Babišovi poslanci minulý týden smetli ze stolu zákaz klecových chovů
slepic. Novela neprošla v zemědělském výboru sněmovny, kterému
předsedá bývalý dlouholetý manažer Agrofertu Jaroslav Faltýnek.
Přitom holding Agrofert, jehož je ministerský předseda beneficientem, je
čtvrtým největším producentem vajec v Česku a většina z nich pochází právě
z klecí. Ročně dodá Agrofert na český trh celkem 195 milionů vajec z klecových chovů. To je asi 10 procent celkové spotřeby. Agrofert pochopitelně proti novele protestuje.
Už z těchto čísel vyplývá, že by přišel o významný odbyt.
To, že v klecích zvířata trpí, je očividně Agrofertu jedno.
Zajímají ho jen vlastní tržby. A argumentace Polskem, kde jsou klecové chovy stále povolené, nemá žádné opodstatnění. To, že jsou jiné státy méně
civilizované, ještě neznamená, že se musíme automaticky snížit na jejich úroveň. I když by si
to zřejmě někteří poslanci hnutí ANO přáli.
Andrej Babiš ale na nastalou situaci obratem zareagoval. V noci po hlasování ve sněmovním výboru se na něj údajně začali obracet občané. „Skoro jsem nespal, protože jsem odpovídal na asi tisícovku mailů," postěžoval si. Se zastánci zákazu klecových chovů se prý chce setkat. Za to ale nic nedá. Naopak. Uchová se svoji tradiční image dobráka, který by chtěl pro slepičky v halách ráj na zemi, ale jeho vlastní slepičky ve sněmovně mu to nedovolí. Takový je to chudák.
Chudák, který se jen na oko tváří, jako by v žádném střetu zájmů nebyl.
Přitom vlastně pohrdá svými voliči. Spoléhá totiž na to, že už nedokážou ve
svém mozku provést další dvě myšlenkové operace - tedy, že je faktickým
vlastníkem hnutí ANO a zároveň je konečným příjemcem všech zisků Agrofertu.
Budu už opakovat několikrát vyřčené, když připomenu, že před deseti lety
by podobná situace vyvolala minimálně hlasování o nedůvěře vládě. Andrej Babiš
má stále jen dvě možnosti, jak pomoci této zemi, aby jí bylo konečně líp.
Definitivně prodat Agrofert, nebo odejít z politiky. Dokud si nevybere ani
jedno, budeme stále banánovou republikou.
