Pane Střelický, povězte mi na úvod, jak se v současnosti ČSOB Pojišťovně daří.
V posledních pěti letech se nám daří skvěle, protože v obchodních číslech rosteme okolo deseti procent ročně a máme dobrý zisk. Ten loni dosáhl přibližně 2,8 miliardy korun, v první polovině letošního roku se pak pohyboval okolo 1,6 miliardy korun. V druhé části roku už bude o něco nižší kvůli povodním, důležité ale je, že z dlouhodobého hlediska zůstáváme nadprůměrně ziskoví. Týká se to přitom jak oblasti životního, tak i neživotního pojištění.
Jaké jsou hlavní faktory, které za tak rychlým růstem a vysokým ziskem stojí?
Důležité určitě bylo, že se České republice mnoho let, až do letošního září, vyhýbaly nějaké rozsáhlejší škody způsobené přírodními katastrofami, a navíc nedocházelo ani k žádným škodám průmyslovým – tedy žádným nepřiměřeně velkým. Takže celý trh pojišťovnictví byl poměrně ziskový. Aktuálně proběhnuvší povodně pro nás budou představovat podle současného odhadu škodu 1,4 až 1,7 miliardy korun. Každopádně jsme na tento typ katastrof jako pojišťovna dobře zajištěni.
A co se týká našeho rychlého růstu zisku, tak v ČSOB Pojišťovně těžíme i z toho, že jsme součástí velké a silné finanční skupiny. Máme kvalitní informace pro úpis, a tím pádem dokážeme velmi dobře ohlídat riziko, které do pojištění přijímáme.
Jaké jsou vaše další výhody oproti konkurenci?
Z pohledu prodeje máme silnou a stabilní distribuční síť, jež se skládá z tisíců spolupracovníku jak interních, tak externích a stovek obchodních společností a partnerů. Významnou odlišností oproti konkurenci je takzvané bankopojištění, což je například poskytnutí hypotéky a k ní pojištění. V tomto umíme v naší skupině, díky jednomu vlastníkovi, velmi dobře spolupracovat. Další výhodou je spolupráce s Českou poštou. Díky tomu je náš distribuční mix široký, což nám dává prostor pro růst ve všech oblastech.
Plusem je bezpochyby fakt, že klientům naší skupiny poskytujeme díky podrobnějším informacím o riziku řadu výhod a atraktivnější ceny, které například u autopojištění mohou být nižší až o dodatečných 17 procent.
Jaké produkty jsou aktuálně nejžádanější?
Struktura produktů se dlouhodobě nemění. Z pohledu retailových klientů je největší zájem o autopojištění, pojištění nemovitostí a životní pojištění. Vidíme ale změnu v tom, že klienti v současnosti kladou větší důraz na riziko u životního pojištění a začínají pojistné částky navyšovat, protože si více uvědomují hodnotu vlastního života. K výraznému nárůstu pojistných částek došlo pochopitelně i u nemovitostí, a to nejen kvůli inflaci, ale i proto, že si lidé nyní pojištění více hlídají.
Všimli jste si ještě nějakých dalších významných změn v chování svých klientů?
Klienti se méně pojišťují na banální rizika a snaží se ošetřit hlavně podstatnější škody. Už tolik neřeší menší incidenty v řádech stovek či nižších tisíců korun, ale kladou větší důraz na pojištění situací s řádově vyššími škodami. Třeba u životního pojištění tak rostou pojistné částky pro případ smrti, invalidity nebo vážných chorob, naopak postupně klesá zájem například o odškodné v případě pracovní neschopnosti.
V ČSOB Pojišťovně dlouhodobě sledujeme, prostřednictvím našeho Indexu bezpečí, to, čeho se Češi obávají, proti čemu se chrání a jaké je reálné riziko toho, že se něco takového stane. Nejlépe se zpravidla lidé chrání proti zničení nebo poškození majetku, nejhůře naopak před jeho odcizením.
