Bali Padda je menší nenápadný Ind s šedými vlasy. Mluví tichým, hlubokým hlasem britskou angličtinou, která prozrazuje, že svoji rodnou zemi už dávno vyměnil za Británii, konkrétně hrabství Kent. Navenek ničím neprozrazuje, že je druhým mužem Lega, největšího výrobce hraček na světě.
Jeho tiché gentlemanství kontrastuje s extrovertním, rozesmátým přístupem generálního ředitele Knudstorpa. Rozhovor začíná tím, že mi Padda podává umělohmotného panáčka, který je jeho vlastní miniaturou – má šedivé vlasy, zelené kalhoty a je na něm napsáno Bali Padda a jeho telefonní číslo. Plastové postavičky ve firmě používají místo vizitek.
Víte, co se tady na Kladně vyrábělo dřív, než sem přišlo Lego? Čím bylo tohle město proslulé?
To opravdu nevím. Ale pokaždé, když přijíždíme z letiště, po pravé ruce se rozprostírá obrovská, skutečně monstrózní továrna. Pokládal jsem si otázku, co asi vyrábí. Řekli mi ale, že teď už nic. Možná, že vy mi prozradíte víc…
Ta fabrika zbankrotovala. Dříve vyráběla ocel a byla největším zaměstnavatelem ve městě. Tehdy se na Kladně dělaly ocelové ingoty, dnes odsud putují do světa plastové kostičky Lega. Lego tu je už 15 let a v Česku zaměstnává dva tisíce lidí.
Ano. Lidé jsou tu velmi technicky zdatní.
Hrajete si ještě s legem?
Docela často. Co je dnes za den? Čtvrtek? Tak s legem jsem si hrál v pondělí večer.
Co jste stavěl?
Naposledy to byl jeden z hrdinských setů. Ale vůbec nejradši mám Lego Technic. S tím si hraju doma. Zato když cestuji, hlavně do Dánska do Billundu, beru si s sebou ty malé krabičky. Nejen proto, že mě baví stavět, ale přistupuji ke stavebnicím také kriticky. Zkoumám uživatelskou zkušenost, jak dobrý je návod, jak je na tom ten který model s kvalitou. Své připomínky pak předám designérům.
Když jsem byl malý, představoval kontakt s legem až skoro nábožný okamžik. V tehdejším komunistickém Československu bylo lego drahým nedostatkovým zbožím. Kdy jste viděl stavebnici Lego vůbec poprvé v životě vy?
Pocházím z Indie, a když jsem se narodil, žádné lego tam neexistovalo. Poprvé jsem se s ním setkal až v Anglii, když se mi narodil syn. Bylo to Lego Duplo a jemu bylo tak dva a půl roku. Také si pamatuji, jak jsem mu kupoval stavebnici Technic, když mu bylo asi devět. Tam jsem se do lega zamiloval já. To bylo asi tak před dvaceti lety.
Než jste přišel do Lega, pracoval jste ve farmaceutickém průmyslu a také pro výrobce bot Timberland. Byl to velký šok, přijít k výrobci kultovní, velmi specifické hračky?
Když se na to podíváte z hlediska dodavatelského řetězce, z pohledu logistika, tak jsou tam stejné výzvy. Kupujete materiál, něco s ním děláte, pak prodáváte hotové výrobky. Ale kultura v Legu byla úplně jiná. Zaprvé je to rodinná firma, což vytváří úplně jiné vztahy a dynamiku. A zadruhé její produkt je velice zábavný.
Proč si myslíte, že vzali právě vás?
To byste se musel zeptat mého šéfa (smích). Začínal jsem v továrně v USA, to bylo v době, kdy jsme téměř zbankrotovali. Potom přišel do vedení nový ředitel Jorgen. V roce 2005 mě pak požádal, jestli bych nevstoupil do jeho týmu.
Do jaké míry byl ten skoro bankrot Lega zaviněn vnějškovými faktory?
Za problémy jsme si mohli sami. Přišly by, ať by se venku dělo cokoli, krize nekrize.
V čem byla podle vás hlavní potíž?
Špatný fokus, nedostatek vnitřní spolupráce, absence nějakého směřování… Byla to spousta věcí najednou.
