Když se letos tvořila vláda, jediné dvě ministryně do ní přivedl Andrej Babiš (ANO). I to mělo sehrát roli, když premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dodatečně hledal ministra práce a sociálních věcí – s Michaelou Marksovou Tominovou si trochu napravil reputaci. Přestože ANO „slabší“ polovinu lidstva oficiálně nikterak pozitivně nediskriminuje, vizuální důraz na ženský element, podpořený i početním zastoupením, byl v kampani pro komunální a senátní volby nepřehlédnutelný.
A nejspíš nikoli náhodný, i když ANO tvrdí, že je to jen tím, že se do hnutí „ženy samy hlásí, protože vidí, že mohou něco změnit“.
Strategie ANO vůbec nemusí být hloupá, přestože na první pohled působí prvoplánově. Žen je v české politice stále málo, podle neziskové organizace Fórum 50 % se v tomto kritériu údajně řadíme na světě někam mezi Bangladéš a Panamu. Takže když ANO postaví ve volbách do Senátu plnou třetinu žen, je to vidět. A když v Praze kandidují do Senátu za ANO výhradně ženy, vyniknou ještě víc.
Volby sledujeme ONLINE
Obzvlášť nepřehlédnutelná je sexuoložka Laura Janáčková. Na kandidátní listině do pražského zastupitelstva jsou v první desítce čtyři ženy v čele s Adrianou Krnáčovou – mimochodem jediným potenciálním primátorem v lodičkách. Lídry ANO jsou ženy i v městských částech. V Praze 6 by mohla být starostkou Patricie Pražáková, v osmé městské části vede ANO Alena Borhyová (matka novácké moderátorky) a v Praze 10 by měla ovládnout radnici podle představ hnutí Radmila Kleslová.
Stafáž s divokou minulostí
„Je evidentní, že Babiš věří na ženy, je rád v jejich společnosti, marketingově na ně v politice vsadil a nebál se jimi obklopit. Nejsem si ale jist, že s nimi počítá i manažersky a týmově.
On obecně vystupuje v politice jako solitér, ani silným mužským osobnostem typu Ivana Pilného nebo Martina Stropnického nedává tolik prostoru, aby působili jako tandem,“ je přesvědčen Jan Kubáček, politolog a odborník na volební kampaně. Pro současného ministra financí může být partajní soužití s političkami i praktické.
„Nechci se žen dotknout, ale nezažil jsem, že by v politice fungovaly jako tým, jehož členové se respektují. Spíše je u nich jistotou soutěživost a rivalita, takže se Babiš nemusí obávat, že by mu ve straně vytvořily konkurenční mocenské centrum, což mu jistě také vyhovuje,“ soudí Kubáček.
Kandidátka ANO na pražskou primátorku Adriana Krnáčová (foto: ČTK
Zdá se, že Babiš podobně jako nepotřebuje program – „prostě to zařídí“ –, nepotřebuje ani silné a nezpochybnitelné lídry, vlastně lídryně. Ostatně i na billboardech vystupuje většinou on sám a kandidáti působí tak trochu jako nutná stafáž. A přiznejme si, ženy budou (až na malé výjimky) vypadat vždy lépe a příjemněji než muži na plakátech konkurenčních stran, obzvláště když v případě ANO tvoří doplněk sám vůdce.
Hlavním pražským trumfem ANO je „transparentně čistá“ Adriana Krnáčová. V šestém pražském obvodu vytáhl Babiš do voleb s něžnou blondýnkou Patricií Pražákovou, ženou bez politických zkušeností, zato s podmanivým laním pohledem. Pro senátní volby v prvním pražském obvodě vytasil těžší kalibr – přímočará černovlasá „dračice“ Laura Janáčková nenechává svým obnaženým stylizováním a la seriál Sex ve městě příliš prostoru pro fantazii.
Kamarádka pražských kmotrů
Ani kandidátce na starostu Prahy 10 Radmile Kleslové prý nechybí jistý sexuální náboj, i když ji muži vnímají spíš jako tmavší, vulgárnější verzi Jany Nagyové, toho času už Nečasové (ODS). Tady ovšem není třeba Babiše podezírat z kalkulu. S Kleslovou se zná už řadu let a údajně si s ní jako s jedinou z politiky tyká. Nevadilo mu ani, že se o ní veřejně mluví jako o kamarádce pražských kmotrů. Minulost ostatně nebyla pro Babiše rozhodující ani v případě Pražákové a Janáčkové.
Tyto čtyři volební favoritky mají společné propojení s byznysem nebo přímo s politickým byznysem, což zní u strany vyzývající do zbraně proti kmotrům trochu nepatřičně. Janáčková spolupracuje s nechvalně proslulým Borisem Šťastným, bývalým poslancem ODS a zastupitelem v Praze 10, Pražáková je manželkou podnikatele spojovaného s „šíbry“ typu Tomáše Hrdličky, Romana Janouška nebo Marka Dalíka.
Kleslová jako dlouholetá místostarostka za ČSSD v Praze 10 se převlékla do dresu ANO přímo v lůně Hrdličkova revíru. A koneckonců, jak vyplývá z nejnovějších zjištění týdeníku Euro, i samotná Krnáčová má překvapivě blízko ke kmotrům typu Iva Rittiga.
Krk, co otáčí volbami
Babišův pražský výběr působí poněkud zvláštně, ostatně i způsob, jakým pražské ANO dospělo k nominacím, měl daleko k normálnosti. Zjevná sázka na ženy ale zapadá do Babišovy strategie „dělat politiku jinak“. A to, že silnější přítomnost dam mezi poslanci, senátory či zastupiteli by lidé uvítali, potvrzují i průzkumy veřejného mínění.
Podle Centra pro výzkum veřejného mínění je 86 procent dotázaných přesvědčeno o užitečnosti zapojování žen do politiky a více než tři čtvrtiny si myslí, že by vstup žen do této oblasti měl být aktivně podporován. „Obecně je u nás politika vnímána jako maskulinní záležitost a Babiš toto paradigma symbolicky boří tím, že se nebojí prezentovat v kruhu žen. To může působit pozitivně jako kultivační prvek na lidi otrávené politikou obecně a zároveň oslovit ženy, které jsou disciplinovanější a aktivnější voličky než muži.
Myslím, že ony velmi často v rodině rozhodují o tom, že se půjde k volbám a koho volit, podobně jako určují, kam se pojede na dovolenou,“ podotýká Kubáček.
S ženskou kandidátkou může Babiš uspět mimo jiné i proto, že jeho političtí konkurenti nemohou říci, že to nefunguje – protože to nezkusili. I když patrně také z důvodu, že v „zavedené“ partaji si obvykle musí žena stejně jako muž na rozdíl od „ANO rychlokvašek“ volební pozici tzv. vysedět, což řadu těch schopných už z časových důvodů odradí.
„Když se podíváte do Evropy, ‚ženská strategie‘ není ojedinělá. Například ve vládě, kterou přednedávnem rekonstruoval David Cameron, dominují ženy. Španělský premiér složil kabinet ze dvou třetin z žen,“ upozorňuje Kubáček. Otázkou ovšem je, zda Babiš zalovil mezi správnými sukněmi. Na příkladu Jany Nagyové nebo Kristýny Kočí nedávná historie ukazuje, jak dokáže jediná žena potopit celou politickou stranu.
Čtěte také:
V prvních sečtených obcích uspěli nezávislí a lidovci. Do Senátu komunista
Klaus k volbám: Není z čeho vybírat, jasně definované strany chybí
