Největším kosmodromem na světě pořád zůstává Bajkonur v kazašské stepi. Kosmický areál i stejnojmenné město má dosud od Kazachstánu v pronájmu Rusko za 115 milionů dolarů ročně. Svůj kosmický program ale začala Ruská federace stále víc přenášet na vlastní území.
V roce 1957 odtud Sovětský svaz vyslal na orbitu první kosmickou sondu Sputnik. V roce 1961 zde startoval k prvnímu letu člověka do vesmíru Jurij Gagarin. O dva roky později ze stejného kosmodromu vzlétla do vesmíru první žena-kosmonautka Valentina Těreškovová. Kosmodrom Bajkonur na jihu Kazachstánu drží v dobývání vesmíru mnohá prvenství. I v současnosti zůstává aktivním kosmickým přístavem, který Kazachstánu vydělává nemálo peněz. Jeho fungování ale čeká v blízké době několik změn.
Po rozpadu Sovětského svazu si Rusko Bajkonur dlouhodobě pronajalo, přičemž pronájem byl stanoven až do roku 2050. Týká se nejen kosmodromu, ale i města Bajkonur, kde žije asi 80 tisíc lidí a které funguje jako zázemí pro areál a ubytování pro pracovníky vesmírného přístavu. Za pronájem Rusko platí ročně 115 milionů dolarů, což je v přepočtu asi 2,7 miliardy korun. Těžiště kosmického programu ale ruská komická agentura Roskosmos stále víc přesouvá na území samotné Ruské federace. Rusové budují svůj vlastní kosmodrom Vostočnyj na Dálném východě v Amurské oblasti, kde první úspěšný raketový start proběhl v roce 2016.
Gagarinova rampa končí
I s ohledem na to letos zdroje z kazachstánské vlády informovaly, že Kazaši s agenturou Roskosmos ústně jednali o možném předčasném vypovězení pronájmu Bajkonuru. Další spekulace o vypovězení nájmu ovšem zatím nepřišly. Roskosmos každopádně počítá s tím, že by po roce 2030 z Bajkonuru startovaly už jen ruské automatické sondy. Letos také končí provoz na „Gagarinově“ rampě Bajkonur 1/5, kterou Rusové nebudou dále využívat, protože nemají dost prostředků na její opravy. Letos z této rampy odstartovaly tři poslední rakety s posádkou. Poslední odlet se konal 25. září. Starty se přesunou na jiné, novější rampy.
| Vostočnyj má zpoždění |
|---|
| Rusové staví svůj vlastní kosmodrom Vostočnyj na Dálném východě z jasného důvodu. Tak citlivý a strategický projekt, jako je kosmická základna, chtějí mít na vlastním území a zcela pod svou kontrolou. Důvody jsou ale i ekonomické – Rusko ušetří sumy, které v současnosti platí za pronájem Bajkonuru. Projekt Vostočnyj začal v roce 2010, první raketa odtud vzlétla v roce 2016. Areál je s plochou něco přes tisíc kilometrů čtverečních šestkrát menší, než Bajkonur. Projekt zatím počítá s provozem tří ramp, stavbou čtyř stovek budov a také vybudováním běžného letiště. Ruský premiér Dmitrij Medveděv se ale loni ostrou kritikou pustil do agentury Roskosmos s tím, že má stavba velké zpoždění a zatím je hotova sotva čtvrtina plánovaných prací. |
Další změnou areálu, který se rozkládá na ploše téměř sedm tisíc kilometrů čtverečních, je postupné stažení ruských vojenských sil. Kazachstánská strana podporuje příklon k civilním komerčním letům, které se i do budoucna jeví jako lukrativní.
Pomoct má turistika
Celkově Bajkonur rozhodně nemá a ani v dohledné době nebude mít nouzi o práci. Vydělal na tom, že se po opakovaných haváriích zastavil program amerických raketoplánů. Nosné rakety startující z Bajkonuru tak v současnosti zůstávají globálně hlavní a nejlevnější metodou, jak dostávat kosmonauty i náklad do vesmíru a na Mezinárodní kosmickou stanici ISS. V současnosti ze stepi vzlétají rakety Sojuz 2 nové generace s velkou nosností.
Kazachstánci se také snaží rozproudit na kosmické základně turistiku. Jednodenní rychlá návštěva
„na otočku“ vyjde turistu zhruba na 600 eur. Za podrobnější třídenní tour, která zahrnuje mimo jiné osobní setkání s kosmonautem nebo sledování startu rakety, zaplatí turista 1300 eur, tedy v přepočtu asi 33 tisíc korun. Zájem návštěvníků je ale dosud slabší, než úřady očekávaly, takže turistika je zatím jen zlomkem v celkovém financování Bajkonuru.
PDF verze říjnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
