Manžel ukrajinské expremiérky Julije Tymošenkové sháněl v Česku peníze na revoluci. S podnikáním ale skončil a vrátil se
Zatímco prezident Miloš Zeman, česká vláda i zákonodárný sbor zpovzdálí vlažně sledovali události na Ukrajině, Oleksandr Tymošenko, manžel bývalé ukrajinské premiérky Julije Tymošenkové, nelenil.
Usilovně se snažil zajistit financování druhé oranžové revoluce.
„Odjel na Ukrajinu za manželkou, v Praze nechal přítelkyni, která je z toho nešťastná. Jinak, pokud byl zde, neustále sháněl peníze na revoluci na Ukrajině,“ potvrdil pod podmínkou anonymity týdeníku Euro jeden z vlivných ukrajinských podnikatelů žijící v Praze.
Tymošenko získal azyl v České republice počátkem roku 2012. Rychlost udělení azylu vyvolala mnohé pochybnosti, které nebyly dodnes zcela rozptýleny. Například nevládní Organizace pro pomoc uprchlíkům v roce 2010 konstatovala, že délka správního řízení o udělení azylu v Česku často spolu se soudním přezkumem přesahuje maximální možnou lhůtu 180 dní. Někteří žadatelé čekají dokonce několik let. Ne tak Oleksandr Tymošenko – ten nemusel čekat ani 90 dnů, do nichž má odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra rozhodnout. Žádost podal v listopadu 2011 a vnitro jeho žádosti vyhovělo už počátkem ledna 2012.
Za náhlou akceschopností českých úřadů však podle všeho nestála pouze touha pomoci člověku, jemuž byla v jeho zemi odpírána lidská práva, ale i Tymošenkovy politické a ekonomické kontakty v Česku. Julija Tymošenková i její manžel čelí na Ukrajině podezření z rozkrádání státu a praní špinavých peněz. Tymošenkovou poslal v říjnu 2011 soud na sedm let do vězení za překročení pravomocí při uzavření dohod o nákupu zemního plynu z Ruska. Opozice i Evropská unie měly podezření, že cílem procesu bylo odstranit z politické scény hlavní soupeřku Janukovyče. Po vítězství opozice na Majdanu však žalář před týdnem opustila.
Oligarcha v pozadí Oleksandr Tymošenko je v Česku obchodně aktivní už delší čas. Jen pár dní po získání azylu založil společnost s ručením omezeným s názvem Britico Product. Podle obchodního rejstříku vložil jako jediný společník do firmy půl milionu korun. Chystal se věnovat obchodu i službám včetně správy realit, reklamní činnosti, mediálnímu zastoupení, marketingu, poradenství či přípravě odborných posudků. Hospodářský výsledek za rok 2012 před zdaněním činil 1,2 milionu korun.
Koncem listopadu 2012 se ale Tymošenko ze statutárních orgánů firmy vypsal a na jeho místo nastoupil podnikatel s úzkým kontaktem na další ukrajinské obchodníky Vladimír Franc. Jediným majitelem Tymošenkovy firmy se na necelý měsíc stala slovenská společnost Crius Capital s majiteli skrytými za anonymními akciemi a 17. prosince se stal jediným majitelem už zmiňovaný Franc.
Ten působí od listopadu 2012 mimo jiné v představenstvu společnosti Danyliv Capital.
Jejím majitelem je Vasyl Danyliv, který je považován za jednoho z nejbohatších ukrajinských byznysmenů žijících v Česku.
Tentýž Danyliv pomáhal bývalému ministru hospodářství Bohdanu Danylyšynovi získat počátkem roku 2012 politický azyl v České republice. Byl kvůli tomu v létě roku 2012 zadržen na Ukrajině, oficiálně pro podezření z účasti na pokusu o vraždu. Podle příbuzných šlo o pomstu za jeho politické aktivity.
Danyliv byl mimo jiné spoluzakladatelem pražské organizace Ukrajinská evropská perspektiva (UEP), která má pomáhat Ukrajincům v exilu. Jejím předsedou se stal už zmiňovaný ukrajinský exministr v azylu Danylyšyn. V politických kruzích Ale zpět k manželovi bývalé ukrajinské premiérky. Oleksandr Tymošenko stál už v letech 1999 a 2000 za vznikem dvou českých společností s ručením omezeným, International Industrial Projects a Industrial Projects, přičemž z jedné později vystoupil. Především ale spolu s obchodníkem Jiřím Nestávalem založil Českou – Středoasijskou smíšenou obchodní komoru (ČSOK), jejímž prostřednictvím navázal kontakt s vrcholnými českými politiky. Komora zaplatila před lety například náklady spojené s cestou Jiřího Paroubka a jeho manželky do Sýrie, kde mimo jiné proběhlo setkání s tamním prezidentem Bašárem Asadem.
