Bankovnictví musí inovovat

26. 10. 2015

Autor: Euro.cz

Jakým výzvám čelí v současnosti bankovnictví, kterým směrem má kráčet? Nad tím se zamýšleli hosté konference pořádané týdeníkem Euro pod názvem Bankovnictví v roce 2015 – quo vadis?

Otázku, jak rychle se má bankovnictví rozeběhnout vpřed, si pokládá i vedoucí partner oddělení poradenských služeb Deloitte Advisory Pavel Šiška. „Do jisté míry si bankovnictví může dovolit ještě nějakých deset patnáct let stát,“ uvedl na konferenci a použil příměr s hornictvím. Banky se podle něj totiž mohou zaměřit na „vytěžení“ současných možností. Stávající obchodní model obsahuje ještě množství nedostatků a výzev, na kterých se dá pracovat, aniž by byly nutné zásadní inovace.

Druhou stranou mince je ale podle Šišky velký tlak na banky, který přichází prostřednictvím nových technologií a hráčů na trhu. Inovacím tedy banky budou muset do budoucna vyjít vstříc. A nebude to úplně jednoduché.

„Bude potřeba se postarat o takzvaný starý svět, který si chce stále mnoho klientů užít. Na druhé straně je nutné rychle vyběhnout vpřed, protože trh se komoditizuje,“ popsal Šiška s tím, že banky se budou muset přizpůsobit požadavkům svých klientů.

ČEŠI OTEVŘENÍ INOVACÍM

Na novinky budou nuceny banky reagovat i podle generálního ředitele MasterCard pro ČR a Slovensko Miroslava Lukeše. A potřeba je počítat s tím, že revoluční změny přicházejí od lidí, kteří nejsou z oboru. Česko je přitom pro inovace ideálním prostředím. „Češi jsou technicky zdatní. Jsou schopní přijímat inovace. Potvrzuje se to i v tom, že jsme v Evropě špičkou v používání bezkontaktních plateb,“ uvedl Lukeš.

V současnosti lze podle něj rozlišit tři trendy – mobilní revoluci, datovou revoluci a příležitosti, které přicházejí z veřejného sektoru. „Mobilní telefon změnil způsob, jakým přistupujeme k věcem, a to i v oblasti bankovnictví,“ uvedl k prvnímu z nich. Banky by proto měly vnímat potřeby lidí a zjednodušit svůj přístup k zákazníkům.

Co se týče druhého trendu, mají finanční instituce podle Lukeše velké množství dat i nástroje pro jejich využití. „Vidíme tady prostor pro propojení bankovnictví s dalšími odvětvími, protože data, která banky mají, jsou extrémně cenná například pro maloobchodníky nebo mobilní operátory a podobně,“ vysvětlil.

Poslední příležitostí je podle Lukeše spolupráce s veřejným sektorem. Opatrné pokusy se dějí už teď, například při využívání bezkontaktních karet ve veřejné dopravě.

OHLED NA REGULACE

Při zavádění novinek ovšem banky budou muset brát ohled na regulace. „Bankovní sektor je specifický tím, že je silně regulovaný,“ připomněl associate partner společnosti Ambruz & Dark Deloitte Legal Martin Bohuslav. Příkladem je podle něj vyjednávání pro využívání cloudových řešení. Souhlasí ale s tím, že určitá ochrana je u tohoto odvětví namístě. „Důvěra je klíčové aktivum,“ řekl. Tlak na inovace a modernizaci ze strany zákazníků je ale nepopiratelný. Ani kvůli složité regulaci přitom banky nemusejí být chycené v inovační pasti. Jen potřebují společně s regulátorem hledat řešení.

Podle Petra Beneše, CIO České spořitelny, ty opravdu velké a revoluční změny teprve přijdou. Ve světě čekají tisíce fintech společností, které se snaží vstoupit na trh. Bankám přitom podle Beneše stojí v cestě rozvoje jejich vlastní složitost, kvůli které jsou těžko reformovatelné. „Domnívám se, že bude docházet k vnitřnímu rozdvojení organizací. Na jedné straně se bude banka snažit pozvolna optimalizovat to, co již má. Na druhé straně nikdy nedosáhne plné flexibility, která je potřeba pro reakci na změny. Bude si muset vytvořit druhou nohu, která bude fungovat trochu separátně a přinese nové procesy a služby, možná i technologie,“ popsal Beneš. Až po čase koexistence může dojít k sloučení. Navzdory stále rostoucí mobilitě ale v nadcházejících letech nezaniknou ani bankovní pobočky. Jen budou plnit jinou roli než dnes. Díky své důvěryhodnosti se podle Beneše banky v budoucnosti zhostí role celoživotních poradců pro lidi žijící v turbulentní době.