Za pár stovek korun do Německa či Velké Británie? Jmenuje se to nízkonákladové aerolinie.
První, co pasažéra napadne, je přirozeně otázka, jak mohou dosahovat tak příznivých cen? Při detailnějším průzkumu vysvitne hned třináct důvodů:
• Aerolinie užívají unifikovaný letadlový park, častokrát jen z jediného typu, čímž se šetří náklady na výcvik posádek i provoz.
• Většina společností sází na nová letadla, u kterých se počítá s nižšími náklady na údržbu.
• Společnosti jako EasyJet a Ryanair objednávají letadla řádově v desítkách kusů a získávají tak u výrobců výrazné slevy.
• Letadla nízkonákladových společností nabízejí většinou maximální možný počet sedadel, rozestupy mezi sedadly jsou sníženy na minimum.
• Ve srovnání s běžnou leteckou společností jsou stroje využívány intenzivněji. Jsou rychleji odbavovány a tedy více ve vzduchu. Dobu, za kterou je letadlo odbaveno, se v Evropě podařilo zkrátit na 25 až 30 minut, v USA stihnou Southwest Airlines na některých letištích vyložit a naložit cestující i natankovat za deset minut. Časových úspor dosahují aerolinie i tím, že létají na menší letiště, kde letadla na zemi méně popojíždějí. Díky slabšímu provozu je na těchto letištích dostatek slotů a snižuje se nebezpečí zpoždění letadel.
• Nízkonákladové společnosti platí provozovatelům letišť podstatně nižší poplatky.
• Taktikou některých společností, například Ryanairu, je provozovat linky na neznámá letiště, kam jiné pravidelné linky nelétají. Tím se vytvářejí nová pracovní místa a za to získávají aerolinie velmi výhodné podmínky.
• Nízkonákladové aerolinie létají vždy jen na tratích, kde je dostatečná poptávka. V Evropě se jedná zejména o linky do turisticky zajímavých míst.
• Protože vždy zajišťují přepravu jen z bodu A do bodu B, nemusejí se zabývat návazností mezi jednotlivými lety a časy odletů tak mohou být přizpůsobeny poptávce.
• Další úspory jsou dosaženy maximálním zjednodušením poskytovaných služeb na palubě letadla: tedy žádné noviny, žádné občerstvení či nápoje zdarma, vše si musí cestující v případě zájmu dodatečně zaplatit. Společnost se pak nemusí zabývat přípravou nebo nákupem jídla.
• Díky omezenému občerstvení se nemusejí letadla tak často uklízet.
• Služby poskytované na zemi jsou omezené, společnosti nepotřebují rezervační kanceláře, prodej letenek probíhá prostřednictvím internetu či telefonního centra.
• Cestující nedostávají klasické tištěné letenky, ale při odbavení se prokazují jen rezervačním kódem. Úspory na tisku a distribuci jsou zjevné, navíc není třeba vyplácet provize cestovním kancelářím za zprostředkování prodeje.
Za hubičku jen hodně dopředu
Letět s nízkonákladovými aeroliniemi se vyplatí, pokud plánujete svůj let dlouho dopředu, i několik měsíců předem. Za nejnižší ceny je totiž obvykle nabízeno jen 25 až 30 procent kapacity letadla a nejlevnější letenky bývají rychle vyprodány. Krátkou dobu před odletem jsou ceny častokrát vyšší než u tradičních leteckých společností. Průzkumy uvádějí, že průměrná cena letenky dosahuje u německých nízkonákladových aerolinií 60 eur, u Ryanairu 54 eur.
Při rezervaci prostřednictvím internetu je dobré vyzkoušet několik různých dnů odletu - například o víkendech bývají ceny vyšší než uprostřed týdne. Pozornosti by neměly uniknout další příplatky. Nejlepší je porovnat veškeré náklady na let s nízkonákladovou společností s nabídkou běžné letecké společnosti. Je-li nabídka tradiční letecké společnosti cenově přibližně stejná, radí se dát přednost jí. Získáte o něco vyšší garance letu, o něco vyšší standard služeb a navíc můžete sbírat míle. Řada tradičních aerolinií již reagovala snížením cen.
V západní Evropě se vyrojila řada stížností a nízkonákladové společnosti se staly terčem organizací na ochranu spotřebitelů. Vytýkají jim, že v několika případech společnost zrušila zcela let a cestujícím vrátila peníze bez zajištění náhradní přepravy. Protože většina pasažérů již zaplatila ubytování a další služby v cílové destinaci, byla nucena si zakoupit letenky u jiných společností. A ti s nejlevnějšími letenkami museli hodně doplatit. Pasažéři si také stěžovali i na několikahodinová zpoždění.
