Zájemci o lesní pozemky se na trhu utkávají se státem
Ve zdejších lesích je stále těsněji. Zakopávají tam o sebe movití finančníci, podnikatelé z různých branží – nejen těžaři a zpracovatelé dřeva – poslové ze státních lesů, chytří lesní hospodáři, vášniví myslivci, ale i právníci, lékaři a další lidé, kteří berou les jako místo, kam je moudré v dnešních nejistých dobách uložit peníze. Poptávka je po malých kouscích i stovkách hektarů, nabídka je ovšem omezená. Zahýbat s trhem by mohl stát, pokud by část svých lesů privatizoval, jak před časem nastínil ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Záhy ovšem apetit zájemců zahnal výrokem, že případný odprodej státních lesů není zdaleka aktuální. Dnešní realita? Stát je jedním z nejčipernějších kupců lesních pozemků.
Státní scelování
Podnik Lesy České republiky (LČR) investuje do rozšíření své držby ročně několik desítek milionů korun. Zatímco od roku 2002 se výměra státních lesů trvale zmenšovala, během loňska se rozrostla o devět tisíc hektarů na celkových 1,348 milionu hektarů. „Zestátňování privátního majetku mě u pravicové vlády opravdu udivuje,“ kritizuje nákupy lesnický boss Jan Mičánek, majitel holdingu Less. Vedení LČR ospravedlňuje obchody svým arondačním programem, který stanoví, jaké pozemky může podnik pořizovat. „Nákup musí být smysluplný, musí jít o lesy, které má význam vykoupit. Navazují například na naše současné pozemky, popřípadě zarovnávají hranice a podobně,“ obhajuje postup LČR generální ředitel Jiří Novák. Připomíná, že podnik v minulosti nevyužil nabídek na odkup několikasethektarových pozemků, protože nebyly splněny důvody pro jejich získání. Novák nechce komentovat vyjádření ministra zemědělství ohledně privatizace. „V takovém případě půjde o strategické rozhodnutí vlády, a to zřejmě ne současné, ale jedné z budoucích. Jako generální ředitel státního podniku jsem povinen takové rozhodnutí respektovat,“ loajálně odpovídá Novák.
Aktivitu státního podniku v nákupech lesních pozemků dokreslují následující čísla: LČR za posledních pět let nakoupily celkem 3530 hektarů za 515 milionů korun. „V roce 2006 podnik přikoupil 1202 hektarů za 174 milionů korun, loni pak 396 hektarů za 56 milionů,“ upřesňuje mluvčí Lesů ČR Radek Drahný. Letos plánuje podnik převzít dalších asi 700 hektarů a má na to vyčleněno zhruba sto milionů korun. „Zatím jsme nakoupili 120 hektarů za 18 milionů korun. Větší část smluv je dosud v jednání,“ uvedl Drahný. Potvrdil, že státní firma se bude ucházet o žatecké lesy, které chtějí prodat tamní radní (EURO 36/2008). „Připravujeme nabídku, kterou podáme do uzávěrky soutěže 31. října,“ sdělil mluvčí.
Stohektarové drobnosti
„Nevykupujeme žádné rozsáhlé pozemky, ale drobnosti v řádu desítek hektarů, které opravdu zarovnávají hranice,“ tvrdí šéf státních lesů Novák. Přinejmenším v několika případech si protiřečí: hlásí se do tendru Žatce, který chce zpeněžit zhruba 520 hektarů. V minulém roce se ucházel rovněž o lesy Kroměříže, kdy město prodávalo přes 650 hektarů. Jiná věc ovšem je, že LČR s nabízenými osmdesáti miliony korun v soutěži neobstály a vítěz je přeplatil o 19 milionů korun.
Skupování soukromých lesů státním podnikem v době, kdy se počítá s jejich privatizací, kritizuje předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) František Kučera. „Nemá to logiku. Určitě nejde vždy o arondační nákupy,“ tvrdí. Je přesvědčen o tom, že konkurenci na trhu se dřevem a lesnickými službami by prospělo, kdyby se podíl státních lesů snížil o pět až pětadvacet procent. „Mohlo by to být prospěšné i pro posílení pozice nestátních vlastníků,“ míní Kučera. Jak porovnává, vlastnický podíl státu na celkové výměře lesů ve starých členských zemích Evropské unie představuje běžně pětinu až třetinu, zatímco v Česku tvoří šedesát procent (více Státní a privátní). „V první řadě by však stát měl lesy vydat církvím. Nikoli jen 35 či 45 tisíc hektarů, jak zamýšlí vláda, ale všech 150 až 160 tisíc hektarů, které církvím kdysi patřily,“ poznamenává předseda SVOL.
Stejně jako on i Jan Mičánek rozporuje scelování jako důvod pro zvětšování lesní državy státu. „Většinou je to zástupný argument,“ prohlašuje Mičánek. Před pěti lety přitom Lesům ČR kus lesa také prodal, i tehdy aktéři obchod odůvodňovali scelováním. „Pro nás to byl výhodný obchod, Lesy ČR nabídly nejlepší cenu,“ říká nyní majitel firmy Less k okolnostem tehdejšího prodeje lesního majetku u Kopřivnice. I když dnes tvrdí, že nakupovat lesy je pro něj vedlejší věcí a tento záměr není ve firemní strategii, ani tuto aktivitu nezanedbává. „Tři sta až čtyři sta hektarů,“ vyčíslil výměru, kterou dosud získal do vlastnictví na své jméno či na svou firmu. Holding Less loni utržil 4,5 miliardy korun, což je meziročně téměř dvojnásobné zvýšení. Letos firma očekává tržby 3,5 miliardy korun. Mičánek dlouhodobě obhajuje privatizaci lesů, do níž by se rád zapojil za podobných podmínek, jaké mají farmáři u zemědělské půdy. „Když budou splátky na třicet let a cena dvě koruny za metr čtvereční, určitě do toho jdeme,“ hlásí se.
Dravci na trhu
Na trh se zemědělskou a lesní půdou loni zostra vstoupila firma Fine Dream. Za rok nakoupila zhruba dva a půl tisíce hektarů lesů a přibližně stejné množství zemědělské půdy, u níž se očekává výraznější růst cen. „Raději bychom investovali do polí, o něž se snadněji pečuje. Jenže větších vlastníků není mnoho, zatímco rozsáhlejší lesní celky se dají sehnat,“ rozlišuje šéf Fine Dream Milan Krob. Firma vyhledává hlavně dobře opečovávané i poškozené lesy na větších výměrách, nejlépe nad sto hektarů. Do vínku získala kupříkladu 740 hektarů od rodiny Strachviců, která opouštěla majetek ve Zdounkách na Kroměřížsku. Do lesů investují také Penta a J & T, uvádějí zdroje z lesnických kruhů. Obě finanční skupiny to však oficiálně odmítají potvrdit.
„Stále je zájem o lesy pro těžbu dřeva, ale významně přibývá lidí a firem, které do tohoto typu nemovitosti chtějí uložit peníze,“ říká realitní makléřka Jaroslava Slámková, která pracuje pro firmu Remax Quality ze Vsetínska. Většinou se setkává s poptávkou od velkých společností z Prahy, čerstvě například od softwarové firmy, a od různých zprostředkovatelů, kdy zájemce shání třeba i pět set hektarů vcelku. Potvrzuje rovněž, že les kupují mnohem častěji než dříve také jednotlivci, kteří jej berou jako dlouhodobou investici. „Zrovna jsem za 200 tisíc korun prodávala tři a půl hektaru lesa, který potřebuje ještě růst. Nový majitel ho koupil pro své děti,“ dokresluje makléřka.
Širší zástupy těch, kteří chtějí vlastnit les, zpomalily investiční plány Rakušana Geralda Schweighofera. Na své firmy Gerimo a Simmo s pražskou adresou nakoupil během deseti let asi devět tisíc hektarů lesů v různých koutech České republiky. „Máme lesy od Sokolova po slovenské hranice. Do loňského roku jsme plánovali jako cíl deset tisíc hektarů, což se nepodařilo,“ uvádí Milan Mareček, který se o tyto majetky stará jako lesní hospodář. „Pořídit les je stále složitější,“ konstatuje správce. V hledáčku Schweighoferových společností jsou lesní pozemky o minimální výměře padesát hektarů. Jsou-li v sousedství lesů, které již Gerimo a Simmo vlastní, kupuje i menší.
Myslivci a sběratelé
Ulovit lesní pozemky se snaží také bývalý majitel potravinářské firmy Hamé a náruživý myslivec Leoš Novotný. Zajímal se mimo jiné o lesy, které prodávali Strachvicovi. Že by si nimrodi pořizovali lesy pro svůj koníček není už jen kvůli finanční náročnosti takového kroku běžné, konstatuje předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Palas. „Když má ale myslivec peníze, koupí si třeba padesát hektarů lesa, aby se stal členem honebního společenstva a měl v něm rozhodovací právo,“ poznamenává. Jak ale dodává, spíše se z těchto důvodů snaží získat zemědělskou půdu, protože je levnější.
Šance, že se k lesům dostanou z první ruky, nemálo využívají najatí hospodáři. Skupují výhodně většinou drobnější výměry od starých lidí, kteří na nepřehledném trhu nemají ponětí o cenách. A někdo také místo do umění nebo realit ukládá peníze do krajiny, do kusu zalesněné země. Některým kupcům přitom nejde o jakoukoliv lokalitu, ale konkrétní místo, k němuž mají vztah. To je i případ moravského podnikatele Antonína Sieklíka, majitele otrokovické dopravní firmy BC Logistics. Udělal si radost a za 99 milionů korun si dopřál přes 650 hektarů lesů kolem Rackové na Zlínsku, kterých se zbavovalo město Kroměříž. „Je to srdeční záležitost. Les za domem mám pro potěšení,“ říká Sieklík. Ztrátové hospodaření, způsobené i nižší těžbou, než povoluje plán, dotuje nový majitel ročně jedním až dvěma miliony korun.
