Finanční sektor těží z prudkého růstu ekonomiky a přílivu kapitálu
Kurz té akcie se v minulém roce vyvíjel stejně bouřlivě jako celé rumunské hospodářství. Řeč je o cenných papírech Erste Bank, jejichž kurz byl v loňském roce do značné míry ovlivněn Rumunskem a jeho vnímáním v očích investorů a analytiků. Když Erste upsala na počátku minulého roku nové akcie, aby mohla zaplatit 3,9 miliardy eur za sedmdesát procent akcií největší rumunské banky Banca Comerciala Romana (BCR), opanovala kapitálový trh nejistota a akcie padaly z 1470 korun za kus na počátku roku až na 1130 korun na počátku léta. Erste přece jen zaplatila za vstup na rumunský trh zhruba desetkrát vyšší cenu než HVB Bank, Raiffeisenbank nebo Société Générale, konkurenti, kteří do východobalkánské země vstoupili o pár let dříve. „Je to předražená akvizice, která se ambiciózní finanční skupině řízené Andreasem Treichlem nemůže vyplatit,“ říkali analytici a jejich mínění se odráželo i v reportech, které akcie Erste k nákupu nedoporučovaly. Stačila ale jedna mezinárodní prezentace pro analytiky uskutečněná v Bukurešti začátkem podzimu, aby se pohled na to, co se vyplatí, změnil. Management Erste Bank na ní představil své plány s BCR, která by měla díky odhadovanému každoročnímu nárůstu ziskovosti o zhruba čtyřicet procent připravit během pár let Českou spořitelnu o postavení nejziskovějšího subjektu skupiny Erste. „Erste získala díky akvizici největší rumunské banky nový růstový potenciál. Zvyšujeme cílové ocenění jejích akcií,“ začalo se objevovat ve všech analytických reportech. Nejsmělejší z nich, zpráva renomované investiční banky JP Morgan, odhadla v prosinci 2006 férovou cenu akcí Erste dokonce na 2100 korun. Žádný div, že po vlně podobně optimistických prognóz se akcie vydaly vzhůru a přelom letošního ledna a února uzavíraly nad hodnotou 1700 korun. Dost ale virtuálního světa analytických reportů. Jak vypadá rumunský bankovní trh doopravdy?
Čekání na ekonomický zázrak.
Asi nepřekvapí, že rumunské bankovnictví patří v současnosti k nejdynamičtějším na světě. Banky mění vlastníky, loga, někdy i jména a prudce expandují. Největší z nich otevírají ročně více než stovku nových poboček, několik desítek jich rok co rok dokončí i menší ústavy. Přestože inflace loni poklesla na 6,6 procenta a podruhé za sebou byla pouze jednociferná, objem prostředků kolujících v bankovním systému se více než zdvojnásobil z 23,2 miliardy eur koncem roku 2004 na 48 miliard na konci roku 2006. Rumunský bankovní trh se v nárůstu aktiv stal lídrem východoevropského regionu. Přispěly k tomu solidní makroekonomické podmínky včetně rovné šestnáctiprocentní daně z příjmu pro právnické i fyzické osoby, růst HDP, který loni dosáhl více než sedmi procent, a prudce o 27 procent za rok rostoucí mzdy. Důvodů, proč se Rumunsko stalo miláčkem zahraničních přímých i portfoliových investic, je však víc. Asi tím hlavním je očekávání, že země zažije po letošním vstupu do EU hospodářský zázrak. Banky na tento dvaadvacetimilionový trh láká také nízká úroveň úspor a miliony klientů, které banky a jejich služby znají jen z televize.
Erste přeplatila giganty.
Loňskému převzetí BCR skupinou Erste Bank předcházel dvoukolový tendr, v němž rakouská banka přeplatila ve druhém kole Banco Comercial Portugues a v prvním zvítězila i nad kapitálově silnějšími kandidáty, například Deutsche Bank, Dexiou nebo BNP Paribas. Erste nyní čeká restrukturalizace této velké státní instituce s více než čtyřmi miliony klientů a dvanácti a půl tisíci zaměstnanců. „Do roku 2009 zvýšíme počet poboček ze 477 na zhruba sedm set, které budou otevřeny v pronajatých prostorách,“ řekl týdeníku EURO místopředseda dozorčí rady BCR Manfred Wimmer. Tento klíčový úkol, posílení retailové části BCR, má na starost Martin Škopek, někdejší člen představenstva České spořitelny. Zatímco BCR je se svou transformací na počátku, druhá největší banka v zemi, Banca Romaneasca pentru Dezvoltare (BRD), již těží ze své plné integrace do skupiny Société Générale. BRD, privatizovaná na konci devadesátých let, plánuje zvýšit počet svých poboček ze současných čtyř set na 530. Na růst bilanční sumy, tržního podílu i počtu poboček se soustřeďují i Raiffeisenbank a HVB Bank, která se již v Rumunsku integrovala s bankou ze skupiny UniCredit.
Spořitelna čeká na privatizaci.