Za členství v komoře se platil poplatek od sta tisíc korun výš. Jeden z členů nicméně prozradil, že se efekt rovná téměř nule. „Naslibují se hory doly. Pak se odjede na Ukrajinu, kde má být Tymošenko garantem schůzek a kontraktů, které už jsou podle komory domluvené. Servíruje se alkohol ve stylu pivo, vodka, pivo, jenže ve finále se zájemci vracejí bez výrazných obchodních příslibů,“ řekl před časem týdeníku Euro s tím, že nechce být jmenován.
Nestával umožnil Tymošenkovi proniknout i do pravého spektra české politiky.
Tymošenko v roce 2006 podle informací týdeníku Euro osobně navštívil tehdejšího českého ministra financí Vlastimila Tlustého.
Jednali o deblokaci ukrajinského dluhu vůči České republice, který vznikl před rokem 1989. Jednání byl přítomen také Nestával.
Tymošenko tehdy navrhoval, že by bylo pro Česko výhodné, kdyby mandát k deblokaci od české vlády získala právě ČSOK, na ukrajinské straně to měl být Ukrtransgaz.
Ukrajinskou splátkou dluhu měla být dodávka asi 1,4 miliardy krychlových metrů zemního plynu. Tlustý nakonec návrh zamítl i kvůli nestabilní politické situaci na Ukrajině. Nestával na dotazy týdeníku Euro nereagoval.
Tymošenko měl trvalé bydliště v Lidicích, ale podle informací týdeníku Euro pobýval spíše v Ústí nad Labem u svého tehdejšího obchodního partnera Vlastimila Prokeše. Tam také navázal kontakty s dalšími politiky ODS Alešem Řebíčkem a Petrem Gandalovičem. S pomocí Nestávala měl přístup i k Mirku Topolánkovi ještě předtím, než se stal šéfem ODS a předsedou vlády. Ostatně Topolánkův spin doktor Marek Dalík se údajně o zmíněnou deblokaci ukrajinského dluhu zajímal… Stopa končí v o ffshorech Jak jsme už zmínili, Oleksandr Tymošenko v Česku působil ve dvou firmách: International Industrial Projects a Industrial Projects. V Industrial Projects byl jednatelem Vladimír Kovačík, na jehož adrese v Lidicích byl Tymošenko hlášen. Stoprocentním vlastníkem této společnosti je ale od prosince roku 1999 firma Romylos Trading z kyperského Limassolu. Tamní obchodní rejstřík pak o firmě prozradí jen to, že se její statutární orgány nejspíš skládají z najatých bílých koní, kteří mají zastřít skutečného vlastníka.
Kovačík figuroval rovněž v podobně tajemné společnosti T. W. P., jejímž vlastníkem je jiná kyperská firma Bomenio Enterprises.
Ani o skutečných vlastnících tohoto podniku nelze v oficiálních databázích nic dohledat. Podle zdroje blízkého ukrajinským tajným službám je na obě tyto společnosti nejspíš napojen sám Tymošenko. Zdroj, s nímž týdeník Euro pod slibem utajení identity hovořil, naznačuje, že mohly být součástí řetězce firem, jejichž prostřednictvím byly vyváděny peníze z Ukrajiny.
K balancování na hraně zákona Oleksandr Tymošenko nikdy neměl daleko. Spolu se svou manželkou Julijí a bývalým premiérem Ukrajiny Pavlem Lazarenkem jsou léta podezřelí z toho, že Ukrajinu připravili o stovky milionů dolarů prostřednictvím společnosti Unified Energy Systems of Ukraine (UESU). Lazarenko si kvůli praní špinavých peněz a vyděračství od roku 2006 odpykává trest v USA. Z vězení v San Francisku má podle dostupných informací vyjít letos 1. listopadu.
Ve firmě UESU, kde Tymošenko od roku 1995 pracoval jako ředitel jedné z divizí, docházelo podle ukrajinských vyšetřovatelů k podivným převodům peněz na soukromá konta do daňových a offshorových rájů.
Část z nezákonně nabytých peněz skončila na kontech Lazarenka. Dohledání milionů dolarů uklizených Tymošenkovými se věnuje zhruba 70 specialistů. „Zaměřují se nejvíce na Švýcarsko a Lichtenštejnsko, velkou část peněz zabavili Američané expremiéru Lazarenkovi, ale zbývá dohledat něco mezi 200 až 300 miliony dolarů,“ řekl zdroj týdeníku Euro. Po druhé oranžové revoluci ovšem může být všechno úplně jinak.
Oleksandr Tymošenko spolu s obchodníkem Jiřím Nestávalem založil Českou – Středoasijskou smíšenou obchodní komoru, jejímž prostřednictvím navázal kontakt s vrcholnými českými politiky.
O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz
