V prostorách Erbia Congress Centra na pražském Pankráci se sešla elita tuzemského bankovnictví. Na konferenci pořádané týdeníkem Euro se diskutovalo o aktuálních problémech oboru a výzvách tuzemské ekonomiky.
Bankovnictví v současnosti prochází velkou změnou. Čelí tlaku na přísnější regulaci, aby nevznikaly krize podobného rozsahu, jakou jsme zažili v letech 20072008.
A současně tlaku technologické konkurence a klientů, kteří požadují modernější, digitálnější služby. „Banky do budoucna nezmizejíz trhu, ale jejich operační model se bude muset hodně transformovat do modelu, který bude založen na ITspolečnosti,“ řekl na úvod Štěpán Húsek, partner v oddělení poradenských služeb firmy Deloitte Česká republika, která byla partnerem konference.
Bankovní daň
První panel, v němž vystoupilo hned několik bývalých centrálních bankéřů, se věnoval nejaktuálnějším otázkám dneška, a to sektorové dani v bankovnictví a pojišťovnictví, potažmo novému vládnímu Fondu národního rozvoje. „Máme tady krásné téma, které ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová nazvala osvěžením trhu prostřednictvím zavedení sektorové daně aktiv bank,“ zahájil diskusi hlavní analytik týdeníku Euro Miroslav Zámečník.
Podle advokáta a prezidenta Česko-izraelské smíšené obchodní komory Pavla Smutného nazrál po třiceti letech čas, aby si Česko stanovilo své priority, kam se bude dál ubírat. Aktuální diskusi o zavedení bankovní daně je podle něho třeba chápat jako výzvu. „Nyníse hraje o to, jestli budeme druhořadá produkční země, nebo tvůrci práce. Spíše než uvalení daně bychom uvítali, kdyby začal efektivní dialog mezi vládou a finančním, respektive soukromým sektorem. Za správnou myšlenku, jak takovou kooperativní cestu dialogu zhmotnit, považuji úvahy o speciálním fondu národního rozvoje,“ dodal.
Bankovní daň není efektivním řešením ani podle šéfky Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové, a to nehledě na skutečnost, že se od roku 2008 zvyšuje poměr zisků, které si banky formou dividend vyplácejí do mateřských společností, oproti reinvestovaným prostředkům. „Viděla bych nicméně lepší řešení, než je bankovní daň. Je to opatření, které osvobozuje reinvestovaný zisk od daně zprávnických osob. Bylo by to mnohem efektivnější pro celou ekonomiku než přerozdělovací model,“ uvedla Zamrazilová, která byla v minulosti radní ČNB.
Podle bývalého guvernéra ČNB Miroslava Singera však Česko patří minimálně v posledních třech letech k zemím, které v rámci Evropské unie investují nejvíc. Návrhy na zdanění rezerv pojišťoven jsou přitom podle něho v posledních letech čím dál agresivnější. „V tuto chvíli je efekt navrhované daně někde nad deseti miliardami korun. Za loňský mimořádně klidný rok přitom pojišťovny vydělaly asi 12 miliard korun. Navrhujeme tedy daň, která vymaže zisk pojišťoven skoro za celý rok,“ řekl na konferenci Miroslav Singer, který je dnes hlavním ekonomem Generali CEE Holding.
Také návrhy na bankovní daň se v Česku periodicky opakují, přičemž jejich radikalita roste. Podle Pavla Štěpánka, výkonného ředitele České bankovní asociace, je třeba přesměrovat debatu na otázky, jak můžeme podpořit budoucí růst tuzemské ekonomiky. „Problém je v Česku hlavně v poškozování podmínek pro podnikání a investování. Hledejme způsoby, jak obrovský nevyužitý potenciál Česka využít,“ řekl s tím, že myšlenka Fondu národního rozvoje je cesta správným směrem.
Technologické výzvy
Velmi silnou sestavu měl i druhý blok, který moderoval hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Přední bankéři a finančníci debatovali o tom, kam se banky posunou v příštích letech a jak „odrazí“ útok technologických společností jako Google či Apple, které samy začínají nabízet finanční služby. „Udělali jsme pravděpodobně největší změnu široko daleko.
V agilním módu práce máme čtyřicet procent naší centrály, výrazně se nám lepší kultura v bance, komunikace a dynamika přístupu ke klientům,“ zahájil Jan Juchelka, generální ředitel Komerční banky.
Podle šéfa Monety Money Bank Tomáše Spurného však tlak na banky nepřichází primárně od finančně-technologických hráčů. Největším tlakem je podle něho plánovaná bankovní daň, respektive odvody do plánovaného Fondu národního rozvoje. „Pod tlakem jsme také od konkurence a karetních společností,“uvedl Spurný, přičemž velmi podstatným faktorem jsou podle něj přísnější regulatorní nařízení. Druhý panel doplnil šéf karetní společnosti MasterCard Miroslav Lukeš a partner Deloitte Česká republika Štěpán Húsek.
Trumfy fintechu
Jak se ale bankovnictví skutečně změní? V posledním panelu představili svoje vize zástupci fintechu a menších bank. „V bankovnictví ubude nezábavná back-office činnost, repetitivní úkoly, a vstoupí do něho strojové učení, které všichni už začínáme používat,“ uvedl šéf fintechového projektu Roger Adam Šoukal.
Podle Jana Antoše, výkonného ředitele pro oblast strategických inovací konzultační společnosti Trask Solutions budou na váze získávat poradenské služby, které budou lidé i v technologické době vyžadovat. „Banku budoucnosti si představuji jako appku v mobilu, stejně jako jsou Facebook či Twitter, kde najdu vše potřebné,“uzavřel výkonný ředitel Expobank Martin Kubíček. 0
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
