Zhruba minutový záběr z letošního 30. ledna udivuje i po několikátém přehrání.
Ochráncům přírody se jednou fotopastí ve vsetínských Beskydech podařilo zachytit noční scénu v zasněženém lese, kdy rysa u jeho kořisti vyplaší vlk a chycené zvíře si odnese pryč. Rys se poté na místo svého úlovku vrací, ale po kořisti ani památky. Vlk prostě chycené žrádlo ukradl, mezi odborníky se takovému chování říká kleptoparazitismus.
Video je zajímavé nejen tím, že jde o první záznam setkání vlka s rysem. Jde o další důkaz toho, že dříve vyhubené šelmy – poslední vlk byl podle kronik skolen v Beskydech 5. března 1914 – se postupně vracejí do míst, kde je člověk v minulosti vystřílel.
Zásadní zádrhel ovšem vězí v tom, že Česko v uplynulých desetiletích přítomnosti vlka odvyklo, a když se teď zvíře vrací, nutně se potkává s hospodářskými a rekreačními zájmy. Třeba tam, kde se ještě před půlstoletím rozkládaly prázdné louky nebo hájky, jsou dnes pastviny s ovcemi a skotem a z dříve opuštěných samot vznikla vyhledávaná místa pro rodinnou dovolenou. A hospodářská zvířata se tak stávají snadnou kořistí pro vlka.
„Pro udržování naší krajiny je nezbytné uchování pastvy. Jde zejména o podhorské oblasti, kde je každý chov hospodářských zvířat třeba maximálně podporovat. Na druhé straně vlci pomáhají snižovat nadměrné stavy spárkaté zvěře působící miliardové škody na lesních porostech a zemědělských plodinách,“ popisuje František Pelc, šéf Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Proto od loňska ministerstvo životního prostředí připravovalo návod, jak se k vlkům v české krajině chovat. A před nedávnem návrh takzvaného Programu péče o vlka představilo. Podle Vladimíra Dolejského, náměstka ministra, dokument vymezuje základní kroky, jež jsou potřebné v rámci prevence a řešení konfl iktů způsobených rozšiřováním populací šelmy po Česku. „Už pracujeme na legislativních změnách v oblasti náhrad škod s cílem poskytování náhrad dotčeným subjektům zjednodušit a usnadnit veškerou související administrativu,“ upřesňuje Dolejský.
Zatímco předloni vlci farmářům způsobili celkovou škodu ve výši 1,5 milionu korun, v roce 2019 už chovatelé od státu dostali v rámci kompenzace 5,6 milionu. V absolutních číslech to znamená, že vlci v roce 2018 roztrhali 267 ovcí, 19 koz a 19 krav a býků, loni to bylo už 377 ovcí, devět koz a 41 kusů skotu.
„Skloubit existenci vlka s pastvou hospodářských zvířat není jednoduché. Proto se zaobíráme specifikací účinných opatření k ochraně stád, připravujeme také manuál pro případy výskytu problematických vlků,“ doplňuje František Pelc.
vlk vs. spárkatá
Vlci v Česku jsou stále chráněným druhem, jehož zabití je trestným činem, do budoucna by se to ale mělo změnit.
Zásadní pro všechna rozhodování bude stanovení příznivého stavu druhu – ochránci společně s úředníky a zemědělci, a navíc ve shodě se sousedními státy musejí najít přesný kompromis, kolik vlků ještě česká příroda zvládne. Aktuálně je jejich počet kolem sedmdesáti kusů.
Podle ekologa Jiřího Malíka se ono ideální číslo pohybuje v řádu několika stovek.
Pokud počet vlků hodnotu příznivého stavu přesáhne, přijdou na řadu odstřely.
