Evropská unie chce omezit mezibankovní úvěry, v Česku zřejmě narazí na ČNB
Dražší leasing anebo nedostupné spotřebitelské půjčky. I to by mohly být důsledky nového protikrizového opatření, které připravila Evropská komise. Novelou pravidel pro regulaci kapitálu Basel II, která by měla platit od konce příštího roku, hodlá výrazně omezit mezibankovní financování. Peněžní domy si totiž tímto způsobem často účetně vylepšují svou kapitálovou přiměřenost. Zvláště oblíbený je tento systém „řízení likvidity“ mezi dceřinými bankami a jejich zahraničními matkami. Nynější pravidla regulace umožňují bankám téměř neomezené vzájemné poskytování úvěrů. Půjčky se pohybují v objemech, o nichž se běžným klientům ani nesní. Regulátoři mezibankovnímu financování nijak nebránili, neboť předpokládali, že tyto úvěry budou výrazně bezpečnější než půjčky firmám nebo obyvatelstvu. Finanční krize však ukázala opak.
Konec vzájemné výpomoci
Výše úvěru, který jedna banka smí poskytnout navzájem propojené skupině dlužníků, nesmí překročit pětadvacet procent vlastního kapitálu banky. Pro úvěrování firem nejde o nic nového. Evropská komise ale rozhodla, že tento limit musejí banky dodržovat i u mezibankovních úvěrů. Stejný strop má platit i na úvěrování v rámci vlastní finanční skupiny, tedy například ve vztahu k zahraničním mateřským bankám. Opatření se dotkne všech bank, české nevyjímaje. Jedinou „záchranou“ pro členské státy je národní centrální banka, která může útok Evropské komise částečně zmírnit.
Utrum by tak mohly mít například finanční toky – oblíbené podřízené půjčky – mezi mateřskou a dceřinou bankou. Také konkurenční banky by si už nemohly pomáhat s financováním. Například v Česku se ale velmi často děje to, že banka A vydá emisi hypotečních zástavních listů (HZL) a banka B od ní velkou část koupí. A na oplátku, příští emisi HZL vydanou bankou B odkoupí banka A. Takto si banky – navenek rivalové – ochotně vypomáhají.
Změna? Ano, ale ne pro nás
Tuzemské banky se v oblasti mezibankovních úvěrů „nežinýrují“. Ačkoli přesnou míru tají, z dostupných údajů lze mnohé odvodit. Vedle zmiňovaných podřízených půjček či HZL ukazuje na angažovanost také poměr úvěrů ke vkladům. Pokud je tento ukazatel vyšší než sto procent, znamená to, že na úvěry bance nestačí klientské vklady a potřebuje si zdroje na půjčování doplnit na mezibankovním trhu. Z šesti největších tuzemských bank přesahují tuto hranici dvě banky. UniCredit Bank měla k poslednímu červnu letošního roku poměr úvěrů a vkladů 121 procent a Raiffeisenbank dokonce 130 procent.
Finanční domy nechtějí nová pravidla příliš komentovat. „Vzhledem k tomu, že není znám definitivní návrh, nevíme zatím, jaký dopad bude opatření na banku mít. Situaci tedy analyzujeme, ale vzhledem k neukončenému procesu tvorby příslušné dokumentace nelze dopady přesně kvantifikovat,“ uvedl mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň.
Některé ústavy ale připouštějí, že změny v pravidlech Basel II pocítí. „Toto opatření by mohlo mít vliv na refinanční bázi některých bank, které se financují primárně na mezibankovním trhu. Zřejmě se toto opatření odrazí na fungování finančního trhu v případě překlenutí dočasných likviditních problémů určité finanční instituce,“ sdělila Pavla Langová z České spořitelny s tím, že dopad na ČS by nebyl nijak významný.
Rozhodne ČNB
Konkrétní dopady se nyní opravdu těžko vykreslují. Zejména proto, že národní regulátor může skutečný dopad změn výrazně ovlivnit. Ať už třeba formou výjimek anebo upřesňujícího výkladu, jímž se budou domácí instituce řídit. Už nyní například Česká národní banka povoluje neomezenou úvěrovou angažovanost ve skupině směrem dolů, tedy k dceřiným firmám. Podle informací týdeníku EURO budou nyní banky tlačit na to, aby ČNB tuto výjimku zachovala i do budoucna a novelu Basel II pro banky v ČR zmírnila.
