1. Rezignace, či odvolání paní Valterové, paní Bobošíkové, pana Beznosky a pana Kněnického. Jako prozatímní generální ředitel pověřím všechny současné nebo nové členy vedení pouze dočasným výkonem funkcí. Definitivní jmenování bude úkolem budoucího ředitele. 2. Budu požadovat ukončení stávky. 3. Nikdo z pracovníků, kteří organizovali nebo se přidali ke stávce, nebude kvůli svému postoji propuštěn. Vyhrazuji si však právo pověřit výkonem jednotlivých funkcí pracovníky dle vlastního uvážení. 4. Pokud jde o požadovanou beztrestnost stávkujících, jsem připraven zamezit vyhrocování situace. Ale nikdo v ČT není vybaven imunitou a já nemám pravomoc udělovat amnestie. Budu však ochotný pomoci při hledání cest k zastavení těchto kauz. 5. Co nejrychleji ustavím vedení ČT, aby bylo možné naplňovat zákon. 6. Od zaměstnanců očekávám, že budou respektovat vedení televize a začnou pracovat na co nejrychlejší stabilizaci situace. 7. Budu trvat na tom, aby za vedení ČT oficiálně hovořili pouze mnou delegovaní lidé. 8. Budu požadovat, aby se celý problém řešil výhradně na půdě ČT. 9. Urychleně bude nutné dořešit problém rozpočtu ČT, nemyslím si, že musí být deficitní. 10. Umožním neprodlené provedení forenzního auditu. 11. Chci pokračovat v definování pravidel spolupráce s nezávislými producenty. Budu podporovat rozvoj české tvorby. 12. Zasadím se o rozšíření činnosti oddělení analýz na vyhodnocování objektivity a vyváženosti zpravodajství a publicistických pořadů. 13. Je nutné zavést kariérní řád. 14. Budu jednat s odbory o pracovních podmínkách pro zaměstnance, o jejich vzdělávání, ale také o oprávněných postizích. 15. Výroba pořadů se musí vrátit k profesionalitě, přestat plýtvat kapacitami, což v žádném případě neznamená omezování tvůrců. 16. Budu bránit nezávislost ČT a nepřipustím, aby kdokoli z politiků či nátlakových skupin televizi zneužíval k prosazení svých zájmů. 17. Chci zahájit odbornou diskusi směřující k přípravě kodexu České televize, jehož smyslem bude dlouhodobě definovat její veřejnoprávní roli. Pozn.: zkrácená verze projevu z 6. února