Austrálie a také blízko ní ležící Nový Zéland prošly za posledních dvacet let úspěšnými reformami. Transformovaly se v moderní ekonomiky, které v poslední době odolaly i extrémním rozmarům počasí a přírodním katastrofám, jako bylo zemětřesení či velké záplavy.
Foto: Profimedia.cz
Austrálii se jako jedné z mála zemí světa podařilo vyhnout v roce 2009 propadu ekonomiky. Zároveň se může pochlubit více než 20 lety ekonomického růstu. Za tento bezprecedentní úspěch vděčí zejména reformám, které australské vlády realizovaly v letech 1983 až 2003 a které z Austrálie učinily jednu z nejotevřenějších a nejflexibilnějších ekonomik na světě.
V roce 2009 výkon australské ekonomiky sice zpomalil, ale přesto se udržel nad hladinou jednoho procenta. V loňském roce obnovila Austrálie díky oživení světové ekonomiky velmi rychle dynamiku svého růstu, který se přiblížil ke třem procentům. Zvýšená ekonomická aktivita byla tažena domácí poptávkou, investicemi do bydlení a veřejnými výdaji. Největší vliv ale připadá na vrub vývozů, které profitovaly z vysoké poptávky, zejména asijských zemí, po nerostných surovinách. Zároveň se ceny nejvýznamnějších australských exportních komodit, železných rud a uhlí, vrátily na své předkrizové úrovně z roku 2007.
Povodně zavinily nejhorší propad australského HDP za dvacet let
Výsledky prvního čtvrtletí letošního roku byly negativně poznamenány povodněmi a cyklóny, které postihly Queensland a Západní Austrálii. Oproti předchozímu čtvrtletí poklesl australský HDP o 1,2 procenta, což je nejhorší čtvrtletní výsledek od roku 1991. Příčinou byl zejména výpadek exportu, který propadl o 8,7 procenta. Prognózy na celý letošní rok nicméně zůstávají optimistické, a to zejména vzhledem k vysokým cenám nerostných surovin a pokračující poptávce v rozvíjejících se ekonomikách.
V současné době probíhá silná investiční činnost v důlním průmyslu, která je akcelerována velmi příznivými směnnými relacemi. Zároveň se významně posiluje obchodní výměna mezi Austrálií a asijskými rozvíjejícími se ekonomikami, zejména Čínou. O jejím významu svědčí i nedávno podepsaná dohoda o spolupráci mezi australsko-novozélandskou bankou ANZ a čínskou Eximbankou. Dohoda se zaměřuje na exportní a projektové financování energetických a infrastrukturních projektů v Austrálii a v celé oblasti Asie-Pacifik.
Nový Zéland utrpěl při zemětřesení škody za tři miliardy dolarů
Sousednímu Novému Zélandu se podařilo za posledních 20 let transformovat z převážně agrární země, závislé na privilegovaném přístupu na britský trh, v průmyslovou tržní ekonomiku, která je schopna konkurovat v globálním měřítku.
Na rozdíl od Austrálie se Nový Zéland nevyhnul ekonomickému poklesu v souvislosti s globální ekonomickou krizí. Novozélandská ekonomika se propadla do ekonomické recese ještě před jejím začátkem a setrvala v ní po pět následujících čtvrtletí v letech 2008 a 2009. V reakci na tento nepříznivý vývoj přistoupila centrální banka k agresivnímu snížení dosavadních poměrně vysokých úrokových sazeb a vláda přijala opatření fiskální stimulace. I když se v závěru roku 2009 podařilo Novému Zélandu vystoupit z recese, za celý rok hospodářství propadlo o 1,7 procenta. V roce 2010 pak již novozélandský HDP rostl o 2,1 procenta.
Z recese pomohla tamějšímu hospodářství zejména zvýšená poptávka po jeho exportních komoditách u nejvýznamnějších partnerů – Austrálie a zemí jihovýchodní Asie. Slibný vývoj ekonomiky ale citelně poznamenalo zemětřesení v Christchurch v září 2010. Celkové náklady na obnovu infrastruktury a poničených obydlí se odhadují na tři miliardy dolarů, což představuje zhruba plná dvě procenta HDP země.
V letošním roce hospodářství dále profituje z vysokých cen surovin a zemědělských komodit, které představují nejvýznamnější položky novozélandského exportu. Nicméně domácnosti, stejně jako podniková sféra, zůstávají opatrné. Domácí spotřeba tak roste pouze nevýrazným tempem. Významněji k růstu ekonomiky nepřispívá ani vládní sektor, který se snaží o stabilizaci veřejných financí. Vedle obnovy země po loňském zemětřesení by pozitivním impulsem pro ekonomiku mohlo být také mistrovství světa v rugby, které země pořádá letos na podzim.
Autor působí jako ředitel odboru ekonomických analýz na Ministerstvu průmyslu a obchodu.
