Největší rezervy v praní peněz má ČR, pokud jde o politicky exponované osoby
KPMG International, vlajková loď mezinárodní sítě přidružených poradenských firem KPMG, prozkoumala v roce 2007 změny, jichž v posledních třech letech doznalo bankovní prostředí v oblasti boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti (vulgo „praní špinavých peněz“ neboli Anti-Money-Laudering, AML) a financování terorismu (Combating the Financing of Terrorism, CFT). K porovnání měla výsledky podobného průzkumu z roku 2004, založené na odpovědích 209 respondentů. Letos bylo 224 respondentů, představujících více než 25 procent z 250 nejvýznamnějších bank z 55 zemí. Šedesát procent respondentů byly nadnárodní bankovní ústavy.
Management procitá.
Pro vyšší management a představenstva 71 procent dotázaných bank představuje boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti vysokou prioritu. To je proti roku 2004 změna o deset procent k lepšímu. Výsledek je dán zejména tlakem regulatorních orgánů na bankovní managementy. Čím dál více vlastníků bank si však uvědomuje, že profit plynoucí z volnějšího uplatňování zásad AML/CFT nevyváží riziko poškození renomé banky, vyplývající z regulátorem uplatněných sankcí (a ze zveřejnění této skutečnosti). Otázkou ovšem je, nakolik jsou vyhlášené priority pouze deklaracemi a do jaké míry se promítají do reálného běhu bank.
Evropu na nás!
Abychom předčasně nejásali - v České republice stejnou prioritu označilo pouze 60 procent respondentů. Podle Jimmyho Helma, partnera odpovědného za oddělení forenzních služeb KPMG ve střední a východní Evropě, však význam této problematiky pro bankovní managementy v České republice vzroste, jakmile vstoupí v platnost zákon připravovaný ministerstvem financí, který bude implementovat do našeho právního řádu takzvanou třetí směrnici EU (neboli Směrnici Evropského parlamentu a rady 2005/60/ES o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu), a to především v oblasti postupů hloubkové kontroly.
Drahý špás.
Za dobrá opatření z oblasti AML/CFT je třeba něco zaplatit. Banky investovaly v posledních třech letech zhruba o polovinu prostředků více, než tomu bylo ve srovnatelné době předcházející poslednímu průzkumu. Investice se týkají především monitorování transakcí (což je především záležitost informačních technologií) a školení zaměstnanců. Základní opatření v oblasti AML/CTF tak již byla učiněna - nyní bude důraz na zvýšení jejich efektivity. Jejich lepší využití je podmíněno zvýšením, udržováním a dalším rozvojem odborné přípravy zaměstnanců. Očekává se proto, že v následujících letech se poměr těchto prostředků, vynaložených v oblasti AML/CTF, bude vyvíjet stále výrazněji ve prospěch školení.
Ohrožená schopnost konkurence.
Proti 75 procentům v roce 2004 se letos již 85 procent bank s mezinárodní působností řídí globálními standardy AML/CFT. Tento odpovědný, ale náročný a nákladný přístup ke správě rizik však musí být kvůli zachování domácí konkurenceschopnosti bank citlivě slaďován s místními podmínkami. Tlak regulátorů je značný a důsledný, takže banky nejen musejí přijmout formální pravidla a postupy v oblasti AML/CFT, ale jsou i jimi na místě kontrolovány, zda tato opatření nezůstávají pouze na papíře. Z hlediska výsledné efektivity je proto většinou výhodnější zavádět jednodušší opatření, která si však zaměstnanci dokážou důkladněji osvojit, byť by na papíře vypadala méně efektně než komplikované „širokospektré“ procedury. Opatření však lze zjednodušit pouze na základě důkladné analýzy tak, aby vykrývala oblast největších místních rizik, aniž by vznikaly systémové mezery.
Důvěřuj, ale prověřuj.
Kvalifikovaný dozor regulatorních orgánů vede k tomu, že si banky chtějí ušetřit nepříjemná překvapení a zvyšují počty i hloubku vlastních kontrol aplikace postupů AML/CFT. Roste počet i odbornost kontrolorů. Mění se i celkový přístup. Dříve klíčový parametr vyhodnocení míry splnění pravidel se postupně modifikuje ve prospěch hodnocení účinnosti implementovaných opatření (viz Změna celkového přístupu).
Znej svého klienta!
Plošná opatření jsou drahá a nepříliš efektivní. Banky proto rozvíjejí přístup, založený na hloubkovém odhadu rizika. Klienta si před otevřením účtu řádně „proklepnou“ (proces takzvané due diligence neboli „povinné péče“), a když ho akceptují, pak si o něm podle potřeby, každopádně však periodicky aktualizují informace, aby v každém okamžiku věděly, jakou míru rizika dotyčný představuje. Nadto dbají na objektivizaci celého postupu. Má-li být výsledek přezkoumatelný, musí být rekonstruovatelný celý postup, jak se k němu dospělo. Tento postup důkladného poznání klienta (neboli know your customer, KYC) účinně kombinuje požadované hloubkové poznání klienta s hospodárností (viz Důkladné poznání klienta).
