Pražský městský soud neuznal nárok švýcarské banky Credit Suisse na 300 milionů korun, které poskytla na pražský bytový projekt Rezidence Kavčí hory. Soudce Jiří Rada to v rozsudku z 2. února zdůvodnil tím, že zřejmým cílem transakce byla legalizace výnosů, které miliardář Luboš Měkota nabyl z majetkové trestné činnosti. Měkota patřil k lidem, kteří zbohatli při privatizaci Mostecké uhelné společnosti (MUS).
Společnost Rezidence Kavčí hory skončila v insolvenci po Měkotově smrti v roce 2013. Měkota bytový projekt podle serveru ovládal a investoval do něj. Credit Suisse se o 300 milionů korun přihlásila v insolvenčním řízení. Pražský soud ale nárok odmítl, protože Měkota si podle něj u Credit Suisse uložil peníze z privatizace MUS, které s pomocí banky využíval jako fiktivní úvěry. To, že šlo jen o předstíranou úvěrovou smlouvu, podle soudu ukazuje i dohodnutý úrok, který zjevně neodpovídá tržním hodnotám. Napsal to dnes web Neovlivní.cz.
Mosteckou uhelnou společnost, která vznikla spojením bývalých státních podniků, ovládla v roce 1998 neprůhledná společnost Appian Group. Té prodala v roce 1999 zbylý státní podíl vláda Miloše Zemana. Bývalé manažery MUS, ke kterým Měkota patřil, švýcarské soudy uznaly vinnými z podvodů a praní špinavých peněz. Na jejich švýcarských kontech švýcarští vyšetřovatelé zadrželi v přepočtu přes 13 miliard korun, část z peněz může dostat český stát zpět jako náhradu škody. Proces proti Měkotovi byl po jeho smrti zastaven.
Bakalův recept na zbohatnutí: levně koupit, vysát, zmizet
Kauzou se zabývá také justice v Česku. Loni v květnu žalobci olomouckého vrchního státního zastupitelství podali obžalobu na šest mužů. K soudu posílají kvůli podezření z tunelování a podvodného ovládnutí společnosti pět bývalých manažerů MUS, z přijetí úplatku by se měl zodpovídat také bývalý náměstek ministra průmyslu Robert Sýkora.
Čtěte také:
