Auta, co se nekradou

Tisíce miniaturních kovových teček v laku ochrání řidiče před zloději

Evropa bez kradených automobilů, bez vrakovišť a autobazarů plných kradených náhradních dílů, bez zfalšovaných technických průkazů? Krásná, ale naprosto nereálná představa, řeknete si. Přesto se i taková sci-fi může stát realitou, možná už velmi brzy. Rakušané přišli na jednání Rady EU s návrhem všechny vozy už na výrobních linkách „otečkovat“. Přesněji řečeno opatřit je kompletně nátěrem, který bude obsahovat tisíce miniaturních, okem neviditelných mikroteček, které v sobě mají laserem vypálený unikátní číselný kód. Speciální čtečkou se pak bude moci kdykoli odhalit kompletní „historie“ konkrétního vozu nebo dílu. Technologie, kterou před třemi lety vyvinula australská firma DataDot, by mohla částečně ochromit obchod s kradenými automobily a náhradními díly a zapříčinit radikální pokles počtu případů krádeží aut na celém území unie.

Češi mají strach.

Zloději na území Evropské unie každoročně ukradnou 1,3 milionu automobilů. Nejvíc se krade ve Velké Británii (580 tisíc), Itálii (330 tisíc) a Francii (320 tisíc). Evropská asociace pojišťoven vyčíslila celkovou roční ztrátu z krádeží vozidel na více než jedenáct miliard eur. Europol uvádí, že do obchodu s kradenými automobily se čím dál víc zapojuje organizovaný zločin.
Policii se daří dohledat a případně vrátit původnímu majiteli průměrně 77 procent vozidel. V některých státech EU je návratnost téměř stoprocentní – například ve Švédsku, Finsku nebo Norsku – zatímco jinde se blíží nule. To je bohužel i případ České republiky, kde policie v posledních letech „vypátrá“ (většinou jde spíše o náhodu) pouhých 17 až 20 procent ukradených automobilů. V Česku se přitom ročně ztratí zhruba 28 tisíc vozů. Jak odhadují firmy zabývající se zabezpečením automobilů proti krádeži, čtvrtina v Česku odcizených aut – převážně těch nových - je okamžitě vyvezena za hranice. Další čtvrtina je rozebrána na náhradní díly a následně rozprodána do bazarů a na vrakoviště. Zbývajících padesát procent je velmi rychle po odcizení znovu přihlašováno do evidence v České republice. S pozměněnými identifikačními prvky a doklady, samozřejmě.
Při koupi ojetého automobilu z bazaru nebo přes inzerát v Česku rozhodně nemáte jistotu, že nekupujete kradené. U náhradních dílů je přitom situace ještě daleko horší. Tuzemští majitelé aut mají pochopitelně strach. Investují tisíce do nejrůznějších zabezpečovacích zařízení, od těch primitivních (zamykací páka na volantu), přes zamykání převodovky po aktivní rádiové či satelitní vyhladávací zařízení. Nebo si pro klid koupí garáž. Právě Češi by proto mohli ocenit návrh, se kterým přišli jejich jižní sousedé na jednom z posledních jednání pracovní skupiny pro policejní spolupráci v rámci Evropské unie. Dle interního dokumentu z Rady EU - který ve svém posledním čísle ocitoval European Voice, prestižní týdeník zabývající se evropskou problematikou – navrhla Vídeň ostatním zemím pětadvacítky „zvýšit tlak na automobilový průmysl tak, aby se více zapojil do akcí, které mají snížit počet krádeží aut a zvýšit počty nalezených ukradených vozů“.

Komise bude zkoumat.