Hackeři můžou napadnout chytrou domácnost
V poslední době se začíná mluvit rovněž o pojištění kybernetických rizik. Jaký je o něj zájem?
Značně roste, a to jak ze strany retailových klientů, tak i firem. Klienti jsou si totiž stále více vědomí, že žijí v digitální době, což rizika do určité míry mění. V případě firem je zatím sjednání ještě relativně složité, neboť mimo jiné vyžaduje posouzení jejího IT zabezpečení v rámci úpisu. Avšak vzhledem k tomu, že i v Česku jsou známy desítky případů „hacknutí“ firem, očekávám, že v nejbližších letech bude poptávka po tomto produktu narůstat.
Jinými slovy, myslíte si tedy, že do budoucna bude toto pojištění celkem běžné…
Ano, protože s výrazně větší automatizací a digitalizací kybernetická rizika prostupují prakticky všemi odvětvími. Je to tedy jedna z oblastí, která za deset let bude hrát dominantní roli.
Jaká rizika je tedy možné z pojištění krýt?
U firem jde převážně o napadení jejich infrastruktury. Když se někdo dostane do interního systému a zablokuje jej, nejde jen o to zaplatit přímou škodu, ale snažíme se dané společnosti pomoci také poskytnutím týmu odborníků, aby odstranění problémů trvalo co nejkratší dobu. Největší komplikace totiž nespočívá v dodatečných nákladech pro firmy, ale v tom, že se nikdo nedokáže dostat k potřebným datům třeba i po dobu několika týdnů. Zkušení IT experti, nezřídka odborníci z jiných států, dokáží s řešením této situace pomoci a mají pro firmy ještě mnohem větší hodnotu než samotné finanční odškodnění.
Jak vypadá pojištění kybernetických rizik u retailových klientů?
V tuhle chvíli se zaměřujeme především na neoprávněné využití osobních údajů při různých digitálních transakcích. Zájem je přitom poměrně velký – pojištění už si zřídilo zhruba 340 tisíc lidí. A protože vidíme, že poptávka roste, postupně limity krytí navyšujeme.
Jsem přesvědčený, že do budoucna bude toto pojištění běžnou součástí kreditních karet, podobně jako je dnes součástí pojištění cestovního. A myslím, že v horizontu pěti až sedmi let bude mít nějaký typ tohoto pojištění většina populace.
Jak se bude pojištění kybernetických rizik vyvíjet v následujících letech?
Stane se součástí dalších produktů, jako je například pojištění domácnosti nebo autopojištění. S rozvojem chytrých domácností a samořiditelných aut totiž bude i u těchto věcí existovat riziko „hacknutí“, takže pojištění kybernetických rizik se samo nabízí.
Duševní choroby postihují stále více mladých
ČSOB Pojišťovna nabízí pojištění invalidity způsobené duševními chorobami. Jak velký je to problém?
Většina lidí si sice nepřipouští, že právě jim by se něco takového mohlo stát, ale duševní poruchy jsou aktuálně druhou nejčastější příčinou odchodu do invalidního důchodu, přičemž ve věkové skupině do 40 let podle Českého statistického úřadu tvoří dokonce 45 procent všech případů. Dlouhou dobu se na duševní choroby vztahovaly výluky, dnes už je to ale standardní součástí našeho životního pojištění.
Jaká jsou nejčastější onemocnění duševního zdraví, která mohou být kryta tímto pojištěním?
Mezi nejčastější příčiny vyplácení pojistného plnění z důvodu duševního onemocnění patří neurotické poruchy a poruchy chování – konkrétně stresové poruchy, úzkosti, poruchy spánku. Kromě toho to můžou být i afektivní poruchy jako poruchy nálad či deprese a dále schizofrenie.
