NÁMĚSTEK MINISTRA VNITRA ZDENĚK ZAJÍČEK: Po zániku ministerstva informatiky a přesunu většiny jeho pravomocí na rezort vnitra se z náměstka Zdeňka Zajíčka stal de facto „malý ministr informatiky“. Je nadšeným příznivcem elektronizace státní správy. Tvrdí, že elektronickému úřadování lidé přijdou na chuť, ale ještě to chvíli potrvá.
NÁMĚSTEK MINISTRA VNITRA ZDENĚK ZAJÍČEK:
Po zániku ministerstva informatiky a přesunu většiny jeho pravomocí na rezort vnitra se z náměstka Zdeňka Zajíčka stal de facto „malý ministr informatiky“. Je nadšeným příznivcem elektronizace státní správy. Tvrdí, že elektronickému úřadování lidé přijdou na chuť, ale ještě to chvíli potrvá.
Poslanecká sněmovna na konci června schválila novelu zákona o informačních systémech veřejné správy. Ta umožňuje vznik takzvaných Czech Pointů. Jaké má novela šance v Senátu a kdy může vstoupit v platnost?
Předpokládám, že tato důležitá novela Senátem projde bez problémů a že ji brzo podepíše i prezident. (Po uzávěrce rozhovoru Senát doporučil některé úpravy vládního návrhu novely zákona a poslal ho zpátky do sněmovny – pozn. red.) Do konce srpna by vše mohlo být hotovo tak, aby zákon mohl vyjít ve sbírce. Nabýt účinnosti by pak měl šest až sedm měsíců poté. Tato lhůta je nutná především pro přípravu fungování Czech Pointů a také kvůli novým projektům, které v této oblasti připravujeme.
O které novinky se jedná? Připravujeme otevření Czech Pointů na zastupitelských úřadech v zahraničí. Mohl by tak vzniknout pilotní projekt na některých vybraných ambasádách nebo konzulátech v Evropě, kde bychom systém začali testovat. Czech Pointy v zahraničí budou mít stejnou funkci jako ty tuzemské? Ano. Víme, že například v Irsku, v Bruselu a dalších místech v zahraničí je plno podnikatelů, kteří si chtějí v Česku zřídit firmu nebo chtějí zahájit nějaké správní řízení. A právě to budou moci v budoucnu vyřídit ze zahraničního Czech Pointu. Novela řeší také problém získávání výpisů z rejstříku trestů. To dosud na Czech Pointech možné není. Kdy budou vydávat i tyto výpisy? Po zmíněné půlroční lhůtě. U rejstříku trestů je ale vydávání složitější, protože se jedná o neveřejný rejstřík. Novela to řeší tak, že na rozdíl od ostatních rejstříků do tohoto nebude on-line vstup. Musí se totiž zajistit bezpečnost, a to prostřednictvím elektronického dotazu. Během několika vteřin po jeho odeslání obdrží žadatel stejnou cestou elektronickou odpověď ve formě výpisu. Z technologického pohledu už jsme tento bezpečnostní problém vyřešili a čekáme tedy pouze na přijetí zákona. Jak se Czech Pointy osvědčily během pilotního provozu? Je o ně zájem? Systém je prozatím testován a funguje spolehlivě. Poptávka po službě vzrůstá, za posledních deset dní narostl počet vydaných výpisů o 1500. Zatím úředníci vydali 7000 až 7500 výpisů. To se týká pouze pilotních šestatřiceti Czech Pointů. Pro nás je toto číslo satisfakcí. Potvrdilo totiž, že jsme se trefili do černého, lidé mají o službu zájem a potřebují ji. Upřímně ale říkáme, že vydávání výpisů je pouze prvním krokem projektu. Většina výpisů takto vydaných je totiž spotřebována opět samotnými úřady. Proto chceme vytvořit bohatou síť Czech Pointů tak, aby v ní byly všechny úřady, které vykonávají státní správu. V budoucnu si tedy úřady budou výpisy vyměňovat samy mezi sebou, aniž by je člověk musel obíhat?
Přesně tak. Naše představa je taková, že například při žádosti o stavební povolení občan zmocní příslušný úřad, aby si sám „vytáhl“ výpis z katastru, obchodního rejstříku a pak jen podepíše žádost. Zaplatí ale o to víc na správním poplatku.
Bude tedy platit správní poplatky i za výpisy, které nedostane fyzicky vůbec do ruky?
Ano. A úředník si poté vyžádá konkrétní výpisy v momentě, kdy je bude potřebovat. Nebude tedy muset přenášet papíry z jedněch dveří do druhých. Tím teprve dojde k reálné úspoře času a peněz.
eGOVERNMENT: OVĚŘENÝ e-PODPIS SE RUŠÍ
Jaká je současná situace kolem zákona o eGovernmentu? Dozná původní návrh zákona ještě nějaké změny?
