MÝTNÉOd příštího roku se zvýší jízdné v meziměstské autobusové dopravě. Může za to zejména mýtné. Dopravcům se nelíbí a nechtějí ho platit. Podle Bruselu však musí.Zavedení elektronického mýtného zdraží autobusovou dopravu. Shodují se na dopravci i představitelé profesních svazů.
MÝTNÉ Od příštího roku se zvýší jízdné v meziměstské autobusové dopravě. Může za to zejména mýtné. Dopravcům se nelíbí a nechtějí ho platit. Podle Bruselu však musí.
Zavedení elektronického mýtného zdraží autobusovou dopravu. Shodují se na dopravci i představitelé profesních svazů. Například za cestu z Prahy do Brna zaplatí cestující až 180 korun, což je o 20 procent více než dosud. Mýtné budou platit od příštího roku všechna vozidla nad 12 tun, tedy i autobusy. Při průměrné sazbě mýtného 4,05 koruny za kilometr se zvýší náklady dopravce na 200kilometrové trase z Prahy do Brna o 800 korun. To je při plně vytíženém autobuse se 40 lidmi asi 20 korun na pasažéra. Mýtné navíc způsobí plošné zdražení pro všechny dálkové spoje. „Řešením by bylo, aby nám ministerstvo dopravy placení mýtného odpustilo, nebo aby alespoň snížilo poplatky pro autobusy,“ říká jeden z dopravců.
MINISTERSTVO: VÝJIMKA JE NEMOŽNÁ
Podle zástupce ministerstva dopravy Viktora Mecy ale evropské předpisy výjimku pro autobusy neumožňují. „Ministerstvo dopravy zatím také neuvažuje o dotacích pro autobusové dopravce, které by náklady na platbu mýtného kompenzovaly. Žádné další jednání na toto téma se zatím ani nechystá,“ říká Meca.
Stejný nárůst ceny jako z Prahy do Brna se dá čekat například na frekventované trase Praha - Liberec. Cesta by tak místo současných 70 korun mohla po Novém roce stát kolem 82 až 85 korun. „Záležet bude na tom, jak velká část 96 kilometrů dlouhé trasy bude mýtným zpoplatněna,“ upozornil vedoucí autobusové dopravy ČSAD Liberec Martin Oumrt.
DOPAD I NA VEŘEJNÉ ROZPOČTY Zavedení mýtného pro autobusy se může dotknout i veřejných rozpočtů. Kraje jako objednatelé regionální veřejné dopravy totiž kompenzují ze svých zdrojů dopravcům ztráty. Podle výkonného ředitele Svazu dopravy Petra Kašíka budou náklady regionálních dopravců na mýtné asi 300 až 350 milionů korun. „Právě tyto částky pak budou muset hradit kraje,“ říká Kašík. Vedoucí odboru dopravy na libereckém krajském úřadě Stanislava Jakešová sice tvrdí, že na dotovaných linkách v tomto regionu by jízdné od ledna zdražit nemělo, může se prý ale stát, že vzhledem k růstu nákladů v souvislosti s mýtným nebude mít kraj na vyrovnání ztrát dopravcům dost peněz. „Nelze pak vyloučit zdražení jízdného v průběhu roku,“ dodala. Zástupci krajských samospráv ale většinou tvrdí, že se budou zvyšování jízdného v autobusech bránit. „Cestujícím by se jízdné kvůli mýtnému zvyšovat nemělo, jsme proti a nechceme to,“ řekl za všechny náměstek moravskoslezského hejtmana Pavol Lukša. CHYSTÁ SE NOVÝ ZÁKON Ministerstvo dopravy má sice jen omezené možnosti na pomoc autobusovým dopravcům, jeho role je spíše na legislativní úrovni. V tomto směru je pro dopravce pozitivní zprávou, že se chystá zcela nový zákon o veřejné dopravě. Ten by měl odstranit problémy, které nyní samosprávu i dopravce nejvíce trápí. „Je to například nejasně definovaný veřejný zájem, nepřesné vymezení působení státu, krajů a obcí nebo nedostatečná délka smluvních vztahů, která neumožňuje dopravcům obnovu vozového parku,“ říká vrchní ředitel sekce strategie, veřejné dopravy a ekologie ministerstva dopravy Petr Šlegr. Nový zákon by měl zajistit všeobecný legislativní rámec. Pomoci má zejména krajům a obcím, které jsou objednateli dopravy. „Je nutné definovat cíle a preference veřejné dopravy, přinést pravidla pro výběr dopravce nebo návod k výpočtu kompenzace ztrát dopravců,“ vypočítává dále Šlegr. DLOUHÁ CESTA KE SCHVÁLENÍ Samotní dopravci samozřejmě vznik podobného zákona vítají, tvrdí ale, že k jeho schválení je ještě dlouhá cesta a podle některých se dobrý záměr může ještě změnit. „Kolikrát se už stalo, že původně dobrý záměr prošel parlamentem a stal se z něj legislativní paskvil,“ připomíná Karel Novotný, který podniká v oblasti autobusové přepravy. Podle Šlegra by kvalitu nového zákona mělo zajistit to, že se na jeho vzniku mají podílet nejen státní úředníci, ale i zástupci krajů a samotných dopravců. Do konce prosince chce ministerstvo dopravy věcný záměr zákona předložit vládě, pak čeká dokument vnitrorezortní a mezirezortní řízení. Po věcném záměru bude následovat tvorba paragrafového znění a schvalovací proces ve sněmovně. Ten by ovšem neměl být výrazně komplikovaný vzhledem k tomu, že podporu veřejné dopravy měly všechny velké strany v předvolebním programu. ÚSTECKÝ KOLAPS BY SE NEMĚL OPAKOVAT Po přijetí nového zákona by již nemělo docházet k situacím podobným té v Ústeckém kraji, kdy na začátku srpna došlo k několikadennímu výpadku autobusových spojů. Ústecký kraj přestal vyplácet dopravci kompenzace, protože se mu zdály příliš vysoké. Dopravce na oplátku nevyslal autobusy na pravidelné linky. Situaci se podařilo zvládnout až po přibližně dvouměsíčních tahanicích, kdy kraj uzavřel smlouvu s novými dopravci a chystá se vypsat nový tendr na zajištění autobusové dopravy v režimu základní dopravní obslužnosti. CO PŘINESE NOVÝ ZÁKON**
- přesně definuje rozsah dotované dopravy
- rozdělí kompetence státu, krajů a obcí
- stanoví jasná pravidla i pro dopravce
- stanoví minimální délku smluvních vztahů
- měl by zajistit dopravcům jistotu pro investice do nákupu nových autobusů
- upraví možnost společné jízdenky na autobus i na vlak
Přípravná komise složená ze zástupců státu, krajů a dopravců by měla garantovat, že nový zákon o veřejné dopravě bude skutečně zohledňovat požadavky všech stran.
