Lesnictví je průser, veřejně prohlašuje agrobaron Andrej Babiš. Přitom cíleně směřuje k tomu, aby po zemědělství pospojoval řetězec také v lesnicko-dřevařském průmyslu. Majitel Agrofertu již navázal neveřejné partnerství s vlastníkem holdingu Less Janem Mičánkem. Jeho firma, která je v oboru lídrem, propadla v minulém roce do hluboké ztráty. A Babiš Mičánkovi pomáhá. Půjčil mu peníze, které si pojistil Mičánkovými akciemi.
Transakci potvrdil týdeníku Euro majitel lesnické jedničky. „S touto informací se netajím. Půjčil jsem si jako fyzická osoba. Prostě jsem si půjčil od nějakého chlapa nějaké peníze,“ říká nerad Mičánek. Odmítá upřesnit, o jaký finanční obnos šlo, celou záležitost považuje za čistě soukromou. Dle důvěryhodných zdrojů představuje Babišova výpomoc dvě stě milionů korun. Mnozí ji vnímají jako předplatné, které majitele Agrofertu přivede na čelnou pozici v oboru. Jednou možná na výsluní lesního byznysu, jak by si miliardář přál. V současné době se podnikatelé v této branži rozhodně nevyhřívají. Spíše hledají mecenáše, který by je spasil.
Koho přizvat do Lessu
O tom, že společnost Less se chce spojit se silným investorem, mluví její majitel otevřeně už delší dobu. „Pro nás je to aktuální téma. Jestli chceme udržet firmu v cestě dopředu, nemůžeme už počítat s financováním dalších investic a záměrů z bankovních zdrojů,“ vysvětloval Mičánek vloni na podzim v rozhovoru pro časopis Lesnická práce. Chce prodat nejvýše poloviční podíl firmy a dál si nechat rozhodující slovo v jejím řízení.
Spekuluje se, že právě takovým partnerem by se mohla stát skupina PPF. Mičánek ale odmítá, že by probíhala jednání s lidmi od Petra Kellnera. „To je nesmysl. Ani tam nikoho osobně neznám,“ tvrdí. Už dříve říkal, že nestojí o čistého finančního investora, ale o strategického partnera, aby navýšil základní jmění ve firmě a nabídl další podnikatelské možnosti. Za takového považuje právě Babiše. „To bych si docela přál,“ uvádí stále Mičánek k možnému vstupu majitele Agrofertu do Lessu. Babiš sice opakovaně tvrdil, že firmu nechce, tento krok ale zapadá do jeho strategie pohlcovat firmy s velkými obraty, které na tom nejsou finančně nejlépe.
Lesnický holding dosáhl v minulém roce podle předběžných údajů osmimiliardového obratu. Předloni měl obrat nižší – 5,7 miliardy korun – výsledkem byl ale čistý zisk 108,5 milionu korun. Vloni skončil Less poprvé v historii v červených číslech. Zástupce ředitele Petr Huml minulý týden odhadl ztrátu na 150 milionů korun. O škodách mluví i v souvislosti s průtahy v tendru Lesů České republiky na těžbu a lesní práce pro letošek a další období. Generální ředitel státního podniku Svatopluk Sýkora vysvětloval skluz v podepisování smluv tím, že ho způsobili hlavně neúspěšní účastníci tendru, kteří podávali námitky, a také šetření antimonopolního úřadu.
Méně hráčů obrátí tok zisků
Na adresu státních lesů létají kritická slova od Babiše. Nejen kvůli tendrům. „Je to politický případ. Nejradši by státní lesy rozkradli, ale neumějí z nich peníze dostat do baráku,“ naráží na vazby k ministerstvu zemědělství. Současně viní gigantické zisky Lesů ČR z toho, že ničí české lesnictví. „Sám jsem zvědav, jak to dopadne. Jestli Lesy ČR zničí většinu českých firem, nebo bude stabilizace, kde každý dostane trošku „nažrat“ a přežije,“ nechal se už dřív slyšet Babiš. Koncentrací, kterou vloni v oboru spustil, evidentně vsadil na zmiňovanou druhou variantu. Hráčů na trhu bude méně, budou větší a ze zakázek státních lesů si ukousnou větší profit. To bude i konec nebývale vysokých zisků Lesů ČR, jejichž rekordní růst nastartovala předloňská změna v systému zakázek. Za jedenáct měsíců uplynulého roku vykázal státní podnik rekordních 5,6 miliardy korun. Výsledek má překročit šest miliard. Ještě v roce 2009 jen mírně přesahoval půl miliardy.
Společnosti Wotan a Uniles, jejichž ovládnutím vloni Agrofert vstoupil do lesního byznysu, se ze zakázek státního podniku vysoutěžených loni na podzim zatím nepřejedí. Ze 117 rozdělovaných územních jednotek uspěl Wotan v pěti, Uniles ve třech. V mnohamiliardovém tendru na těžbu a lesní práce s přehledem zvítězil Mičánkův Less & Forest. Nejvyšší cenu firma nabídla na 88 jednotkách, tedy na třech čtvrtinách území. Smlouvu však nakonec podepsala pouze na 29 jednotkách. Na třiadvaceti se proto tendry zopakují. Uchazeči, kteří se s nabídnutými cenami drželi při zemi a neobstáli, teď doufají, že budou úspěšnější. Znovu se přitom mohou hlásit i ti, kteří odmítli podepsat smlouvy.
Razantní ústup z vybojovaných území vysvětloval Mičánek tím, že vše by nezvládli kapacitně ani finančně. Lessu ovšem propadly jistiny, které musejí uchazeči o zakázky předem skládat. „Náklady spojené s tímto procesem dosáhly šedesáti milionů korun,“ vyčíslil Huml. S tím ovšem firma musela počítat. Po Lesích ČR se ale právně domáhá odškodnění ve výši zhruba 190 milionů korun kvůli sporům spojeným s indexací cen dřeva.
Jak vytěžit státní lesy
Veškeré podnikání je o surovinách, prohlašuje majitel Agrofertu. Nikoli náhodou ho proto přilákalo lesnictví. „Naše skupina kupuje ročně za padesát milionů korun dřevěné palety, děláme biomasu z odpadu obilí a slámy, hází se to do stejného kotle jak lesní štěpka,“ odpovídal Babiš v polovině loňského roku v on-line rozhovoru pro server iHned.cz na dotaz, podle čeho se rozhoduje, na jaké odvětví se zaměří.
Za surovinou šel Babiš do zemědělství. V lesích asi cítí rychlejší a lepší výnosy. Ve srovnání s agrárním sektorem není lesnictví tolik ohrožené zahraniční konkurencí a levnějšími dovozy. Riziko ovšem vnímá agrární magnát v tom, že většinu suroviny v lesnictví vlastní stát. Není ale všem dnům konec. Při stavu veřejných financí je otázkou času, kdy se začne mluvit o privatizaci. Ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) zatím prohlašuje, že státní podnik překlopí na akciovku, klidně už v příštím roce. Zisk pak bude možné přes dividendu přelít do státního rozpočtu, třeba i do Bendlova resortu. O deset miliard, které chybějí na stavbu dálnic, se už hlásí ministr dopravy Pavel Dobeš (VV).