Podle toho, co jsem o Legu četl a slyšel, byl jedním z hlavních problémů fakt, že firma zapomněla na svůj hlavní byznys, tedy výrobu kostek, a začala dělat jiné věci...
Byl to jeden z důvodů. Všechny indikátory nám tehdy naznačovaly, že úroveň pozornosti dětí se snižuje. Že chtějí rychlejší uspokojení. Začali jsme tedy vyrábět větší součástky, které nebyly skutečné lego. Také vnitřně jsme nebyli moc disciplinovaní. Hodně špatných věcí se tam potkalo najednou.
My jsme růst neplánovali. Růst se nám prostě přihodil
Byl to nejtěžší okamžik v historii firmy?
Co jsem zažil já, tak určitě. Byla tam také menší krize v 90. letech. Ale ne tak vážná jako ta, co nás potkala v letech 2002 a 2003.
Co tehdy Lego zachránilo?
Nové vedení. Návrat ke kořenům. Jedna z věcí, které nový generální ředitel udělal, byla, že šel a mluvil s našimi fanoušky a zákazníky. A ti mu řekli, že lego už není legem. Tak na tom zapracoval. A taky významné přestavěl tým.
A pak přišel masivní růst. Od loňska jste největším výrobcem hraček na světě.
My jsme růst neplánovali. Růst se nám prostě přihodil (smích).
Lego hodně proslavil film Lego Movie. Jaký měl podle vás film vliv?
Film vyvolal takový haló efekt. Vytvořil nové postavy, ale mělo to dopad na všechny světy – Lego City, Lego Star Wars atd. Zvedlo to celou značku.
Jak se vám daří průnik do Asie, zejména do Číny?
Bereme ji jako velkou výzvu. Chystáme se tam teď vstoupit výrobně. Letos v srpnu tam otevřeme první vlastní balírnu a příští rok pak lisovnu plastových součástek. Je to složité. Ale když mluvíme s čínskými matkami a jejich dětmi, mají k té stavebnici stejný přístup, baví je stejně jako děti v Německu nebo v Česku. Věříme, že lego je mezinárodně srozumitelný produkt. Jde jen o to, správně přečíst fungování obchodu v té které zemi. Zatímco se tady bavíme, ve firmě se vybírá strategie pro Čínu.
Když jsem se s legem setkal jako kluk, existovalo Duplo pro batolata, pro děti mého věku tu byl svět rytířů, pak moderní město a vesmír. Pro trochu starší děti tu byl ještě Technic. Ale to bylo tak všechno. Dnes jsou těch světů desítky. Jak vznikají světy, jako jsou třeba Elves nebo Chima?
V Dánsku je dvě stě designérů. Posadíte je do jedné místnosti a necháte je být kreativní. Oni pak přijdou se záplavou věcí, které by bylo skvělé udělat.
Jak vyberete ty pravé?
Vybereme ty, kde víme, že půjde vytvořit dobrý příběh. Také to probíráme s dětmi. Ve fázi raného konceptu máme zpětnou vazbu od dětí. Vedle fyzických produktů vymýšlíme příběhy, filmy, hry. Po třech čtyřech letech vznikne finální produkt. Třeba vývoj Friends trval od prvního nápadu do expedice na pulty obchodů asi čtyři roky.
Jednou z novinek Lega je koncept Lego Dimensions. Vstupujete tím do žánru Toys to Life, který propojuje fyzické hračky s virtuálním prostředím. Jak velkou roli tomuto výrobku přisuzujete? Neodláká to děti od stavění?
Je to první krok, experiment, který napoví více. Uvidíme, kam nás zavede.
Bylo to dobrovolné rozhodnutí do toho jít, nebo vás spíše přinutila konkurence, třeba Skylanders od firmy Activision, která s tímto segmentem sklízí velké úspěchy?
Bylo to naše zcela dobrovolné rozhodnutí. Každopádně pozorujeme, že stále více dochází ke spojování fyzického a digitálního světa. Dáváme pozor, abychom tam byli také. Ale věříme, že fyzický, hmatatelný svět bude dál existovat. To je naše základna. Každý, kdo má děti, si stěžuje, že jeho dítě tráví příliš času s iPadem nebo u počítače. Pro nás je důležité, abyste si do digitálního světa přinesl s sebou věci, které jste předtím složil ve fyzickém světě.