Levně z Prahy
Jako první v České republice začala létat do Ruzyně společnost Go v září 1999, kdy otevřela linku z londýnského letiště Stansted. Loni se přidaly společnosti bmi baby z East Midlands a SkyEurope z Bratislavy, easyJet, který mezitím pohltil společnost Go, otevřel linky z Bristolu a East Midlands. Letos se rozmach levných linek začíná podobat boomu – z Kolína nad Rýnem přepravuje pasažéry společnost Germanwings, ze Stockholmu Snowflake, v červnu otevře Volareweb lety z Benátek a v září Jet2 z letiště Leeds/Bradford ve střední Anglii. Kromě toho easyJet v srpnu nabídne další linku - tentokrát z Newcastlu. SkyEurope nově létá do Prahy z Košic namísto z Bratislavy.
Klienti zahraničních společností na linkách do Prahy jsou většinou domácí, podíl Čechů je zatím nízký. Poměrně bohatou nabídku levných linek z Prahy lze využít především k několikadenním výletům. Ale kdo chce letět hodně levně, ať momentálně shání letenky pro podzimní měsíce. Ceny včetně letištních poplatků se pohybují od 1200 korun za zpáteční let do Kolína nad Rýnem až po 3775 korun za let do Newcastlu. Letět z Prahy s přestupem do některé další destinace je s nízkonákladovou společností poměrně komplikované – řada letů opouští Prahu večer a návaznost na další lety je špatná.
Výjimkou jsou lety na londýnské letiště Stansted, kam létá z Prahy easyJet třikrát denně. Tam lze výhodně přestoupit na linky do Irska či dalších měst ve Velké Británii. Například celková zpáteční letenka z Prahy do Belfastu v Severním Irsku by stála včetně poplatků tři a půl tisíce korun, do Edinburgu nebo Glasgowa necelé čtyři tisíce korun. Cenově zajímavé je spojení s islandským Reykjavíkem s islandskou společností Iceland Express. Zpáteční letenka z Prahy přes Stansted vyjde přibližně na sedm tisíc korun. Skvělé! Nicméně - nízkonákladové společnosti negarantují návaznost letů.
Nízkonákladové aerolinie otevírají leteckou přepravu prakticky pro každého, i s kapkou toho dobrodružství, které k létajícím strojům asi patří.
Tipy
Nízkonákladové společnosti udávají ceny za jeden let, zvýhodněný zpáteční tarif neexistuje. Oblíbeným trikem některých společností je vyšší cena za let zpět.
Rezervujte si letenku přímo na webových stránkách aerolinie. Cena při rezervaci přes call centrum je vyšší stejně jako při koupi v cestovní kanceláři.
Rezervaci letenky proveďte co nejdříve. Buďte flexibilní při výběru data a času letu, abyste získali letenku za nejnižší cenu.
Počítejte s tím, že k ceně letenky se připočítávají letištní poplatky. Některé společnosti účtují administrativní poplatek či příplatek za platbu kartou. Poplatky mohou převýšit cenu samotné letenky.
Věnujte pozornost cílovému letišti. Nízkonákladové aerolinie často létají na menší letiště, která leží dále od cílového města. Počítejte pak s dalšími náklady na dopravu.
Buďte na letišti včas. Většina společností si vyhrazuje právo zrušit rezervaci, pokud se nedostavíte k odbavení dříve než 30 minut před odletem.
Změna letenky je spojena s vysokými poplatky, při změně jména cestujícího většina společností vyžaduje doplacení rozdílu na aktuální cenu platnou v době změny.
Nechávejte si e-mailem zasílat informační newsletter, sledujte zvláštní nabídky a v případě zájmu reagujte co nejrychleji.
Zas něco z Ameriky
Koncept levné letecké přepravy pochází z USA, kde v roce 1971 vznikla první nízkonákladová aerolinie na světě Southwest Airlines. S deregulací odvětví počátkem 80. let nastal čas expanze. Dnes jsou Southwest Airlines čtvrtou největší leteckou společností v USA. Úspěšný obchodní model se rozšířil do Irska, kde v roce 1985 zahájila lety s jedním malým vrtulovým letounem společnost Ryanair, dnes druhá největší evropská nízkonákladová aerolinie. Její úhlavní konkurent a současná evropská jednička, britský easyJet, byl založen v roce 1985. Stejně jako v USA umožnila rozvoj levného létání v Evropě liberalizace odvětví, která smetla mnoho omezení. Skutečný boom nastal po 11. září 2001. Nízkonákladové aerolinie zaznamenávají od té doby růst počtu přepravených cestujících v desítkách procent a neustále vznikají nové. Největší - Ryanair a easyJet - mají ambice stát se aeroliniemi se základnami rozesetými po celé Evropě. Nízkonákladové společnosti létají také v Japonsku, Austrálii, Jihoafrické republice či Brazílii, letos má vzniknout ve Spojených arabských emirátech první arabská nízkonákladová aerolinie.