PEPíci.
Rotyku jako vždy a všude dělají takzvané „politicky exponované osoby“ (politically exposed persons neboli PEPs; „počeštěná“ zkratka PEPíci). Z pohledu bankovní praxe v oblasti AML/CFT to jsou rizikovější klienti. Počet bank, které věnovaly PEPíkům před otevřením účtu větší pozornost, citelně od roku 2004 vzrostl (z 55 na 81 procent). Banky nedělají nic zbytečně, zvlášť když je třeba za to něco zaplatit. Musí to tedy opravdu být riziková skupina jak vyšitá. Jednasedmdesát procent bank zavedlo nové speciální a neotřelé postupy, jak identifikovat nové PEPíky a průběžně je monitorovat. Akceptován je i požadavek amerického protiteroristického zákona (USA patriot act 2001) monitorovat i aktivity zahraničních PEPíků. Bylo nutné sjednotit mnoho odlišných bankovních postupů, aby bylo možné získávat skutečně kvalitní informace, na jejichž základě banka rozhodne, zda takovou politicky známou figuru jako klienta přijme, či raději, v zájmu zachování svého dobrého jména a prestiže, prostě odmítne (!). Ale zpátky na zem, do české kotliny. Opět ocitujme Jimmyho Helma, forenzního partnera KPMG: „Podle našich zkušeností dosud malé bankovní instituce v České republice přísnější hloubkové kontroly u politicky exponovaných osob neprováděly, nicméně po začlenění třetí směrnice EU do právního řádu budou nuceny tyto specifické postupy uplatňovat.“
Technicky svůdné.
Mnoho bank si slibuje zásadní kvalitativní změny od masivních investic do oblasti automatizovaného monitorování transakcí. Počty zpracovávaných dat závratně rostou. O to více překvapí pouze průměrná spokojenost s výsledky těchto sofistikovaných systémů. Ano - každá odpověď je pouze tak dobrá, jak kvalitní byla otázka. To platí stoprocentně u výpočetní techniky. Není samospasitelná a závisí na lidských kvalitách. Jak říká Jimmy Helm: „Informační technologie tvoří pouze jednu složku účinné strategie boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a nemohou nahradit dobře proškolené a ostražité zaměstnance.“ (Viz Závislost na lidských kvalitách.)
Učit a učit se.
Sedmasedmdesát procent z respondentských bank v posledních dvou letech nechalo proškolit více než 60 procent svých zaměstnanců (o devět procent více než v roce 2004). Současně s tím se mění přístup ke školení - z dříve dost formálního se nyní zásadně sleduje jeho kvalita. Školení bývají velmi drahá, což banky musí vést i k důsledné personální politice, aby vyškolené kádry neodcházely. Hlavními tématy školení jsou zvyšování kvality procesu poznání klienta (KYC) včetně pořizování důkladných, do detailu přesně vypracovaných všech písemných podkladů. Zaměstnanci se dále cvičí v odhalování takzvaných podezřelých transakcí a ve vypracovávání precizních hlášení o nich (takzvaných suspicious activity reports, SAR). V neposlední řadě jde o zvyšování kvality interních kontrol a auditů a celého vnitřního kontrolního systému bankovních institucí.
Jak dále?
Přes veškeré vynaložené úsilí vlád a regulátorů je zřejmé, že celý proces AML/CFT je třeba dále zkvalitnit. Banky sice připouštějí, že regulační zátěž je ještě přijatelná, ale lze předpokládat, že se na ně o mnoho více již nakládat nedá. Cest ke zvýšení efektivity celého úsilí je více, například odstraňování duplicitních databází, zkvalitnění procesu verifikace dat a vytvoření legislativního a technologického prostředí pro jejich sdílení. Mnoho rezerv je také v oblasti spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem.
Drahé sankce.
Co se výdajů týká, nejdražší je pro banky monitorování transakcí, potom školení zaměstnanců - a na třetím místě uplatňování sankcí, vycházejících ze seznamů sankcionovaných subjektů. Tyto seznamy se musejí centrálně vytvářet, sledovat a aktualizovat (většinou se tak děje na základě předpisů, navazujících na USA patriot act). Celý proces nelze zcela automatizovat již jen proto, že každé jméno potenciálního bankovního klienta musí být prověřeno proti sankčním seznamům i s ohledem na různé psaní, odlišné transkripce a varianty jmen. Nadto musí být zajištěna rychlá a adekvátní reakce banky pro případ, že současný klient banky chce provést transakci s osobou ze sankčního listu. Ošetřeny musejí být i případy, kdy klient chce provést takovou operaci přes zprostředkovatelskou banku.