Bude tu hru moci hrát celá rodina?
Bude to hra pro více hráčů, ale pouze na lokální úrovni, ne po internetu.
Kam do světa jdou součástky odsud z Kladna?
Kompletuje se tady celá nabídka Lego. Tady stavebnice zabalíme, odsud putují do distribučního centra v Jirnech a odtamtud do celé Evropy a do Asie. Zhruba za rok to bude už jenom Evropa, protože Asii pokryje čínský závod.
Lego Dimensions se tu budou vyrábět také?
Ne. Je to spolupráce, sety prodává a distribuuje americký Warner. Takže my vyrobíme součástky a ty jim pošleme.
V čem podle vás tkví tajemství úspěchu lega? Stavebnice je tady už fakt dlouho.
Pro nás je nejdůležitější kvalita výrobku. Řekl jste, že jste se s legem setkal, když jste byl velmi mladý. Kostky máte jistě někde schované. A ty součástky musejí pasovat do těch, které děláme dnes. Kvalita výroby a trénink zaměstnanců jsou pro nás to nejdůležitější. Dáváme si proto záležet na tom, aby všechna výrobní centra vypadala stejně. Co se týče povrchu stolů, ventilace vzduchu, podlahy. Mezi Čínou a Českem nesmí být žádný rozdíl. Musí to být stejně jako v domovském Billundu v Dánsku.
Kolik kostek vyrábíte?
Vloni jsme vyrobili přes 60 miliard součástek. Naše stroje jedou 24 hodin denně sedm dní v týdnu.
Co se se všemi těmi kostičkami stane? Vždyť jsou prakticky nezničitelné…
Ano, to jsou. Na každého člověka na této planetě připadá přes 80 kostek. Když jsem byl před pár lety u jednoho dodavatele v Německu, přinesl na schůzku svoji stavebnici Lego. Musela pocházet z počátku 60. let.
Lego se od té doby moc nezměnilo, dojde k tomu někdy?
Materiál je pořád stejný, používáme stále ABS a dále budeme. Mění se jen design. Jak kostky nově poskládat.
Jaká část Lega nejvíce roste?
Rostou všechny. Když byste hledal top 5 světů, tak čtyři z nich budou klasické světy Lego. Velmi nás potěšila řada Friends. Ačkoli je lego unisexová hračka, vždy byla vnímaná jako hračka spíše pro chlapce. Provedli jsme hodně pokusů proniknout na trh dívek. A Friends se to daří.
Jaký region je nejsilnější?
Když se na to podíváte z pohledu tržeb, jsou to Spojené státy. Co do podílu na trhu je to Německo. Růst je relativní, protože se odvíjí od toho, na jaké jste úrovni. Čína roste velmi rychle, z nízkého základu.
Zmínil jste standardizované prostředí ve všech továrnách. A co náklady? Ty se liší...
Ano. Pracovní zákony v Dánsku jsou jiné než v Česku či Mexiku. S tím se nedá nic dělat.
Kde byste chtěli v blízké budoucnosti nejvíce růst?
V Asii, kde nyní budujeme továrnu v Šanghaji. Musíme také udržet své tempo v USA a Evropě. Nesmíte zapomínat na to, odkud pocházíte.
Jaký region je nejvíce legem nepoznamenaný?
Určitě Afrika. Jsme v Asii, v Latinské Americe, ale v Africe jsme jen v JAR. Když půjdete dál na sever, bude se naše přítomnost blížit k nule.
Na závěr dovolte jednu odvěkou otázku: Kdy už v Legu konečně přijdete na to, jak zabránit tomu nejhoršímu – šlápnutí bosou nohou na kostičku lega?
Musíte nosit boty (smích).
Bali Padda (59)
• Narodil se v Indii, nyní žije v hrabství Kent ve Velké Británii.
• Pracoval pro výrobce obuvi Timberland nebo farmaceutickou firmu Glaxo Wellcome. V roce 2002 nastoupil do společnosti Lego, kde je nyní výkonným viceprezidentem a provozním ředitelem.
• Je ženatý a má dvě dospělé děti.
Čtěte také:
Lego v Česku expanduje, kapacitu kladenské továrny zvýší o třetinu
Mattelu dál roste ztráta, panenkám Barbie konkurují počítačové tablety