Z materiálu vyplývá, že rakouští policejní experti přišli na jednání s tím, že evropští výrobci a dovozci aut by museli povinně a už při výrobě používat pro každý automobil technologii označovanou v textu jako „mikrotečkování“. Jak se v dokumentu píše, na vozidlo nanesou v barvě nebo laku tisíce malých kovových nebo syntetických mini-disků. Každý z nich má v průměru asi jeden milimetr nebo i méně a je do něj vepsáno identifikační číslo auta, případně i další údaje, které mohou být následně zvětšeny a rozluštěny pod ultrafialovým světlem. Týdeník označil za průkopníka „mikrotečkování“ australskou společnost DataDot Technology.
Debata o mikrotečkách na evropské úrovni je ale teprve na samotném počátku. Rakousko svůj návrh rozhodně prosadit nestihne, jeho předsednictví se totiž chýlí ke konci. Diplomatické zdroje však tvrdí, že nastupující předsednické země – Finsko a Německo – již přislíbily, že se budou tématu i nadále věnovat. Žádný konkrétní harmonogram ale stanoven nebyl.
Sami Rakušané zatím podrobnější informace o svém návrhu zveřejnit nehodlají. Pravděpodobně nechtějí vyvolat dojem, že v Bruselu lobbují za zájmy soukromých firem, které se mikrotečkováním zabývají. Fakt, že se popisovaná schůzka odehrála, ale nepopírají. „Ano, diskuse o minimalizaci krádeží aut při jednání evropské pracovní skupiny pro policejní spolupráci skutečně proběhla. Šlo hlavně o spolupráci v příhraničních regionech,“ sdělil týdeníku EURO vedoucí tiskového oddělení rakouského ministerstva vnitra Michael Girardi. „Ale není pravda, že bychom přišli s návrhem zavést povinně technologii mikroteček. Ani to neplánujeme,“ dodal Girardi.
Ani na vládách nezávislá Evropská komise zatím žádný návrh nové legislativy o mikrotečkování nepřipravuje. „Ne, nic takového zatím nechystáme,“ řekl týdeníku EURO ředitel odboru automobilového průmyslu Generálního ředitelství pro podnikání a průmysl Evropské komise Reinhard Schulte-Braucks. To ale rozhodně neznamená, že by se úředníci z Bruselu o mikrotečky vůbec nezajímali. „Plánujeme ten systém detailně prozkoumat. Chceme požádat výrobce, automobilky, členské státy a pojišťovací společnosti, aby nám předvedly, jak mikrotečky fungují a nakolik jsou efektivní,“ dodal Schulte-Braucks.

Patnáct eur za auto.

Ředitel evropské Nadace pro potírání krádeží automobilů se sídlem v nizozemském Hoevelakenu Guus Wesselink je přesto optimista. „Myslím, že povinný systém označování všech automobilů v Evropě bude přece jenom zaveden. A po osobních autech budou určitě následovat i motocykly a nákladní vozy,“ řekl Wesselink týdeníku EURO. Kdy to bude? „Těžko říct. Ale můj osobní odhad zní - v roce 2009. Subaru v Polsku už začalo, další automobilky se přidají,“ tvrdí Wesselink a dodává, „Evropská komise vydala v roce 1998 nařízení, že všechny automobily v Evropě by měly mít od října toho roku imobilizér. Stalo se. Proč tedy teď nevydat nařízení, že všechna auta musí být označena identifikačními znaky, třeba mikrotečkami?“
Jak tvrdí šéf Nadace pro potírání krádeží automobilů, hlavním argumentem pro technologii mikroteček bude její jednoduchost a finanční nenáročnost. „Naši kolegové z Austrálie mají s mikrotečkováním obrovských úspěch. Považujeme tu metodu za nejúspornější a nejdokonalejší techniku jak pro výrobce, tak pro policii, která po ukradených vozidlech pátrá. Cena za automatickou aplikaci mikroteček přímo v továrně při výrobě vychází zhruba na patnáct eur za jeden automobil. To je opravdu velice levné,“ říká Guus Wesselink.
Již bylo řečeno, že australský DataDot Technology začal značkovat vozy Subaru určené pro polský trh. Ale tím aktivity firmy v Evropě nekončí. „Začínáme mikrotečkovat i některé typy vozů Mitsubishi ve Velké Británii a očekáváme, že získáme i další evropské výrobce a dovozce automobilů. Spolupracujeme samozřejmě i s evropskými institucemi,“ uvedl pro týdeník EURO Phil Kibler, šéf evropského zastoupení DataDotu.
Jaké jsou podle australských „vynálezců“ mikroteček výhody jejich systému třeba oproti satelitním zabezpečovacím a vyhledávacím systémům? „Nevěříme, že by elektronická zařízení typu LoJack (systém používaný v USA - pozn. red.) mohla něco vyřešit. Jde v podstatě jen o GPS systém, satelitní vyhledávací systém, a to je všechno,“ tvrdí generální ředitel společnosti DataDot Ian Allen. „Právě před dvěma týdny jsme dostali takovou zajímavou věcičku z Rumunska - krabičku o velikosti rtěnky, můžete ji dát kamkoli. Dovede spolehlivě vyrušit jakýkoli vyhledávací systém. Nejprve ho zmate, pak začne sama vysílat falešné signály. Právě to testujeme na našich autech,“ říká Allen.
Vedení DataDotu se domnívá, že jakýkoli elektronický systém může být poměrně jednoduše vyřazen z provozu. „Auto pak musí do servisu, systém se musí vyndat, rozebrat, opravit… Zatímco náš DataDot systém, i když je jen pasivní, máte v autě čtyřiadvacet hodin denně, sedm dní v týdnu,“ dodává Ian Allen.
Má systém mikroteček vůbec nějaké slabiny? Není jen otázkou času, než se ho organizované gangy zlodějů aut naučí obcházet? Vedení české firmy z Jablonce nad Nisou Metallic Security, která technologii mikroteček také využívá, má za to, že systém je stoprocentně bezpečný. „Ochranné prvky, které používáme, mikrotečky a štítky, jsou momentálně technologicky naprosto nenapodobitelné…,“ řekl týdeníku EURO ředitel společnosti Jiří Perkous. „Nebo to řeknu jinak, bylo by to možné, ale zatím nikdo jiný než my nemůže tušit, jak to udělat. Odhaduji, že máme před ostatními zhruba pět šest let náskok,“ tvrdí Perkous.
Výrobci mikroteček se shodují na tom, že lak s ochrannými prvky by se sice dal z auta zcela odstranit, ale bylo by to natolik pracné, že si zloději daleko spíš vyberou jiné, mikrotečkami neznačené auto.
„Krádeže automobilů ani mikrotečky úplně nevymýtí, to je utopie, to se asi nikdy nestane. Vždy budou nějaká auta bez ochranných prvků. Nebo je budou vozit neznačená z ciziny,“ dodává Jiří Perkous.

