O premiérovi Andreji Babišovi je známo, že ho česká scéna přestává bavit. Jeho manická ambice neustále něco řídit, a pokud možno na co nejvyšší úrovni, ho přivedla na chuť evropské politice.
Když prezidenti a premiéři evropských zemí doporučili europoslancům jako šéfku Evropské komise Ursulu von der Leyenovou, je to jedno z mála Babišových vítězství z poslední doby a důvod k úsměvu.
Souhlasíte s nominací Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise?
Část Babišových voličů možná naštve, že Leyenová je křesťanská demokratka, že si vzala domů syrského uprchlíka nebo že je spojenkyně Angely Merkelové (i když sama Merkelová hlasování o jejím jméně zdržela). Ale Babiš v Evropě na domácí publikum moc nemyslí, protože poměrně logicky sází na to, že tento svět je jeho voličům vzdálený.
Bruselský Babiš je pragmatický chlapík, který oproti domácí scéně sice ubírá na populismu, ale nezapomíná uzavírat spojenectví, která jsou pro něj výhodná.
Jeho sen o budoucí Evropské komisi je, že její členové budou úředníky nižší šarže, než jsou ministři národních států, a rozhodně se nikdo z nich nebude míchat do politiky.
Nový šéf Evropské rady Michel: Výzvy před EU jsou zároveň příležitostmi
Tento cíl je splněn. Von der Leyenová není nic, čemu se říká „Spitzenkandidat“, někdo z lídrů evropských voleb. Tedy silný politik s hromadou oddřené práce za sebou, který měl podle představ mnohých komisi vést. Je nepříliš populární členkou kabinetu, kterou evropská média popisují jako loajální matku sedmi dětí. Merkelová samotná je sice její spojenkyně, ale zjevně ji nepovažuje za příliš schopnou političku. Na obraně má von der Leyenová spory s vedením armády, pronásledují ji skandály se zbrojními zakázkami nebo zaměstnáváním velkého počtu externích poradců.
Z mnoha důvodů se ale její jméno šéfům evropských zemí hodí. Emanuelu Macronovi třeba proto, že si oslabením tohoto významného postu upevní svou vlastní pozici na evropské úrovni.
Důležité je ale vrátit se zpět k Andreji Babišovi. Jeho zcela nepokrytým zájmem je, aby mu komise přestala dělat potíže ohledně dotačních auditů a škrtáním dotací pro jeho někdejší podniky. To se mu nyní může splnit. Proti von der Leyenové, kterou podpořil, je jistě připraven uzavřít nějaké to spojenectví.
Čtěte další texty Petra Weikerta
