Za den platby daně je nově od 1. listopadu považován den, kdy je odpovídající částka připsána na účet banky příslušného správce daně. Doposud se za termín platby pokládal den, kdy peníze odešly z účtu plátce. Vyplývá to z novely zákona o správě daní a poplatků, která má napomoci i hladkému vstupu dalších zemí do eurozóny.
Došlo tak k narovnání režimu mezi platbou z korunového účtu vedeného v Česku a z účtu vedeného v zahraniční měně nebo v zahraničí, u kterých je již nyní za den platby považován den připsání. Doposud bylo dostačující, aby například příkaz k úhradě DPH byl proveden až v poslední den splatnosti daně – tedy 25. dne měsíce následujícího po příslušném zdaňovacím období. Po nabytí účinnosti zákona bude muset být platba do 25. dne měsíce převedena na účet příjemce.
Podnikatelům sice hrozí za pozdní platby penále, ale stále budou mít možnost zaplatit i „na poslední chvíli“. A to tak, že peníze přinesou v hotovosti na pokladnu finančního úřadu (limit pro jeden den je ale půl milionu korun) nebo využijí služby expresní platby. Poplatek je však mnohonásobně dražší než u běžného platebního příkazu. Navíc uzávěrka pro takové odeslání peněz bývá už dopoledne.
Zmíněná novinka začne platit také pro platby sociálního a zdravotního pojištění, ale až od 1. ledna 2010. Vedle toho dojde u zdravotního pojištění ke sjednocení lhůty splatnosti se lhůtou pro platbu pojistného na sociální zabezpečení. Splatnost těchto odvodů tedy bude od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Nikoliv v den, který je zaměstnavatelem určen pro výplatu mezd.
Zatímco poplatníci musejí nově platit daně dříve, opačně to neplatí: Právní úprava vracení případného přeplatku finančními úřady zůstala beze změny. V tomto případě se za den vrácení přeplatku stále považuje den, kdy došlo k jeho odepsání z účtu správce daně. Nechápeme smysl této distorze, která straní finančním úřadům. Měli jsme za to, že novela má harmonizovat tyto nesrovnalosti.
Samotné lhůty pro podání daňových přiznání se nicméně nemění. Novinka se týká jen samotné platby daně. Pozitivem na druhé straně je, že od listopadu se zároveň zkracují lhůty pro převod peněz. Banky je musí převést z účtu do dvou dnů místo dosavadních tří. Třídenní limit, takzvaný princip d+2, který v Česku fungoval téměř 10 let, je od 1. listopadu nahrazen algoritmem d+1.
Nový zákon o platebním styku je psán velmi těžkopádnou právní mluvou, a to vinou téměř doslovného přejímání interpretací ze směrnice, což může v budoucnu přivodit u některých ustanovení rozdílný způsob výkladu. V příštím roce bude určitě následovat novela, která tyto nesrovnalosti vyhladí.