Přepálené ceny
Potenciální kupci, kteří se na trhu potkávají s Lesy České republiky, poukazují na nefér soutěž ovlivněnou daňovým zvýhodněním státního podniku. Převody lesního majetku jsou v jeho případě osvobozeny od daně, takže prodávající nemálo ušetří, když si z řady zájemců vybere právě LČR. Jinak odvede eráru tři procenta z úřední ceny, ač ve skutečnosti nemovitost prodal za její zlomek. Tržní ceny bývají obvykle na třiceti až padesáti procentech vyhláškové ceny. Nespravedlivé? Stát přece potřebuje naplnit pokladnu. „Pro soukromníky a obce je finančně neúnosné hradit daň z převodu nemovitosti vypočítanou z ceny znaleckého posudku, která je několikanásobně vyšší než tržní cena,“ apeluje předseda SVOL na zákonodárce, aby vytvořili legislativní podmínky pro scelování roztříštěných nestátních lesů.
Může dlouhodobá krize na trhu se dřevem vyvolat silnější majetkové přesuny v lesích? Názory na tuto otázku se různí. „Určitě není vhodná doba na prodej. Lesů se budou lidé zbavovat hlavně tehdy, když je k tomu přinutí nějaké osobní důvody,“ domnívá se Mičánek. Ani předseda SVOL Kučera nevidí důvod k opouštění lesních majetků: „Vytěží se jen tolik, aby měl vlastník na přežití. Bude ovšem záležet na tom, jak dlouho krize v cenách dřeva potrvá.“ S tím souhlasí i Krob z firmy Fine Dream. Předpokládá, že na přelomu roku začne řada vlastníků, závislých pouze na ekonomice lesa, zvažovat, zda nebude jednodušší se tohoto majetku anebo jeho části zbavit.
Pozornost kupujících se nyní soustředí do Žatce, kam se do konce října mohou hlásit do tendru na prodej městských lesů. Radní termín prodloužili, protože nebyli spokojeni s nabídkami, které se sešly po první březnové výzvě. Přisypejte, vybídla uchazeče nepřímo radnice. Zastupitelé, kteří nesouhlasí s prodejem historického majetku města, si totiž vymínili, že lesy neprodají za každou cenu.
GRAF:
Lesy v držení státu
Výměra*2002*2003*2004*2005*2006*2007
Tisíce hektarů*1396*1378*1367*1362*1339*1348
Pramen: Lesy České republiky
TABULKA:
Majetkové proměny
Vlastnická struktura lesů v českých zemích
Lesy*1850*1900*1930*1945*1950*1990*2006
Státní*2,5*0,3*12,4*18,2*70,2*95,8*59,8
Nadační*1,7*0,7*1,2*1,2*0,9*-*0,5
Obecní*9,1*9,3*11,3*14,8*16,6*-*15,5
Církevní*8*6,7*7,1*6*-*-*-
Družstevní*-*1*1,8*1,7*2,2*4,1+*1
Soukromé*78,7*82*66,2*58,1*10,1*0,1*23,2
+ JZD
Pramen: ministerstvo zemědělství
TABULKA:
Státní a privátní
Vlastnická držba lesů ve vybraných evropských zemích (%)
Země* Soukromé*Státní*Lesnatost státu
Česká republika*23*60*33
Rakousko*81*15*47
Německo*47*34*31
Francie*71*10*25
Portugalsko*92*-*38
Norsko*80*10*37
Polsko*17*78*28
Slovensko*14*42*40
Pramen: Konfederace evropských vlastníků lesů (stav k 31. 12. 2006)
BOX:
Ceny lesů
Úřední ceny – vycházejí z ceny pozemku a porostu. Stanoví je vyhláška ministerstva financí a slouží k výpočtu majetkových daní. Pohybují se od 100 do 800 tisíc korun za hektar.
Tržní ceny – obvykle bývají na úrovni 30 až 50 procent úředních cen.
Příklady:
Cena kvalitního smrkového lesa starého 80 let může dosáhnout 400 tisíc korun za hektar.
Mladý les nebo méně kvalitní porost může být včetně půdy k mání za 50 tisíc korun za hektar.
Výši ceny ovlivňuje zejména stáří lesa, kvalita dřeva, bonita půdy, zakmenění neboli stupeň využití růstového prostředí porostu, dostupnost pro těžbu, velikost výměry, omezení daná ochranou přírody (CHKO, Natura).