„V situaci, kdy početní stavy vlka obecného povedou k dosažení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany, budou iniciována jednání na národní a evropské úrovni o snížení míry legislativní ochrany druhu,“ uvádí se v Programu péče. Odstřel by pak probíhal na základě kvót, jako je tomu na Slovensku. Například pro loveckou sezonu 2018/2019 tam vydaly úřady povolení k zabití celkem sedmdesáti šelem, lovci jich ve skutečnosti odstřelili 31. „Do doby, než se podaří zlikvidovat spárkatou zvěř, kořist vlků, na únosnou úroveň, nejsou slova o regulaci počtu vlků vůbec na pořadu dne,“ namítá Malík. Upozorňuje tím na přemnožené srny, kance a další zvěř.
K urychlenému „odstraňování“ vlků by podle Programu péče mělo docházet v situaci, kdy se zjistí jejich hybridizace – tedy křížení se psy. Cílem tohoto opatření je ochrana původnosti druhu. Spočítané to mají i vlci s narušeným chováním, kteří by se zaměřovali jen na hospodářská zvířata.
Potíž mohou způsobovat komerční chovy vlků, u nichž hrozí útěk zvířat do přírody a zavlečení nákazy nebo domestikovaného chování mezi divoké šelmy.
I proto by měli mít podle plánu všichni chovatelé vlků povinnost odevzdat vzorek DNA každého ze zvířat ve svém chovu.
žádné ploty ani chalupy
Materiál počítá i se vznikem speciální stanice, která by měla sloužit jako dočasné útočiště nalezených vlků, třeba i zraněných.
„Vybudování zařízení pro rehabilitaci a přípravu na vypuštění jedinců vlka, které bude mít odpovídající prostorové zázemí a umožní minimalizaci kontaktu zvířete s člověkem,“ zní jedno z navrhovaných opatření.
V blízkosti migračních koridorů vlků či jádrových lokalitách, kde se budou smečky šelem zdržovat, by se měla rapidně snížit možnost nové výstavby: „V územních a stavebních řízeních v tomto území může dojít k povolování pouze takových staveb či zařízení, které by nezhoršily průchodnost kritického místa.“ To se týká především všech dopravních staveb, domů, veřejného osvětlení, přehrad, plotů či rekreačních areálů.
Podle dřívějších odhadů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR mohou taková klidová území zabírat plochu o velikosti desítek až stovek kilometrů čtverečních.
Ministerstvo životního prostředí očekává, že nový dokument zreviduje v roce 2022. Tehdy by už mimo jiné mělo být jasně řečeno třeba to, jaký je onen ideální počet vlků v Česku.
„Je výborné, že něco takového vůbec vzniklo,“ hodnotí Malík nový Program péče. Podle něj z materiálu vyplývá, že „myslivecká lobby“ ve vztahu k vlkovi akcentuje nesmysly, což si teď prý mohou ověřit všichni čtenáři dokumentu. Naráží na fakt, že myslivci dlouhodobě tlačí na to, aby vlk přestal být chráněným zvířetem a oni jej mohli beztrestně zabíjet.
K čemuž Malík dodává: „Vlk je přitom jejich jediným pomocníkem, jak regulovat stavy spárkaté zvěře, a oni by ho chtěli střílet.“
vyplacená náhrada škod
(v korunách)
2010 9100
2011 66 025
2012 17 140
2013 34 300
2014 98 861
2015 102 458
2016 293 189
2017 788 089
2018 1 554 336
2019 5 612 458
ZDROJ: AOPK ČR
kolik stát proplácí za zvíře usmrcené
vlkem
Jehňata a kůzlata 3500 Kč/kus
(1 rok a mladší) nebo 150 Kč/kg
bahnice, kozy 6000 Kč/kus
a neplemenní berani nebo 200 Kč/kg
Plemenný beran 10 000 Kč/kus
nebo kozel v odchovu nebo 300 Kč/kg
Plemenný beran
nebo kozel 15 000 Kč/kus
dojená s mléčnou ovce produkcí 19 680 Kč/kus
Býček
(tele do 10. měsíce věku) 24 000 Kč/kus
jalovice
(tele do 10. měsíce věku) 15 000 Kč/kus
ZDROJ: AOPK ČR
O autorovi| Ondřej stratilík, stratilik@mf.cz
