Policie má jasno: Čapí hnízdo byl podvod. Obvinění hrozí i dalším lidem
Policie viní Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka podle zjištění týdeníku Euro z trestných činů dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie. Šéf ANO jako koncový vlastník řetězce firem, které dotaci získaly, o všem podle policie věděl ajeho podřízení jednali na jeho pokyn. Účelem byl zisk padesátimilionové dotace z evropských fondů určené pro malé a střední podniky, přestože Babiš byl jako vlastník Agrofertu velkopodnikatelem.
O dotaci proto účelově zažádala nově vytvořená společnost Farma Čapí hnízdo s anonymními vlastníky. Po zisku dotace opět oficiálně přešla do Babišova vlastnictví. Sám miliardář o svém připravovaném obvinění ví podle informací týdeníku Euro už minimálně dva měsíce.
Předseda poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek byl v rozhodné době místopředsedou představenstva společnosti ZZN Pelhřimov z holdingu Agrofert, vlastníka Farmy Čapí hnízdo. Faltýnek společně s předsedou představenstva Zdeňkem Kubiskou podepsali převod akcií na blízké Andreje Babiše, kteří usedlost účelově vlastnili v době zisku dotace.
Dva roky po prozrazení
Týdeník Euro se pokusil Zdeňka Kubisku kontaktovat, ale šéf představenstva firmy ZZN Pelhřimov odmítl potvrdit, zda už mu bylo sděleno obvinění. „Každý má svůj život a svoji práci. Nerušte mě,“uvedl a zavěsil.
O dotačním podvodu, který vyšetřuje policie, přímo věděla i Jana Mayerová (dříve Nagyová), Babišova dotační poradkyně ajeho osobní věštkyně. Právě ona podepsala za Farmu Čapí hnízdo žádost o dotaci a všechny její přílohy. Přesně dva roky před doručením žádosti o Babišovo a Faltýnkovo vydání k trestnímu stíhání, tedy v létě 2015, sama Mayerová potvrdila v rozhovoru pro týdeník Euro, že majetkové přesuny v rámci Agrofertu byly účelové právě kvůli zisku dotace.
„Je to od začátku projekt Andreje Babiše. Nejprve chtěl Čapí hnízdo jen jako svoji soukromou rezidenci,“ popsala nynější náměstkyně jihlavského primátora za ANO v textu, který vyšel v týdeníku Euro 10. srpna 2015. Jako první tehdy přiznala, že Babiš zakryl své vlastnictví farmy anonymními akciemi. „Dotaci ve výši 50 milionů bylo možné udělit jen malé či střední firmě. Tyto podmínky samozřejmě Agrofert ani Imoba nesplňují. Proto byla vytvořena zcela samostatná společnost, která peníze mohla legálně získat,“ uvedla Mayerová, která v rozhodné době zastávala post místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo.
Zakrytí pravého vlastnictví této společnosti anonymními akciemi doporučili Babišovi podle Mayerové jeho právníci proto, aby se vyhnul podezření z podvodu a bez problémů získal peníze od Evropské unie.
„Čistá“ konstrukce
Rodilá Košičanka Mayerová se s Babišem zná více než deset let a dlouhé roky mu pomáhala s evropskými dotacemi v Agrofertu. Právě ona přišla s nápadem na přestavbu Čapího hnízda. „Řekla Babišovi, že má hodně peněz, a proto by měl využít i evropské fondy jako částečné financování projektů,“ řekl týdeníku Euro zdroj blízký vedení Agrofertu.
Mayerová přitom jakékoli právní pochybení odmítá. „Momentem, kdy se společnost Farma Čapí hnízdo vyčlenila ze skupiny Agrofert a proběhla valná hromada, ztratila status velkého podniku. Farma Čapí hnízdo musela být malým nebo středním podnikem v momentě žádosti a v momentě, kdy se ta dotace přiklepne, vyplácí, a po celou dobu udržitelnosti. To bylo splněno. To mi můžete věřit, jinak bych se pod to nepodepsala,“ uvedla Mayerová loni v rozhovoru pro týdeník Euro.
Její konstrukce zisku dotace by ovšem teoreticky umožňovala všem velkým podnikům získat legální cestou podporu určenou pro malé podniky. A to odporuje smyslu evropských dotací.
Mayerová je v současnosti dlouhodobě nemocná, minimálně do konce srpna marodí doma a na jihlavském magistrátu není k sehnání. Do uzávěrky tohoto vydání Mayerová podle informací týdeníku Euro obvinění v souvislosti s kauzou neobdržela.
O údajném podvodu věděl i předseda představenstva Farmy Čapí hnízdo Josef Nenadál. Ke kauze se však odmítl vyjádřit. „Nebudu nic sdělovat,“uvedl a vzápětí zavěsil telefon.
Není vyloučeno, že policie bude chtít počínání obviněných kvalifikovat jako jednání organizované skupiny. Podle trestního zákoníku v takovém případě hrozí pět až deset let vězení. •
Není vyloučeno, že policie bude chtít počínání obviněných kvalifikovat jako jednání organizované skupiny se sazbou pět až deset let vězení.
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