V zákonu o eGovernmentu se budou některé záležitosti určitě měnit. Vedle veřejného připomínkového řízení proběhlo také vnější připomínkové řízení na jednotlivých rezortech. Podnětů je poměrně dost. Na druhou stranu ale musím říct, že se ve většině případů shodují. Připomínky rezortů i veřejnosti se týkají téměř týchž věcí.
Jaký je další postup a kdy vznikne definitivní podoba návrhu zákona? V tuto chvíli vypořádáváme připomínky, potom vyhodnotíme připomínkové řízení. Akceptované připomínky pak zapracujeme do zákona. Chtěli bychom ho vládě doručit k projednání v září, nejpozději v říjnu. Byl bych nejraději, kdyby se jej podařilo ještě na podzim předat i parlamentu. Čeho se připomínky konkrétně týkaly? K čemu byly největší výhrady?
V zákoně jsou některé klíčové prvky, respektive instituty. Jedním z nich je konverze písemností, tedy zrovnoprávnění elektronické a písemné formy. Tato oblast je bez problémů, až na několik drobností. Také s institutem elektronické datové schránky, tedy jakési obdoby e-mailové schránky určené pro doručování při elektronické komunikaci s úřady, nejsou problémy.
A co problematický institut ověřeného elektronického podpisu? Právě ten ze zákona s největší pravděpodobností úplně vypadne. Další ověřování elektronického podpisu je totiž z mnoha hledisek nadbytečné. Velmi důležitou věcí je i takzvaný bezvýznamový identifikátor. To je jedno z největších témat, kolem kterého vedeme připomínkové řízení. Tedy jestli identifikátor stanovovat, nebo ne, jak ho definovat a podobně. Je to samozřejmě otázka právní i technologická. Proto jsme projednávání tohoto problému přerušili a bude tématem pro samostatnou debatu se všemi, kteří uplatnili připomínky. Zaznamenali jste i další podněty? Poslední se týká elektronického oběhu dokumentů a vedení elektronické spisové služby. Elektronické úřadování se totiž dotýká také archivního zákona. Musíme být schopni zajistit evidování a archivaci elektronických dokumentů tak, jak jsme zvyklí je evidovat v papírové podobě. Proto přišlo několik připomínek od archivářů. Ti měli obavy, aby elektronické úřadování neohrozilo systém archivní péče, jak ho známe doposud. Máte nějaký reálný odhad, jakou má zákon podporu napříč politickým spektrem, nebo je zatížen i nějak ideologicky?
Zrovna tohle je zákon, který není zatížen žádnou ideologií. Všichni politici si uvědomují, že je to jediná cesta, kterou můžeme nastoupit. Na druhou stranu pravda je taková, že jenom elektronizováním agendy, kterou stát vykonává, ještě nedojde k jejímu zefektivnění. Většina problémů je zakotvena v samotných řízeních, nikoli v tom, jestli se to dělá s papírem a tužkou nebo elektronicky. Jestli něčemu elektronický výkon agend může prospět, je to hlavně zvýšení transparentnosti celého procesu tím, že zájemce bude moci celý proces sledovat „on-line“.
PLZEŇSKÝ VIR TUOS ČEKÁ NA eGOVERNMENT ACT
Projekt Virtuos, tedy projekt elektronického úřadování v Plzeňském kraji, má být dokončen v únoru příštího roku. Jak je spuštění slibovaných až 70 elektronických úředních agend, které má umožňovat, závislé právě na přijetí zákona o eGovernmentu?
Některé agendy je možné řešit elektronicky i za současného právního stavu, ale většina musí počkat na úpravu v zákoně o eGovernmentu. To je norma, která by měla stanovovat obecné principy. Samozřejmě ale nevylučujeme, že některé problémy budou řešeny v konkrétních zákonech poněkud jinak. Naše snaha by měla být taková, aby těch výjimek, kterých je dnes neuvěřitelné množství, bylo co nejméně. Jakmile získáme obecnou normu, budeme se snažit všechny výjimky z jiných zákonů začít odstraňovat. Čištění je na léta, ale je to cesta, kterou se musíme vydat.
Chystají se podobné projekty elektronizace státní správy i v jiných krajích?
Každý kraj uvažuje o nějakém typu jednotného centrálního systému přístupu k výkonu jednotlivých agend. Ten musí být na první straně orientován navenek ve vztahu k občanům, na straně druhé i dovnitř, do sítě úřadů. Musíme si uvědomit, že to nejsou pouze agendy centrální správy, do které stát promlouvá Czech Pointy, ale i agendy samosprávné. Tedy i obce s kraji musí nějak elektronicky komunikovat, ať už je to v oblasti grantů, sociální péče a tak dále. Univerzální portál je pro kraje nezbytnou věcí.
Ministerstvo vnitra do výběru konkrétního systému podle vašich slov nezasahuje. Jakou tedy hraje roli?
