Britská centrální banka dnes poprvé po více než deseti letech zvýšila úroky. Základní úrokovou sazbu posunula z nynějšího minima 0,25 procenta o čtvrt procentního bodu na 0,5 procenta. Předpokládá zároveň, že v příštích třech letech bude nutné sazby zvyšovat i nadále, byť jen pozvolně.
Bank of England naposledy přikročila ke zvýšení nákladů na půjčky v červenci 2007, tedy před vypuknutím globální finanční krize. Od té doby sazby jen snižovala, anebo držela beze změn.
Krok centrální banky by měl pomoci omezit poměrně svižný růst inflace, k němuž v Británii hodně přispívá i pokles kurzu měny. Na druhou stranu ale může uškodit ekonomice v době nejistoty kolem připravovaného vystoupení Británie z Evropské unie.
Členové měnového výboru se ve prospěch zvýšení sazeb o 0,25 procenta dnes vyslovili poměrem hlasů sedm ku dvěma. Základní úroková sazba se tak vrátila na úroveň, kterou měla před snížením v srpnu 2016. Dva členové výboru, stejně jako část ekonomů, argumentovali příliš slabým růstem mezd. Ten podle nich mluví proti zvýšení sazeb. Ostatní členové včetně guvernéra Marka Carneyho se kloní k názoru, že je čas začít se zpřísňováním měnové politiky, nehledě na slabší vývoj ekonomiky.
V názorové nejednotnosti měnového výboru se odráží dilema, kterému teď centrální banka čelí. Ekonomika letos vykazuje slabý hospodářský růst, propad kurzu libry tlačí inflaci vzhůru a zvyšování mezd s ní nedrží krok. Spotřebitelské ceny jsou na nejvyšší úrovni za pět let. Roční míra inflace v září byla na třech procentech a banka předpokládá, že tento měsíc bude kulminovat na 3,2 procenta.
Kurz britské libry vůči euru:
Zdroj: IEconomics.com
Libra v reakci na zvýšení úroků oslabila, krátce po 14:15 SEČ na euro ztrácela 1,3 procenta na 1,1250 eura. Vůči dolaru odepisovala 1,1 procenta na 1,3102 USD. Naopak hlavní index londýnské burzy FTSE 100 zamířil vzhůru a přidával půl procenta na zhruba 7522 bodů.
Přečtěte si také:
