Každý ví, že stromy čistí vzduch, zpevňují půdu, prospívají vodě a poskytují prostor pro život různým živočichům. Méně lidí to ale dokáže skutečně ocenit. „Dostáváme tolik dotazů o stromech, které představují nějaký problém, že daleko převyšují stížnosti na odpadky v ulicích. Je udivující, kolik lidí stromy vnímá spíše jako obtíž než jako přínos,“ říká Neil Coish, vedoucí sadař v zálivu Torbay na jihovýchodě Anglie. Otevřít oči se jim rozhodli vývojáři, kteří mají na svědomí systém i-Tree. Ten vznikl proto, aby přepočítal hodnotu stromů na peníze, protože jinak si jich zřejmě nikdo vážit nedokáže.
Systém i-Tree pomůže právě lidem, jako je Neil Coish. Aby si lidé stromy oblíbili, musejí bojovat s takovými nepřekonatelnými nepříjemnostmi, jako je podzimní listí zaneřáďující drahé automobily, chodníky nebo silnice, příliš stínící koruny stromů nebo kmeny rušící jinak perfektní výhled. Přesvědčovat musí i úřady, které se při plánování budoucnosti na nějaké dřeviny zrovna neohlížejí. Jen pět procent anglických radnic alespoň nějak provedlo analýzu nákladů a výnosů péče o stromy a v průměru na člověka do lesů investovalo mizivý obnos 1,38 libry ročně. Podobný přístup přitom panuje všude ve světě.
„Stromy prospívají nám všem, ale bereme je prostě jako samozřejmost. Snažíme se je teď dostat do hledáčku úřadů jako skutečné aktivum. Jen tak získáme pro svou práci politickou podporu,“ přibližuje Coish magazínu The Ecologist. Zní přitom, jako by mluvil s podstatně známějším listem The Economist, když vysvětluje, proč se pro Británii rozhodl adaptovat americký systém i-Tree, který na dolary přepočítává nejen ekonomickou, ale i environmentální a společenskou hodnotu stromů.
Musí program pouze naučit počítat v britských librách a v místních podmínkách ho otestovat na náhodně vybraných oblastech městské vegetace. Až na jaře uvidí výsledky, nejspíše se Coishova organizace vrhne na všech 28 tisíc stromů, které má na starost.
Změnit listy na bankovky
Pokud bude mít v Británii program i-Tree takový úspěch, jaký předvedl v „rodných“ Spojených státech, může se využití systému pro kvantifikovatelnou péči o lesy ve městech rozšířit dál. Zájem už ostatně vyjádřily Bristol, Luton nebo londýnské čtvrti Camden a Islington.
Lidi vždy snáze přesvědčíte o hodnotě jakékoli věci, pokud na ni nalepíte cenovku. „To na veřejnosti rezonovalo daleko více než jen říkat „podívejte se, jak jsou krásné“ nebo přibližovat výhody stromů v obecné rovině,“ pochlubila se Jackie Lu, ředitelka výzkumu a analýz městských parků v New Yorku. Díky systému město zjistilo, že každý dolar investovaný do správného vysazení stromu mu vynese zhruba 5,6 dolaru, a rozhodlo se proto vysadit v následujících deseti letech další milion stromů.
Nejde přitom jen o potenciál za prodej na zpracování dřeva. Ročně stromy New Yorku ušetřily náklady na odstranění následků způsobených bouřkovou vodou v hodnotě 36 milionů dolarů, listy absorbováním znečištěného vzduchu zachránily pět milionů, náklady na elektřinu klesly o 28 milionů díky stínění v létě a bránění studeným větrů v zimě a konečně odstranění oxidu uhličitého z atmosféry přineslo 755 milionů.
Podobných aplikací pro spočítání benefitů existuje více a poskytují podobně zajímavá čísla. Třeba model STRATUM, který vyvinula kalifornská univerzita v Davisu a vývojáři z Pacific Southwest Research Station, došel k tomu, že 3,5 milionu chicagských stromů odstraní ročně 888 tun nečistot, což představuje 6,4 milionu dolarů, a úspory elektřiny vycházejí na 350 tisíc dolarů za rok.
Jak se k takovým výsledkům dojde? Je to v podstatě jednoduché. Do systému i-Tree stačí zadat pár hodnot, které každý „manažer lesů“ snadno zjistí – o jaké druhy se jedná, konkrétní místo, kde rostou, okolní prostředí, popřípadě vegetace. Program může ocenit i jednotlivé stromy, u nichž zná průměr kmene. Tím končí analytická část, navíc program dodá informace nejen o stávajícím porostu, ale poradí i s tím, jak o něj pečovat či ho rozšiřovat. I-Tree je díky tomu určen hlavně manažerům městských lesů, kde se stromy potýkají s největšími problémy, využít ho ale může prakticky každý.
Přepočítej tohle
Aplikaci i-Tree, kterou vyvinula americká obdoba Lesů ČR United States Forest Service, zatím využívají především americké organizace a jednotlivci, kteří mohou prostřednictvím webové stránky systému analyzovat jednotlivé stromy i hustý les. Přizpůsobí-li se úspěšně britským podmínkám v pilotním projektu Torbay, není těžké si představit, že do lokalizace budou ochotny investovat i další státy. Pak by mohl hodnotu svého stromu spočítat opravdu kdokoli.
Nemusí trvat dlouho, než se aplikace chytí další neziskové organizace a stromy se začnou přepočítávat i na eura nebo koruny. Hodit by se mohly ekologickým aktivistům typu Greenpeace. Kromě toho, že se ke stromům určeným ke kácení připoutají, mohou poslat radnici či vládě vyúčtování možných ztrát.
Architekti budou moci projektovat parky či zahrady tak, aby nejen hezky vypadaly, ale aby svým majitelům i co nejvíce vynášely. Dřevozpracující průmyslníci si rovněž budou muset pečlivěji rozmyslet, jestli se jednotlivé stromy vyplatí kácet, popřípadě si budou moci spočítat, jakými dřevinami odlesněný prostor co nejlépe nahradit.
V budoucnu bychom mohli v zahradnictví kupovat stromy s cenovkou, která bude kromě ceny „sazenice“ informovat i o tom, kolik strom zákazníkovi ušetří nebo vydělá, až doroste do plné velikosti. Nákup se tím prodraží a obchodníci si budou mnout ruce. A nemusejí se měnit jen cenovky v zahradnictví – i realitní nabídky by v budoucnu mohly vysvětlovat, že nabízený dům či byt je o tolik dražší, protože vydělává díky okolní vegetaci.
To i-Tree ostatně už ukázal v Americe: studie Geoffreyho Donovana a Davida Butry dokládá, že přítomnost stromů zvyšuje ceny nemovitostí ve východním Portlandu v průměru o 8870 dolarů a stín stromů u jižních a východních stěn domů v Sacramentu ušetří přes 25 dolarů na každém účtu za elektřinu.
Přijdou vyšší daně?
Může se to zdát přitažené za vlasy, ale existují ještě větší „úlety“ – programu i-Tree už několik let využívá americká Národní fotbalová liga. Ta se prostřednictvím vysazování stromů snaží eliminovat dopady pořádání slavných Super Bowlů na životní prostředí v hostitelských městech.
Je určitě chvályhodné, že se lesníci snaží, aby byla jejich práce brána vážně a aby s ní více počítali i politici. Touha přepočítávat užitek čehokoli na peníze však může mít nečekané konsekvence. Zvlášť v dobách ekonomické krize by se programu na ocenění stromů mohly chytit šetřící vlády států. Ministři financí by pak vymýšleli, jak nově dopočítané položky využít a zdanit.
Můžeme jen doufat, že se v kolonkách daňových přiznání neobjeví políčka pro zaškrtnutí počtu stromů v okolí bydliště. S trochou vynalézavosti by zvláště „zlaté české hlavičky“ mohly přijít i na ocenění a zdanění počtu květin v bytě nebo „společenského přínosu“ domácích mazlíčků. Platit by se ostatně mohlo za kvalitu vzduchu, který dýcháme, nebo vody, již pijeme. Takové účty by sice zřejmě pořádně zabolely, ale na druhé straně bychom si aspoň byli jistí hodnotou věcí, které nás obklopují.
