Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se pokusí o menšinovou vládu složenou z ministrů ANO a nestranických odborníků. Řekl to dnes webu iDnes.cz. Reagoval tak na to, že další strany zastoupené ve Sněmovně odmítají s hnutím ANO spolupracovat v koalici. Kabinet by měl podle Babiše částečně plnit program všech stran. Předseda vítězné strany z voleb zatím nemá představu, jaké subjekty by mohly takový kabinet podpořit. Lídři dalších stran myšlenku kritizují.
„Pokud jsme byli všude odmítnuti, tak zkusíme menšinovou vládu. A přijdeme s programem, který částečně i plní program všech stran,“ řekl iDnes.cz Babiš. V souvislosti s možnou podporou kabinetu ANO s odborníky poukázal na to, že některé strany ještě řeší svou budoucnost kvůli propadu od posledních voleb. „Mají své problémy, oni neuspěli ve volbách a členové oprávněně žádají hlavy,“ řekl.
Prezident Miloš Zeman pověří Babiše jednáním o sestavení vlády v úterý v Lánech. Televizi Barrandov ve čtvrtek řekl, že by šéfa vítězné strany pověřil i podruhé, kdyby nebyl s prvním pokusem o sestavení vlády úspěšný. Třetí pokus má k dispozici předseda Sněmovny. „Když neuspěje ani ten, následují předčasné volby. Já si myslím, že by to byla absolutní pitomost. Právě proto já mám potom podle Ústavy možnost rozpustit Sněmovnu, ale pozor, toto právo nemusím využít. To znamená, že Sněmovna může fungovat dál a může fungovat i vláda v demisi,“ uvedl Zeman.
Nereálné snění. Rakousko odmítá Babišovu vizi sbližování s Visegrádem
Babiš vyloučil, že by se ve vládě mohl objevit ekonom Jan Švejnar, s kterým se předseda hnutí ANO sešel v neděli bezprostředně po volbách. „Měl jsem schůzku s panem Švejnarem dávno připravenou. My jsme se setkávali pravidelně, já se s ním radím. Probírali jsme vzdělávání a vědu, on mi doporučil dva odborníky, jednoho na školství, vědu a výzkum, kterého jsem oslovil, ale ten to odmítl. S tím druhým jsem ještě nemluvil,“ uvedl.
Vše o povolebním vývoji čtěte v rubrice Volby 2017
Babiš v rozhovoru také vyvrátil spekulace, že stojí o sestavení vlády s pomocí hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). „Ty řeči, že my preferujeme (šéfa SPD Tomia) Okamuru, to je nesmysl,“ řekl Babiš. V rámci druhého kola povolebních rozhovorů podle něj ANO bude v úterý jednat s ODS, KDU-ČSL, KSČM a SPD. Dodal, že by pro první schůzi nové Sněmovny uvítal dřívější termín než 20. listopad, který vybral prezident.
Myšlenku menšinové vlády lídři dalších stran kritizují
„Je to jedna z možností, pro které musí získat tato vláda úplně stejnou podporu většiny ve Sněmovně jako každá jiná vláda,“ napsal Předseda ODS Petr Fiala. Babiš si podle něj jde splnit sen, ze chce vládnout sám. „My jsme už oznámili, ze nevyslovíme podporu menšinové vládě premiéra Andreje Babiše,“ uvedl Fiala.
.@AndrejBabis si jde plnit sen, ze chce vládnout sám. My jsme už oznámili, že podporu menšinové vládě premiéra Andreje Babiše nevyslovíme.
— Petr Fiala (@P_Fiala) 27. října 2017
Piráti s informací, že by se Babiš kvůli neochotě ostatních sněmovních stran vstoupit s ANO do koalice mohl pokusit o složení menšinové vlády, pracují druhý den. „Není to šťastné řešení. Dle naši povolební strategie, která byla nedílnou součástí kampaně a naši voliči s ní byli seznámeni, je faktická podpora vlády s většinou ANO, tedy s jeho dominantním postavením, vyloučena. A to jak přímá i tichá,“ sdělil šéf Pirátů Ivan Bartoš.
Kalousek vyloučil podporu jakékoliv vlády sestavované ANO. Oponuje i myšlence, že by mohli být ve vládě nadstraničtí odborníci. „Vláda je politický orgán a ministři, byť nebudou členy strany, jsou politici a budou dělat politická rozhodnutí. Bude to tedy jednobarevná vláda politiků za hnutí ANO. Říkat tomu vláda s nestranickými odborníky je pouze marketingová mlha,“ řekl odstupující předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Vládnout podle něj bude Babiš a je jedno, kdo mu bude „dělat stafáž“.