Centrální banka zatím nic konkrétního nesdělila. „Chtěli bychom, aby před zavedením změn v regulaci byly provedeny důkladné analýzy a dopadové studie. Naopak jsme proti, pokud by v zájmu řešení krize měly být změny v regulaci přijímány rychle a neuváženě. Odhadnout celkové dopady navrhovaných změn je obtížné, zejména při jejich agregovaném působení,“ uvedl za ČNB Pavel Zúbek.
Obavy jsou na místě, neboť případné omezení financování „směrem dolů“ by výrazně poškodilo například splátkový prodej jako leasing nebo slibně se rozvíjející faktoringové financování. Většina společností poskytujících tyto produkty je totiž kapitálově napojena na tuzemské bankovní domy a na financování od českých bank je zcela závislá. Zavedení limitů úvěrové angažovanosti vůči těmto společnostem by výrazně zkomplikovalo jejich financování, což by se pravděpodobně odrazilo v růstu cen spotřebitelských úvěrů, leasingu i faktoringu. Takový vývoj by mohl podle ekonomů podlomit začínající ekonomického oživení. Je tedy pravděpodobné, že se ČNB bude snažit bankám vyjít vstříc.
Žádné limity
ČNB odmítá jakékoli omezování mezibankovních úvěrů uvnitř skupiny. To naznačil už dopis, který coby komentář k návrhu novely Basel II přišel loni v létě k Evropské komisi. Materiál podepsal Pavel Vacek ze sekce bankovní regulace a dohledu ČNB a šéf odboru finanční trhu Pavel Hollmann, kteří v něm uvedli: „Jsme toho názoru, že limity uvnitř skupiny brání neomezeným tokům likvidity mezi matkou a dcerou, což může způsobit vážné problémy dceřiné bance, ale i bankovnímu sektoru členského státu… Aby mohly být přeshraniční limity zrušeny, je podle našeho názoru důležité nejprve stanovit k tomu příslušné legislativní podmínky.“
ČNB nyní potvrdila, že postoj vyjádřený ve zmíněné odpovědi trvá. Jenže ministerstvo financí je opačného názoru. Stejně jako ČNB se totiž také vyjadřovalo v připomínkovém řízení, komentář podepsal tehdejší náměstek ministra financí Milan Šimáček. V dopise je jednoznačně napsáno, že MF je proti tomu, aby neexistovaly žádné limity úvěrové angažovanosti mezi bankami v jedné skupině, zejména s ohledem na přeshraniční bankovní skupiny. Ministerstvo financí tvrdí, že snahou je mimo jiné omezit nadměrný a neudržitelný růst bilančních sum institucí. „Banky by měly mít vytvořeny dostatečně velké kapitálové polštáře, aby byly schopny odolat výkyvům, ke kterým může dojít na trhu,“ uvedl mluvčí MF Ondřej Jakob.
Co tedy na český trh pronikne, bude jasné příští rok. Novela Basel II přináší i další změny, v případě úvěrové angažovanosti ale jde o nejzásadnější úpravu. Pro banky je to citlivé téma, o kterém jsou ochotny otevřeně mluvit pouze mimo záznam. Nelze se ale divit. Mezibankovní úvěry jsou důležitou krví v žilách nejen tuzemských finančních domů. Očekávat lze tedy protesty i v jiných členských zemích, které nyní mají do konce příštího roku čas zapracovat změnu do národních zákonů.
Basel II Soubor pravidel pro regulaci kapitálu v oblasti finančních služeb. Má podobu směrnic označovaných jako CRD. Kvůli finanční krizi došlo k několika novelám, jež upravují například kapitálové požadavky k úvěrovému riziku obchodního portfolia, nebo používání zajištění. Vedle nových pravidel úvěrové angažovanosti harmonizuje využívání hybridů pro účely regulatorního kapitálu. Zmiňuje se zde i povinnost zavést a udržovat politiku odměňování, která je konzistentní s efektivním řízením rizik.