Odstátněné banky v rukách zahraničních vlastníků mají dobývání rumunského trhu usnadněné tím, že státní spořitelna CEC (Casa de Economii si Consemnatiuni), někdejší mononopolista na vklady občanů, je ve velmi špatném stavu a stále čeká na privatizaci. Minulé pokusy o odstátnění byly zrušeny, protože žádný ze zájemců, mezi nimiž byly maďarská OTP Bank, Národní řecká banka, italská Monte dei Paschi, belgická Dexia, řecká EFG Eurobank a Raiffeisenbank, nenabídl tolik, kolik rumunská vláda očekávala. Národní řecká banka v loňské tendru nabídla 500 milionů eur a OTP 450 milionů. Rumunská vláda však předpokládala, že za banku dostane mezi šesti sty a sedmi sty miliony eur.
Až bude jednou privatizace CEC dokončena, bude v rukou zahraničních vlastníků devět z deseti největších rumunských bank. Poslední bankou, kterou si stát drží, je na podporu exportu zaměřená Eximbank s jednoprocentním tržním podílem. Minimálně v bankovních službách bude Rumunsko zemí během pár let standardním evropským trhem.
Martin Škopek:
Rumuni umí spojit příjemné s užitečným
Někdejší šéf retailového bankovnictví České spořitelny Martin Škopek (40) loni po převzetí rumunské Banca Comerciala Romana (BCR) skupinou Erste kývl na nabídku dělat obdobnou práci v nejdražší a v budoucnu zřejmě i nejziskovější akvizici Erste. „Je to tu opravdu zajímavé, člověk jako by o trochu omládl, “ komentoval na počátku února svůj přesun do Bukurešti. „Pobočková síť se v následujících maximálně třech letech bude podobat tomu, co považujeme ve skupině Erste za standard,“ dodal.
EURO: Ziskovost BCR by v příštích letech měla růst zhruba o čtyřicet procent ročně. Již letos by měla být zhruba na úrovni České spořitelny a v roce 2009 by měla vydělávat bezmála dvakrát tolik. Jak je to možné, když je BCR menší než spořitelna? ŠKOPEK: Relativně vysoká ziskovost je dána několika faktory, jako je například extrémní rychlost růstu místního trhu ve všech důležitých segmentech. Hlavním rozdílem je ale naprosto jiné úrokové prostředí, ve kterém se hospodářství a bankovní trh pohybuje. Toto prostředí ovlivňuje výrazně i výsledné marže, se kterými v Rumunsku banky pracují.
EURO: Kolikanásobně vyšší je počet klientů na jednu pobočku v BCR proti jiným bankám skupiny Erste? (Rumunský statistický průměr je 8000 klientů na pobočku proti 1000 klientům v EU-15 - pozn. redakce) ŠKOPEK: Dnes máme zhruba 4,2 milionu klientů z řad fyzických osob a celkem 477 poboček, což je mírně nad osmi tisíci klienty na pobočku. Situace se ale mění každým dnem, téměř všechny banky otevírají velké množství poboček po celém Rumunsku. My jsme jen v loňském roce otevřeli přes sto nových poboček a v letošním roce to bude o mnoho více.
EURO: Banky v Rumunsku jsou velmi decentralizované, pobočky zatím fungují samostatně jako malé banky. Kdy to změníte? ŠKOPEK: Zásadní změny nastanou již letos. Máme v různém stadiu rozpracovanosti více než čtyřicet projektů, jedním z klíčových projektů a stavebních kamenů je i nová organizace a podoba naší pobočkové sítě.
EURO: BCR v posledních letech ztrácí svůj tržní podíl. Podaří se vám již letos ztráty zastavit? ŠKOPEK: Nejde o ztrátu tržního podílu vlivem poklesu počtu klientů. Zkrátka jsme prodávali méně než například naši kolegové v BRD. Důvodem je, že privatizace banky byla efektivně dokončena až na podzim loňského roku a na nějaké razantní změny a aktivizaci v prodeji ze strany nového strategického partnera zbylo relativně málo času.
EURO: K internetovému bankovnictví mají zatím v Rumunsku přístup jen nejvýznamnější korporátní klienti. Kdy bude pobočková síť a služby banky na úrovni obvyklé v ostatních bankách skupiny Erste? ŠKOPEK: Celá oblast přímých distribučních kanálů je v Rumunsku poměrně pozadu. Díky zkušenostem, které máme z jiných zemích skupiny Erste, však máme šanci dát dohromady zdroje právě pro oblast alternativních distribučních cest, jako jsou kontaktní centra, internet a další.
EURO: Fenoménem Bukurešti jsou bankovní kavárny. Proč jsou podle vás tak oblíbené? ŠKOPEK: Osobně si myslím, že oblíbené jsou hlavně proto, že rumunský národ je velice přátelský a družný a rád se baví i posezením v kavárně. A proč nespojit příjemné s užitečným, posezení s přáteli na hezkém místě v příjemném prostředí, a při té příležitosti si vyřídit své běžné záležitosti s bankou?