Legislativní manko.
Potud průzkum KPMG, který mnoho kritických skutečností vyjadřuje diplomaticky. Nicméně noblesně popsaná špína se nestává čistší, a chceme-li cosi léčit, je nutné si nalít čistého vína. A stačí fakta. Legislativní rámec boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v České republice tvoří zákon č. 61/1996 Sb. V roce 2005 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a rady 2005/60/ES, o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Jako její prováděcí předpis byla v roce 2006 schválena směrnice komise 2006/70/ES, zejména s ohledem na definici „politicky exponovaných osob“ a technická kritéria pro zjednodušené postupy hloubkové kontroly klienta a pro výjimku na základě finanční činnosti vykonávané příležitostně nebo ve velmi omezené míře. Finanční analytický útvar (FAÚ) ministerstva financí proto připravil návrh nového zákona „o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a proti financování terorismu“, který je transpozicí uvedených směrnic ES č. 60/2005 a 70/2006 a dále i adaptací našeho právního řádu na nařízení ES č. 1889/2005 a 1781/2006. Podle závazného textu směrnice měla být implementace do českého právního řádu provedena do 15. prosince 2007. Podle informací, které má KPMG, se tento termín České republice nepodaří dodržet. Reálně očekávaná účinnost nového zákona je od dubna 2008.
Konec legrace.
Co je tak strašného na AML/CFT legislativě? Finanční akční výbor proti praní peněz (Financial Action Task Force on Money Laundering, FATF) je prestižní mezinárodní organizace, která má celosvětový vliv při hodnocení zemí a teritorií v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. FATF byl založen v roce 1989. Česká republika (stejně jako ostatní noví členové Evropské unie) není dosud členskou zemí FATF, přičemž zájem o členství v této organizaci projevila v roce 1998. V nedávné době se členskými zeměmi staly Rusko a Indie, oslovena byla Čína. FATF vydal v roce 1990 vydal takzvaných Čtyřicet doporučení, které v roce 2003 revidoval. Zalistujme si v nich.
Doporučení FATF.
Finanční instituce by například měly v rámci dobrého poznání klienta (KYC) provádět ztotožnění a ověření jeho identity na základě spolehlivých a nezávislých zdrojů (dokumentů, dat nebo informací) tak, aby nebyla pochybnost o tom, kdo je skutečným vlastníkem účtu. U právnických osob a jiných právních subjektů by měly prověřit vlastnickou strukturu a statutární orgány klienta. Průběžně by měly prověřovat, zda klientem prováděné operace jsou v souladu se znalostmi o něm a jeho podnikání. Je-li to nutné, měly by prověřit i zdroje klientových finančních prostředků. A když finanční instituce nemohou uplatnit uvedené zásady, neměly by takovému klientovi otevřít účet ani provést požadovanou finanční operaci. Naopak by obchodní vztah měly ukončit a ohlásit podezřelou transakci (SAR).
Známé firmy.
U osob, u nichž je předpoklad či indicie, že by mohly patřit do ranku „politicky exponovaných osob“, by měly finanční instituce provést systémovou analýzu rizik za účelem zjištění, zda daná osoba je (vůbec, nebo ještě) politicky exponovaná. Poté by měly klientovi věnovat přiměřeně větší „povinnou péči“ (včetně provedení odůvodněných opatření za účelem zjištění zdroje klientova majetku a peněz). A na závěr vyžádat stanovisko vyššího managementu, zda s takovým klientem navázat obchodní vztah. V kladném případě provádět průběžně zesílený monitoring rizikového obchodního vztahu banky s politicky exponovaným klientem.
Kdo je PEPík?
„Politicky exponovanou“ je osoba, která má nebo v minulosti měla důležité veřejné postavení (člen vlády, vysoký politik či představitel státní správy, justiční nebo vojenský činitel, vyšší člen managementu státního podniku, důležitý člen politické strany, samosprávy a tak dále). Obchodní vztahy i s rodinnými příslušníky nebo blízkými společníky politicky exponovaných osob by mohly ohrozit pověst finanční instituce stejně jako obchodní vztah se samotnou politicky exponovanou osobou.
Tendence.
Poměrně dogmatické postoje, omezující fenomén „praní peněz“ na úzký okruh takzvaných predikativních trestných činů (z nichž byly výslovně vyloučeny daňové delikty), začínají patřit minulosti. Není důvodu, aby se zisky z jednoho typu trestné činnosti nechávaly uplynout, zatímco jiné přísně hlídaly. Největší rezervy - podle průzkumu KPMG i selského rozumu - se týkají prominentního postavení PEPíků. Možná že zde je jeden z hlavních důvodů, proč Česká republika nebyla přijata do FATF.