Boom výrobců mikroteček.

Nápad DataDotu se z Austrálie poměrně rychle šíří po celém světě. I v Česku už působí přinejmenším dvě firmy, které se zabývají mikrotečkováním automobilů. Obě shodně tvrdí, že jde o jejich vlastní „vynález“. Půjde zřejmě o hit sezony, když ne té letošní, tak té příští určitě. Po všech Constructech, Medvěd blocích a systému Defend-lock přicházejí mikrotečky.
Firmy Metallic Security a Cebia plánují na tento týden společnou tiskovou konferenci, na které chtějí představit svou „Autodot OCIS – světově unikátní technologii ochrany vozidel proti krádeži“.
„Australská firma DataDot začala značit vozidla mikrotečkami asi před třemi lety. My jsme tento produkt zdokonalili a uvedli na trh před sedmi měsíci pod názvem AutoDot. V současné době lze v České republice označit vozidla mikrotečkami asi na dvou stovkách autorizovaných pracovišť, prodejců automobilů,“ říká Jiří Perkous z Metallic Security. „Systém Autodot jsme již spustili také v Polsku, Nizozemsku, Belgii a Lucembursku. Koncem května začne fungovat v Lotyšsku, Litvě, Estonsku a Švýcarsku. Do konce roku by měl být náš systém značení vozidel k dostání po celé Evropě. A to není vše, připravujeme distribuci v Jižní Africe, Austrálii a dalších zemích,“ tvrdí Perkous.
V čem se Autodot liší od systému DataDot? „Oproti produktu DataDotu je Autodot výrazně v jiné kategorii, nedá se s ním vůbec srovnávat. Naše skupina firem vyrábí a dodává ochranné bezpečnostní prvky – hologramy – k ochraně dokumentů vlastně pro celý svět. S využitím našich znalostí a zkušeností jsou prvky našeho systému značení vozidel nepadělatelné a ve světovém měřítku zcela unikátní. Náš informační systém je snad nejlepší na světě. Princip výroby si velice chráníme, je ryze náš a byl vyvinut naší technologií v České republice,“ říká ředitel Metallic Security.
Druhým mikrotečkovým systémem, který se v Česku snaží uchytit, je Krimistop firmy Cema. „DataDot je v podstatě totožným způsobem ochrany majetku jako náš Krimistop. Jde také o ochranu pomocí jednoznačné identifikace předmětu,“ uvedl pro týdeník EURO obchodní ředitel společnosti Cema Petr Nováček. Několik rozdílů mezi Krimistopem a DataDotem prý přesto je: „DataDot používá plastové mikrotečky o velikosti jednoho milimetru, Krimistop kovové o velikosti 0,6 milimetru, navíc s holografickou ochranou. Máme také více ochranných prvků než DataDot. Například vkládáme do skrytých pevných a měkkých částic vozu mikročipy a leptáme kód mikrotečky na všechna skla vozidla. Rozdíl je i v registrech: DataDot má údajně jen vnitřní registr, ze kterého se musí o informace žádat. Krimistop má registr veřejný, přístupný přes internet. V případě odcizení má policie přístup i k informacím o majiteli,“ dodal Nováček.

