Hlavním problémem tragédie s metanolem jsou organizované skupiny, které zvládly proces výroby a následné paralelní distribuce
Největší aféra v oblasti alkoholu a jeho zdravotního dopadu na konzumenty přišla s prudkostí laviny, ale rozhodně nelze říci, že zčistajasna. Na podloudnou výrobu a nelegální prodej nezdaněného alkoholu totiž upozorňují odpovědní výrobci a dovozci (například Unie výrobců a dovozců lihovin reprezentující 81 procent daňového výběru lihové daně v ČR) dlouhodobě. Problém je to letitý a navíc byl podpořen zvýšením spotřební daně, která dále rozevřela prostor pro růst zisků ilegálních operátorů. Stát nejen že nevybral více na dani, ale naopak čelí největší zdravotní katastrofě, která se v naší republice vyskytla v souvislosti s alkoholem za posledních 30 let. Nelze říci, že by státní orgány danou problematiku přehlížely. Po zavedení kolkování v roce 2005 vzrostl výběr daně až o zhruba jednu miliardu na skoro sedm miliard korun, ale postupem času začal výběr opět klesat. Přesně v souvislosti s tím, jak si nelegální operátoři našli cestičky, jak kolkovací bariéru překonat. Nižší výběr daně souvisí částečně s trendem zdravější konzumace, kdy ze statistik vyplývá, že pijeme méně.
Zároveň se část konzumentů přesunula do oblasti domácího pálení, kde navíc regulace státu ustoupila a držení nepřihlášené pálicí soupravy bylo překvalifikováno z trestného činu na pouhý přestupek.
Zde ale meritum problému černého trhu není. To, že si někdo vypálí svou vlastní slivovici, je při ceně ovoce a ceně výrobního destilačního procesu jen marginálie. Kvalifikované odhady úniku na dani jsou v řádu 0,7 až 1,2 miliardy korun ročně. To jsou peníze, za které už stojí riskovat. Skutečným problémem jsou organizované skupiny, které zcela zvládly proces výroby a následné paralelní distribuce – neplatí žádné daně a vše jde bez evidence za hotové.
Mimo dohled Jak to v reálném světě funguje? Základem je dostat se k neevidovanému lihu! Zatímco zodpovědní výrobci mají veškerý pohyb lihovin evidován v ECMS režimu (celoevropské on-line sledování pohybu lihovin pro celní účely), výrobci technického lihu či výrobků s obsahem lihu jako nemrznoucí směsi takové sledování nemají. Oficiální lihovary vyrobený líh denaturují, přidáním přísad jej znehodnotí pro potravinářské účely. Opatření a denaturace v lihovarech je pod dohledem a odtud se k lihu lehce nedostanete. Tak jak ho jen získat?
Jedním kanálem byly dovozy z cizokrajných zemí. Tu k vám přijede z Indie či Brazílie „ratanový nábytek“ a ve skutečnosti jde o kontejner lihu nebo se zařídí fiktivní vývozy potravinářského lihu, co neopustí naše hranice. Pak už ho jen stačí namíchat s trestí a rozlít do konzumních lahví a prodávat jako vodku či tuzemák.
Do kamenného obchodu či řetězce to bez evidence nejde, tak se musí infikovat distributor. Ten jezdí do stánků, hospod, večerek a vše za hotové prodává okamžitě a hned.
Chceš jeden litr rumu za 150 korun? Proč ne, tady je kanystr, rychle si přines lahve a já to přeliju… Pokud je inspekce nechytí za ruku při činu, tak je prokazování přečinu skoro nemožné, tu najdou šestilitrový kanystr s rumem s jedním kolkem, co lze dolévat univerzálně, tu dvanáct plných lahví a všechny mají porušený kolek. To, že stánkař i distributor „kolečkář“ vědí, o co jde, je jasné, vidina zisku a někdy i konkurenční tlak je nutí k změně legálního postupu na ilegální. Pokud konkurence na nádraží umí ranního „vyprošťováka“ za 15 korun, tak se ten, kdo dává za 20, dlouho neudrží.
Smutná daň Anebo nedojede líh z ciziny? Tak se zpětně dá koupit třeba nemrznoucí směs a chemickými postupy izolovat zpět a opět vyrobit líh! To se asi stalo osudným i v našem posledním případě, výrobce nemrznoucí směsi změnil hlavní složku svého výrobku a kamínek v zajetém motoru zadřel mašinu na peníze a konečně ukázal její pravou vražednou tvář. Tragický konec mnoha životů jde na vrub všem, kteří nedodržují zákon. Vědí, že se podílejí na zločinnosti, a nechávají to být. Samozřejmě svůj díl viny má i konzument sám. Pokud kupuji něco podezřele levného, bez kontroly kolku z neoficiálního zdroje, tak riskuji, že to může být posledních ušetřených pár desetikorun mého života. Kdo dodržuje alespoň základní bezpečnostní pravidla, kupuje známé, zavedené značky, vyžaduje účtenku, kontroluje, zda láhev nebyla předem otevřená, se nemusí bát.
Selhal stát? Myslím, že nevěnoval problematice patřičnou pozornost. Zde musí nastoupit odborná dlouhodobá kriminalistická práce, která dané skupiny infiltruje, rozkryje a usvědčí. Je to boj proti organizovanému zločinu a jednotlivá administrativní opatření většinou zatíží jen ty, kteří je dodržují, a lehce se dají obejít. Jako výrobci a dovozci jsme mnohokrát navrhovali účinná řešení a doufáme, že po poslední aféře se nad našimi návrhy opět nezavře voda. l
Konec mnoha životů jde na vrub všem, kteří nedodržují zákon
Naše návrhy: • Povinná a důsledná denaturace a evidence pohybu položek obsahujících i nepotravinářský líh • Snížení hranice objemu spotřebitelského balení z šesti litrů na maximálně tři litry • Vytvoření speciální kriminalistické skupiny zabývající se danou problematikou • Zavedení evidenčních pokladen nebo omezení výdeje na kamenné prodejny a podniky
O autorovi| tomáš otta • ředitel Global Spirits
