Manažeři se vyslovili ke zvažovanému příspěvku na dovolenou
Přispěli byste svým zaměstnancům na tuzemskou dovolenou částkou 10 tisíc korun tak, jak to navrhují poslanci, pokud by to byl daňově uznatelný náklad obdobně jako příspěvek na stravování?
- 1) ano 40,5 %
- 2) ne 53,4 %
- 3) nevím, nemám názor 6,1 %
Poslanec Miroslav Svoboda (ČSSD) chce v rámci novely zákona o poskytování služeb v cestovním ruchu prosadit, aby zaměstnavatel mohl zaměstnanci poskytnout od ledna 2007 příspěvek na rekreaci v ČR s daňovou úlevou. Firmy či podnikatelé by si tak mohli odečíst příspěvek ve výši deseti tisíc korun na zaměstnance a neplatili by z něj daň, zdravotní ani sociální pojištění. Schvalují respondenti Manažerského barometru tento záměr? Více než 53 procent účastníků pravidelné ankety se vyslovilo proti a 40 procent záměr schvaluje. První tázaný s nápadem nesouhlasí a považuje ho za omezující: „Mohlo by se to minout účinkem. Lepším řešením je určit zaměstnancům, ve kterém zařízení a kdy mají strávit dovolenou, vybrat jim jídelní lístek (odpovídající jejich zdravotnímu stavu) a kontrolovat, jestli se teple oblékli (v zimě), jestli si vzali plavky (v létě), jestli si pravidelně čistí zuby, chodí včas spát a nový den zahajují rozcvičkou. Úplně nejlepší by bylo zrušení peněz a zavedení poukázek na služby a zboží a povolenek na všechny známé lidské činnosti. Politici správně pochopili, že český národ je nesvéprávný a část obyvatelstva je dokonce silně dementní. Tento závěr odvozují z pro ně (i pro mne) nepochopitelné skutečnosti, že ačkoli jsou jejich kvality dostatečně známy, lidé je stále volí a dosud na Parlament nezaútočili.“ Autor následující reakce upozorňuje, že firmy nejvíce zatěžují odvody: „Dalším krokem by pak mohl být daňově uznatelný příspěvek na bydlení, na bytové zařízení nebo na nákup vánočních dárků. To je jen další pokus o obcházení problému místo jeho řešení. Tím skutečným problémem je neúnosně vysoké zdanění práce ve formě odvodů na sociální a nemocenské pojištění, kterými jsou zaměstnavatelům odčerpávány prostředky, které se pak bezúčelně mizí ve dvou černých dírách - důchodovém systému a zdravotnictví.“ Existuje oblast, do níž by rozhodně bylo rozumnější vložit finance: „Raději bych tuto částku investoval do vzdělávacích aktivit zaměstnanců, myslím, že v této oblasti (třeba výuka jazyků) mají naši zaměstnanci více co dohánět než ve způsobu trávení volného času…“ Následující ohlas se zabývá tím, že konkrétní příspěvky jsou již dávnou překonané: „Moderní firmy mají zavedený takzvaný cafeteria systém. Frma do něj přispívá na hlavu a časovou jednotku všem stejnou částkou (například 500 Kč/měsíčně) a zaměstnanec čerpá na účely, které jsou výčtem dané – stravování, sport, vzdělávání a podobně. Může si prostředky převádět podle své individuální preference mezi jednotlivými účely a nevyčerpané zůstatky převádět mezi lety. Zaměření se na podporu jednoho jediného titulu je již překonané. “ Celá záležitost by byla administrativně náročná a pro uvolnění příspěvků by musel být konkrétní objem tržeb: „Nikde nezaznělo, co s tím souvisí. Nárůst administrativy, kterou by poskytování a vyúčtovávání příspěvku ve středně velké firmě vyvolal nárůst jednoho administrativního pracovníka, to znamená růst režijních nákladů. Proti nim však nestojí ve stejném objemu růst tržeb. To, že se něco zaúčtuje do nákladů v zaměstnancích, navozuje dojem, že je to dar a v této iluzi zřejmě žijí též naši poslanci. Aby se mohlo něco zaúčtovat do nákladů, musí mít firma nejdříve příjmy a ty musejí být rozhodně vyšší než výdaje.“ Jsou tu daleko větší problémy k řešení a těmi se nikdo nezabývá: „Připadá mi, že se někdo snaží ospravedlnit své nízké náklady v rekreačních objektech Poslanecké sněmovny. Proč by měla být dovolená vytržena? Proč ne vzdělání? Je to populistický krok před volbami. Místo toho, aby se někdo seriózně věnoval reformě penzijního systému, vytvářejí se umělé naděje.“ Následující dotazovaný se obává, aby se záměr netýkal i státních zaměstnanců, kteří příspěvky na dovolenou již dostávají: „Jsem pro zejména u zaměstnanců, kteří mají minimální mzdu a zaměstnavatel jim nemůže přidat na mzdě, která je pro něho kvůli sociálnímu a zdravotnímu pojištění drahá. Tito zaměstnavatelé hledají jakoukoli jinou formu odměn, které nejsou zdaňovány, a proto by odměna formou dovolené byla zajímavým produktem. Je však třeba brát v úvahu, že by se to nemělo týkat státních zaměstnanců, kteří již takovouto odměnu dnes čerpají. Jejich zaměstnavatelé tvoří podle zákona fond kulturních a sociálních potřeb, z něhož mohou tyto odměny čerpat. Přitom se fond tvoří opět ze státních prostředků, tedy nezdaněných. Na rozdíl od soukromých firem, které sice obdobný fond mohou tvořit také, ale až z čistého, zdaněného zisku.“ A poslední odpověď je spíše povzdech: „Ne. A už aby, proboha, bylo po volbách.“
Odpovídalo 116 manažerů