Ještě bych ale zmínil, že v oblasti duševního zdraví je mimořádně důležitá prevence. Jsme tedy součástí mnoha různých programů, které se zabývají například vlivem nezdravého používání sociálních sítí na duševní pohodu. V této oblasti se snažíme vzdělávat hlavně mladou generaci a také jejich rodiče. Mnoho z nich se totiž problémům začíná věnovat až v okamžiku, kdy je jasné, že s jejich dětmi něco není v pořádku. Negativní efekt nadměrné závislosti na sociálních sítích skutečně považujeme za velmi důležité téma, protože z našich dat jasně vyplývá, že čím dál více mladých lidí spadne do duševních problémů právě z těchto důvodů.
Zásadní změny přinesou kvantové počítače
Jaké jsou další významné trendy v oboru pojišťovnictví?
Asi největším trendem v oboru pojišťovnictví je aktuálně snaha výrazně zrychlit veškeré procesy, a to jak sjednávací, servisní, tak i likvidační. Cílem je vše co nejvíce automatizovat a zároveň dosáhnout toho, aby byl proces z pohledu klienta uživatelsky přátelský a jednoduše pochopitelný. Tomuto trendu samozřejmě do velké míry pomáhá současná situace v rozvoji automatizace a robotizace. Jsem přesvědčený, že do budoucna bude hlášení škody trvat skutečně jen pár minut a méně komplexní škody budou zlikvidované v řádu desítek minut zcela automaticky.
A v současnosti jsme od tohoto ideálního stavu jak daleko?
V některých jednodušších případech to dnes už skutečně umíme. Například v rámci životního pojištění máme likvidační procesy, které fungují od začátku do konce plně automaticky. Zatím to sice ještě netrvá jen zmíněné desítky minut, i přesto ale platba někdy proběhne už druhý den. Aktuálně investujeme do vylepšení interních, a především klientských procesů tak, aby se vše zrychlilo. Nacházíme se někde uprostřed změn, takže to ještě může trvat zhruba tři až pět let, než dosáhneme našich současných cílů, kdy chceme mít polovinu škod zlikvidovanou plně automaticky.
Využíváte ke zrychlení procesu likvidace i umělou inteligenci?
Ano, třeba pro automatické rozpoznání dokumentů, vyhodnocení škody a samozřejmě již zmíněné zrychlení platby. Kromě toho plánujeme nasazení umělé inteligence i v jiných interních procesech, tady ale nemůžu být konkrétnější, protože právě dobré využití umělé inteligence může představovat jistou konkurenční výhodu.
Domníváte se, že kvůli nasazení umělé inteligence přijdou lidé v odvětví pojišťovnictví o práci?
To si nemyslím. Naše odvětví je totiž hodně osobní a i přes zvýšenou úroveň automatizace a digitalizace budou klienti stále preferovat určitý kontakt s reálným člověkem, který jim poradí, jak nastavit správné pojištění, hlavně to komplexnější. Vidíme, že rostou požadavky klientů na poradenství a individualizaci smluv, což zvyšuje časové nároky při jejich uzavíraní. Umělá inteligence tak spíše přeskupí zdroje v rámci fungování pojišťoven. Česká ekonomika navíc dlouhodobě trpí nedostatkem pracovních sil, takže umělou inteligenci skutečně potřebujeme, abychom zvládli dále růst. Spíše tedy očekávám, že díky ní budeme v příštích letech nabírat jen méně lidí než dosud a trochu profilově odlišnějších.
Napadá vás ještě něco, co by mohlo v budoucnu změnit pojišťovnictví?
Bezpochyby jsou to kvantové počítače. Pokud skutečně dojde k tomu, že se dostanou do běžného provozu, bude to znamenat jednoznačně revoluci pro celou globální ekonomiku. Jejich využití v oblasti pojišťovnictví by ale bylo pochopitelně vázáno na řadu změn v rámci jednotlivých odvětví. Například zdravotnictví a následně i pojištění by tak například mohla změnit detailní analýza lidského genomu, díky níž bychom dokázali výrazně přesněji určit nemoci, které člověku hrozí, a způsob jejich léčby. Zásadní dopad do životního pojištění je tak zcela logický.
Něco takového je samozřejmě ještě daleko, nicméně věřím, že první hmatatelné přínosy kvantových počítačů uvidíme už v horizontu deseti let.