Škodovka váhá.

Čeští řidiči si tedy mohou nechat své automobily přestříkat sprejem s mikrotečkami už nyní. Cena se pohybuje kolem dvou tisícovek. Nechtěli by ale tuzemští zástupci „mikrotečkového průmyslu“ proniknout přímo na linky automobilek? Co třeba přimíchávat mikrotečky už do barvy a laku přímo na výrobních linkách, třeba v mladoboleslavské Škodě Auto?
„Byli jsme ve Škodovce minimálně desetkrát,“ říká Jiří Perkous z firmy Metallic Security. „Jednali jsme s kdekým, od nákupčích po šéfa výroby. Zavedení našeho systému by je nic nestálo, dle našich propočtů je dokonce možné, že by nakonec ušetřili asi stovku na jednom automobilu. Naše jednání ale vždy ztroskotalo na tom, že pro Škodovku je to prostě strašný logistický problém. Nevědí, kam na výrobní linku to umístit. Měli strach, že kdyby to umístili až úplně na její konec, mohl by nějaký zaměstnanec při nanášení mikroteček auto poškodit a znehodnotit,“ tvrdí Perkous. „Takže zatím značíme už hotové škodovky přímo u prodejců. Ale jednání s výrobcem stále pokračují,“ dodal.

Box (ke grafu):
Nápad za všechny peníze Australské firmě DataDot, „vynálezci“ mikroteček, strmě stoupají zisky - rok 2005 byl o sto procent úspěšnější než rok předchozí. „Očekáváme stejný růst i letos,“ tvrdí generální ředitel společnosti Ian Allen.
DataDot označkuje v Austrálii 105 tisíc aut ročně, v Jihoafrické republice dalších 30 tisíc. Pracuje mimo jiné pro Subaru, Mitsubishi, Lexus, Audi, BMW a Porsche. Vláda Nového Zélandu uvažuje o zavedení povinného mikrotečkování všech importovaných aut mladších patnácti let. V USA a v Kanadě už DataDot značkuje části některých Lexusů a Nissanů.
V lednu 2005 firma vstoupila na australskou burzu s cenou 25 centů za akcii. Od počátku letošního února jde hodnota cenných papírů DataDot neustále nahoru, počátkem května překročila hranici 50 centů.

Box II
Sen byrokratů Brusel se zatím zabývá spíše bezpečností řidičů a chodců. Evropská komise letos odstartovala iniciativu „Chytré auto“. Komisaři chtějí přimět automobilky, aby začaly montovat supermoderní bezpečnostní prvky kromě luxusních limuzín i do aut středních a nižších kategorií. Cílem je snížit nehodovost na evropských silnicích. Uvažuje se například o plošném zavedení systému eCall - do každého automobilu by bylo zamontována zařízení, které by se v případě havárie zcela automaticky spojilo se satelitem. Ten zaznamená polohu vozu a upozorní pohotovostní středisko, aby na místo vyslalo záchranáře.
Automobily by ale měly být především schopny nehodě předejít. Technika pomůže řidiči překonat krizovou situaci, virtuální „pomocní piloti“ mohou udržet vozidlo na silnici třeba v případě, kdy řidič upadne do mikrospánku, nebo vůz při překročení bezpečné rychlosti automaticky zpomalí. Elektroničtí „strážci“ budou řidiči pomáhat i s bržděním a upozorní ho třeba na málo nafouklé pneumatiky.
Zatím ale nejde o nařízení, spíše jen o sen bruselských byrokratů. Automobilový průmysl se proto bude daleko spíše řídit poptávkou než přáním úředníků. Mikrotečky však vypadají jako daleko reálnější nápad.