My jsme „podporovatelé“ podobných projektů. Virtuos se nám líbí právě proto, že začíná vytvářet podmínky pro co největší počet elektronizovaných agend. Čím víc podobných modelů elektronického úřadování bude v krajích vznikat, tím lépe. Nám to pomáhá v přesvědčování lidí, že eGovernment má smysl. Virtuos je jedna z možností, ale určitě ne jediná.
Nemůže vzniknout problém tím, že v každém kraji bude fungovat jiný systém? Budou systémy nějak „centralizovány“?
Všechny systémy e-komunikace s úřady v krajích budou napojeny na Portál veřejné správy. Na něm existuje rozhraní, které umožní „prostupovat“ mezi jednotlivými systémy. Czech Pointy jsou místem asistované pomoci, úkony za občana dělá úředník. Vzhledem k tomu, že ne všichni lidé jsou počítačové gramotní, potřebují někoho, kdo jim pomůže. Portál veřejné správy je ale vlastně jeden velký Czech Point pro všechny ty, kteří počítačově gramotní jsou a umějí podat daňové přiznání nebo žádat o výpis z rejtříku prostřednictvím datové schránky.
DAŇOVÉ e-PŘIZNÁNÍ JE VĚCÍ BUDOUCNOSTI Česká správa sociálního zabezpečení uskutečnila reklamní kampaň, která jí pomohla zvýšit počet elektronických podání. Proč nejsou stejně využívána i elektronická daňová přiznání?
Nemám bohužel nyní k dispozici přesná čísla. Je ale pravda, že zejména „sociálka“ zaznamenala opravdu velmi dramatický, exponenciální nárůst podílu elektronických podání. U daňového přiznání je to spíš věcí budoucnosti. Je totiž otázka, jestli samotné daňové přiznání není i v elektronické podobě příliš složité na to, aby se s ním dalo efektivně pracovat.
Podle vás tedy souvisí vyšší využívání elektronického podání daňového přiznání i s daňovou reformou jako takovou? Určitě to souvisí se zjednodušením celého systému správy daní a poplatků. To je jedna věc. Druhá věc, která by zřejmě zvýšila zájem o elektronické daňové podání, je například jeho spojení s možností okamžité platby prostřednictvím internetového bankovnictví. Abych tedy, pokud elektronicky vyplním a odevzdám daňové přiznání, mohl okamžitě na jednom místě a s jedním formulářem okamžitě také zaplatit. To jsou již dnes technologicky odzkoušené věci, které fungují. I u nich se ale bohužel často zbytečně vymlouváme, že je zákony neumožňují. Zdravý rozum přitom velí, že by tomu tak mělo být. Tam, kde je zákon opravdu překážkou, je nutné ho změnit. V mnoha případech se ale jedná spíše jenom o správný výklad. Chystáte podobnou akci na podporu elektronického úřadování, ale třeba i většího rozšíření elektronického podpisu? Chceme pomoci elektronickému podpisu, protože to je jedna z nezbytných součástí rozvoje eGovernmentu. Bez něj dál postupovat nepůjde. Tvrdím ale, že elektronický podpis předběhl dobu. Bylo totiž možné elektronicky se podepisovat, ale agend, které by připouštěly elektronický podpis, bylo a stále je zatím málo. Věřím, že v okamžiku, kdy budou desítky agend realizovatelných elektronicky, a lidé zjistí, že to funguje, zájem o elektronický podpis půjde extrémně nahoru. Budeme proto dělat kampaň za eGovernment, za Czech Pointy i elektronický podpis. | Mgr. ZDENĚK ZAJÍČEK Narodil se 10. května 1967 v Praze. Zde absolvoval gymnázium a Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 1991 působil na Městské prokuratuře v Praze, poté na ministerstvu pro správu národního majetku a v Pozemkovém fondu. Od roku 1996 byl poslancem a následně ředitelem Magistrátu hlavního města Prahy, mezitím se věnoval advokátní praxi. Od loňského roku pracuje na ministerstvu vnitra jako náměstek pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví. Vedle toho figuruje v Radě ČTK a jako jeden ze zakládajících alenU i v think-tanku eStát. Je členem ODS. Zdeněk Zajíček je ženatý a má tři děti. | ŠANCE PRO FIRMY**
Projekty elektronizace státní správy představují zajímavou příležitost také pro dodavatelské firmy. Napfiíklad zakázku na vytvoření Portálu veřejné správy, respektive jeho transakční části, uskutečnila firma Microsoft. Na projektu e-komunikace s úřady Virtuos v Plzeňském kraji pracuje Hewlett-Packard. Projekt Czech Point jednotného dodavatele nemá. Tématu zda a jak se mUIe napfiíklad va‰e firma podílet na zakázkách elektronizace státní správy, se budeme v Profitu podrobně věnovat v září.