„Pohnojil jsem si život, tím co jsem udělal.“ politoval se a pravil, že to neměl dělat. Politika je podle něj rakovina a mor. Chyběla snad jen slavná hláška z Knoflíkové války – Kdybych to býval věděl, tak jsem sem nechodil.
Babišově lítosti musíme přitakat přinejmenším v tom, že politika je kromě toho omletého svinstva, také těžkou prací vyžadující specifické znalosti a schopnosti. Tloustne se při ní a i jinak si člověk ničí zdraví a to tím víc, čím méně maká jako Babiš a dělá skutečnou politiku.
V té je totiž třeba nejen vydávat pokyny a kontrolovat jejich plnění, ale také brát na vědomí, že může existovat menšina, která má jiný názor a má právo ho nejen vyslovovat, ale dokonce pro něj drze hlasovat a bojovat za něj, přičemž je třeba hledat různé kompromisy a dohody.
Andrejovy policajti bdí
Normálně se tomu říká parlamentní demokracie. Což je něco, co se v žádné slušně vedené firmě prostě stát neprovozuje a vlastní názor odlišný od názoru pana majitele si může každý zaměstnanec Kosteleckých uzenin, či Dezy tak leda strčit za klobouk a to ještě hodně potichu, aby se o tom nikdo nedozvěděl, protože Andrejovy policajti bdí.
Ano, víme, že Andrej hledal někoho, kdo by šéfa ANO dělal na plný úvazek u Agrofertu, ale nenašel a musel se obětovat a ten život si halt pohnojit. Ono totiž jen na pohnojeném roste pěkná úroda, a jak před pár dny upozornil týdeník Respekt, evropské dotace dozorované ministerstvem financí narostly ze všech soukromých firem nejvíce Agrofertu. O plných padesát procent. Takže je dost pravděpodobné, že to hnojení jen tak neskončí.
Další komentáře autora:
ČLÁNKY DO MAILU