Automobily, které nejezdí na benzín či naftu, ale na elektřinu. Jsou ekologické, splňují veškeré standardy stávajících automobilů co do bezpečnosti, rychlosti a jednoduchosti ovládání.
Koláž: Hamřík Miloslav
K dobíjení jejich baterie je k dispozici dostatek dobíjecích stanic – u dálnic, na parkovištích nákupních center, v garážích firem. Mají na jedno dobití dojezd 150 km. Celá Evropa již intenzivně pracuje na realizaci této vize. Testují se tisíce elektromobilů a energetické firmy staví stovky dobíjecích stanic. Do stádia testování vstoupila také Česká republika. Na projektu implementace elektromobility u nás intenzivně pracuje také poradenská společnost Roland Berger Strategy Consultants, která zároveň měřila připravenost spotřebitelů elektromobil zakoupit.
Elektromobily se pomalu stávají standardní součástí automobilového průmyslu. Jejich cestě do běžného provozu pomáhají významné energetické koncerny a výrobci automobilů. “V západní Evropě si energetické firmy testují trh už delší dobu,“ říká Roland Zsilinszky, expert na automobilový trh z poradenské společnosti Roland Berger Strategy Consultants. „Například německá RWE buduje v Berlíně síť 500 dobíjecích stanic a do provozu vrhá stovku vozů. Italský Enel staví 400 stanic v Miláně, Pise a Římě, do provozu letos nasadí rovněž stovku elektromobilů. Francouzská EdF se podílí na velkorysém pařížském projektu Autolib, který počítá se stavbou 600 nabíječek a s pořízením čtyř tisíc vozů, jež si budou moci zájemci pronajímat.“
Energetické firmy počítají s tím, že rostoucímu počtu elektromobilů budou muset přizpůsobit služby. Dodavatelé elektřiny potřebují zjistit, jaký způsob nabíjení vozů se v praxi osvědčí. Zda se baterie budou dobíjet nejčastěji v noci doma v garážích, nakolik budou žádány dobíjecí stanice na parkovištích obchodních a zábavních center, podél dálnic, na podnikových parkovištích. Pro jaké typy dopravy budou elektromobily nejvhodnější, a jaké funkce mají dobíječky mít. A také jakým způsobem budou řidiči za služby energetiků platit, o jaké balíčky služeb bude zájem.
Jsou spotřebitelé připraveni na elektromobily?
Společnost Roland Berger zkoumala postoje spotřebitelů vůči elektromobilům a připravenost za ně platit. Průzkum proběhl na vzorku 483 respondentů z Německa a Francie. Ačkoliv 2/3 respondentů uvedlo, že o nových možnostech elektromobilů ještě nemají dostatek informací, připravenost do nich investovat je již poměrně veliká. Přibližně třetina respondentů uvedla, že by elektromobil zakoupila.
To, že výhody elektrických automobilů spotřebitelé vnímají, se ukázalo na ceně, jakou jsou ochotni platit. 38% je ochotno zaplatit o 2 000 – 3 000 Eur více než za klasický automobil. Celých 25 procent je ochotno zaplatit dokonce o více než 3 000 EUR vyšší cenu. Jako naprostou nutnost, kterou očekávají od výrobců prémiových značek vozů, uvedli spotřebitelé dostupnost terminálů na rychlé dobíjení, prodlouženou záruku a navigaci přizpůsobenou specifikám elektromobilů.
Různé formy nákupu hodnotili respondenti v Německu a Francii obdobně. Většina by preferovala klasický nákup elektromobilu (79% respondentů v Německu, 56% ve Francii), kombinaci klasického nákupu vozidla s pronájmem baterie by preferovala nadpoloviční většina (65% respondentů v Německu, 54% ve Francii).
Automobilky to myslí vážně
Šanci na plnohodnotné uplatnění elektřiny v autech přinesly lithio-ionové baterie, jež zvýšily dojezd auta na zhruba 150 kilometrů. “Teď nastává v oboru další zlom. Automobilky chystají během příštích dvou let sériovou výrobu elektromobilů. Ta srazí cenu vozů i baterií a jejich uplatnění dál poroste. Dnes vyjde pořízení a provoz elektromobilu o 20 až 25 procent dráž proti klasickým vozům, kolem roku 2020 budou naopak o 10 až 15 procent levnější,“ uvádí Roland Zsilinszky ze společnosti Roland Berger Strategy Consultants.
Elektromobilům pomáhá na trh i politická podpora. Odpovídají společenské poptávce: v porovnání s klasickými pohony mají nižší emise skleníkových plynů. Při provozu dokonce neprodukují žádné emise, což je užitečné zejména ve městech. Snižují hlučnost dopravy, částečně řeší rostoucí poptávku po ropě. A tak se do jejich podpory zapojily vlády i města - poskytují daňové úlevy, dotace na nákup vozů a výstavbu potřebné infrastruktury, slevy při parkování. „Kolem roku 2020 budou elektromobily nejčastější alternativou vozů se spalovacím motorem. Podíl hybridních vozů (kombinují spalovací motor i elektromotor) a čistých elektromobilů na trhu se bude pohybovat kolem deseti procent,“ uvádí Zsilinszky.
Už mezi lety 1995 a 2003 prodal 3,5 tisíce vozů 106 Electric, čímž se stal světově největším hráčem. “Každá velká automobilka chystá do sériové výroby vlastní elektromobil,“ říká Roland Zsilinszky. Stále ambiciózní je Peugeot. Už loni v záři na autosalonu ve Frankfurtu představil model iOn, na jehož vývoji spolupracoval s japonskou Mitsubishi (ta vůz vyrábí pod značkou i-MiEV). “iOn nabídneme zákazníkům koncem roku, bude to první stoprocentně elektrický vůz na evropském trhu,“ říká mluvčí firmy Radka Matthey. V příštím roce plánuje Peugeot výrobu 4,5 tisíce iOnů, do roku 2015 jich chce ve světě prodat 50 tisíc.
Nissan od ledna nabídne Evropanům model Leaf. Největší světová automobilka Toyota se spojila spojila s americkou Tesla Motors, elektromobil RAV4 uvedou na trh do dvou let. V téže době začne první sériový elektromobil prodávat v Evropě Honda, o rok později chce s vlastním vozem přijít Volkswagen. Škoda ohlásila svou elektrickou verzi vozu Octavia na letošním autosalonu v Paříži.
Cena osobních vozů, jež nyní na trh přicházejí, se většinou pohybuje od 750 tisíc do milionu korun. Řada států ale na ně dává daňové úlevy a různé pobídky. V řadě zemí platí automobilisté daň z emisí CO2, která u elektromobilů odpadá. Velká města dávají elektromobilům slevy při parkování.
