliční vlády ovšem vyvolalo rozhodnutí dvou bývalých členů Unie svobody Mariana Bielesze a Tomáše Vrbíka opustit poslanecký klub této strany. Rozpad klubu US-DEU učinil z do té doby vládní strany neperspektivního partnera příští vlády. Po rozpadu unionistického klubu a ztrátě vládní většiny ve sněmovně se objevily myšlenky, zda se vládě podaří prosadit některé kontroverzní návrhy například školského zákona či evropského zatykače. I ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) se obával o osud svého návrhu změny zákona o provozu na pozemních komunikacích. Snad vidina nadcházejících prázdnin způsobila to, že jednání poslanců bylo až na drobné výjimky konstruktivní a i původně velmi diskutované zákony většinou prošly hladce třetím sněmovním čtením. V kuloárech se diskutovalo o nové podobě vlády. Poslanci zejména hodnotili možnosti a ambice očekávaného nástupce Špidly v čele strany i vlády Stanislava Grosse. Zástupci ODS se obávali, aby jejich bývalý předseda Václav Klaus nepověřil sestavením vlády někoho jiného než Grosse, a zabránil tak oblíbenému sociálnímu demokratovi, aby se sám znemožnil.