Šéf hnutí STAN Petr Gazdík uvedl, že volba je na Babišovi. „Navrhuje fakticky jednobarevnou vládu ANO. Straníci i nestraníci, kterým říká odborníci, budou politicky nominováni hnutím ANO. Bude zajímavé sledovat, zda pro ni sežene aktivní podporu rukama nebo jen nohama tak, že někdo odejde při hlasování,“ uvedl. Babiš však podle něj netrpělivě spěchá, když se k podobnému rozhodnutí uchyluje necelý týden po volbách. „Toto řešení není ani pro něj ideální,“ míní.
Širší vedení lidovců si přeje, aby strana odešla do opozice a neumožnila vznik menšinové vlády hnutí ANO, řekl po jednání celostátního výboru KDU-ČSL předseda strany Pavel Bělobrádek. Stanovisko musí ještě schválit celostátní konference strany, která zasedá odpoledne.
ČSSD míří do opozice. Na pokusné balonky, které hnutí ANO vypouští do médii, reagovat nebudu.
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) 27. října 2017
Úřadující šéf ČSSD Milan Chovanec na twitteru také zopakoval, že sociální demokracie míří do opozice. „Na pokusné balonky, které hnutí ANO vypouští do médii, reagovat nebudu,“ uvedl. Širší vedení lidovců si přeje, aby strana odešla do opozice a neumožnila vznik menšinové vlády hnutí ANO, řekl po jednání celostátního výboru KDU-ČSL předseda strany Pavel Bělobrádek. Stanovisko musí ještě schválit celostátní konference strany, která zasedá odpoledne.
Podle šéfa KSČM Vojtěcha Filipa se dal Babišův krok čekat, když se v prvním kole rozhovorů pro spolupráci ostatní strany vymezily. Zda může taková vláda dostat důvěru, je podle něj ve hvězdách. „V tuto chvíli není dokončeno ani jednání ve druhém kole a je otázka, zda je dostatečná podpora na volbu předsedy Poslanecké sněmovny. Pokud bude, teprve potom bude možné, aby nějaká vláda žádala o podporu,“ řekl. Pokud dostanou nabídku, aby menšinovou vládu podpořili, návrh nejprve projednají komunisté v regionech.
Samostatná Česká republika měla čtyři menšinové vlády
Druhá vláda Václava Klause (ODS)
- 4. července 1996 - 2. ledna 1998 (demise 30. listopadu 1997)
- Koalice ODS, KDU-ČSL, ODA, měla jen 99 poslanců. Z povolebních jednání si opoziční ČSSD odnesla křeslo předsedy Sněmovny pro svého předsedu Miloše Zemana výměnou za podporu vlády. Důvěru Poslanecké sněmovny pak vláda získala poté, co poslanci ČSSD opustili sál a hlasování se tak zúčastnilo pouze 138 poslanců.
Vláda Miloše Zemana (ČSSD)
- 17. července 1998 - 15. července 2002 (demise 12. července 2002)
- Menšinová jednobarevná vláda ČSSD, která měla ve Sněmovně 74 poslanců. Vznik vlády umožnila tzv. opoziční smlouva mezi ČSSD a ODS, která mimo jiné ODS zaručila křesla předsedů obou parlamentních komor, předsedou Sněmovny se stal předseda ODS Václav Klaus. Důvěru získala vláda poté, co všech 63 poslanců ODS odešlo před hlasováním z jednacího sálu.
První vláda Mirka Topolánka (ODS)
- 16. srpna 2006 - 9. ledna 2007 (demise 11. října 2006)
- Menšinový kabinet složený z ministrů ODS, která ve volbách získala rekordních 81 mandátů, a nestraníků nezískal důvěru Sněmovny a musel podat demisi.
Druhá vláda Mirka Topolánka (ODS)
- 9. ledna 2007 - 8. května 2009 (demise 26. března 2009)
- Koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, která nebyla menšinovou, ale neměla ani parlamentní většinu, neboť ji zastupovalo 100 poslanců. Důvěru získala díky dvěma poslancům zvoleným za ČSSD - Miloš Melčák a Michal Pohanka před hlasováním opustili sál. Poslanec ČSSD Petr Wolf se zdržel hlasování.
O Andreji Babišovi dále čtěte: