„Truc Setuzu“ otevíral šéf ČSSD Jiří Paroubek
Asi 400 milionů korun loni prodělal Agrofert na obchodu s řepkovým semenem. To by se už nemělo opakovat. Pojistkou proti milionovým ztrátám je Preol – nová fabrika za 1,6 miliardy korun na bionaftu v Lovosicích. Majitel Agrofertu Andrej Babiš o ni čerstvě obohatil své chemicko-agrárně-potravinářské impérium. A přidává tím další těžké rány ústecké firmě STZ, bývalé Setuze, o kterou ještě před dvěma lety neúspěšně usiloval. Nejenže svého rivala přidusí zastavením přísunu suroviny, ale současně povystrčí z trhu. Bude to mít snadné. Agrofert má totiž dlouhodobé kontrakty s rafineriemi, jimž dosud dodával metylester řepkového oleje (MEŘO), který si nechával vyrábět právě v Setuze. Teď ho nahradí vlastním.
„V byznysu jsme už od září 2007, kdy se v Česku začalo s povinným přidáváním metylesteru do nafty,“ potvrzuje Martin Kubů, předseda představenstva firmy Preol, dcery Agrofertu, provozující novou fabriku s roční kapacitou sto tisíc tun MEŘO. Stejně tolik může vyrobit STZ, ale stále nejede na plný plyn.
Byznys s pachutí
„My jsme si biopaliva nevymysleli. Nesnáším byznys závislý na státě,“ řekl Andrej Babiš minulé úterý, kdy politici přestřihávali pásku při slavnostním otevření lovosického závodu. Přes pachuť doprovázející biopaliva nelituje, že šel do největší investice na zelené louce v historii Agrofertu. Vrátit se má za sedm let. Už tak pevně provázaný řetězec „od vidlí po vidličku“ Babiš ještě dál propojí. Slibuje, že nová fabrika nabídne zemědělcům dlouhodobou perspektivu při pěstování klíčové plodiny v regionu. „Tady je to o české řepce od českých zemědělců. Stát by měl efektivně podporovat český průmysl, stejně jako to dělají jiné země v Evropě,“ přimlouvá se byznysmen.
Kmotrem nového Babišova přírůstku byl i Jiří Paroubek, předseda ČSSD a její lídr pro podzimní volby v Ústeckém kraji. Těžko se mohl při slavnostním okamžiku představit jinak než jako obhájce biopaliv. „Jsem rád, že otevření nové výrobní jednotky na MEŘO je signálem, že se situace mění a Česká republika se může vrátit tam, kam patří, do čela zemí v Evropské unii,“ prohlásil Paroubek. K zase takovým fandům biopaliv ale nepatří. Když před pár dny sněmovna hlasovala o tom, zda zvýšit podíl jejich přimíchávání a znemožnit dovoz bionafty a biolihu ze třetích zemí, zdržel se šéf ČSSD i většina jeho stranických kolegů hlasování.
Bionafta o dvě koruny levnější Byznys s biopalivy v Česku neplní dřívější velká očekávání. Babiš také dlouho váhal, než do něj nastoupil. Díky tomu, že má kontrolu nad celým řetězcem, je ve výhodě nad konkurencí. Zhruba desetinu produkce využije holding ve vlastní autodopravě. Na bionaftu už jezdí nákladní auta rozvážející pečivo z Penamu a masné výrobky z Kosteleckých uzenin, potravinářských odnoží Agrofertu. „Pro nás je důležité, aby se palivo stalo běžnou součástí motoristického trhu. Budeme se snažit, aby se vrátila doba, kdy se v republice ročně prodávalo až 300 tisíc tun směsné bionafty,“ zdůrazňuje Kubů. Preol chce prorazit s palivem pod obchodním názvem Ekodiesel, obsahujícím 30 procent MEŘO a 70 procent klasické nafty. Díky daňové úlevě pro biopříměsi může být na stojanech o dvě koruny levnější než běžná nafta.
BOX:
Preol
- Úvěr 50 milionů eur na výstavbu moderní zpracovny, využívající zázemí Lovochemie, poskytly Commerz Bank, Royal Bank of Scotland a Komerční banka. Zbylých zhruba deset milionů eur hradí společnost z vlastních zdrojů.
- Stejně jako u Setuzy, která novou kapacitu na metylester otevírala před dvěma lety, je dodavatelem stavby na klíč společnost Chemoprojekt. Technologie je od belgicko-italské skupiny De Smet Ballestra.
- Továrna zpracuje asi 400 tisíc tun řepky za rok (v Česku se urodí kolem jednoho milionu tun).
- Ročně vyrobí až 100 tisíc tun MEŘO, z toho zhruba 30 procent plánuje vyvážet. Letos vytíží kapacitu zhruba ze dvou třetin.
- Vedlejším produktem jsou řepkové šroty – ročně až 230 tisíc tun – využívané jako krmivo. Kolem 70 procent má jít na export.
- Závod zaměstná 120 lidí.