Přes 200 milionů eur může během příštích pěti let posílit rozvoj českého pohraničí. Evropské dotace by měly zamířit na podporu jazykového vzdělání dětí, podporu turistiky, obnovu památek. Jen česko-saská spolupráce už dokázala do společných projektů investovat zhruba 12 milionů eur.
Koně na turistických farmách lákají do př íhraničí stále více turistů. Hipostezky je možné financovat např íklad z dotací na obnovu venkova.
Autor: Martin Siebert
Ani rozšiřování Evropské unie nepomáhá příliš bourat bariéry mezi jednotlivými národy. Důvody jsou různé – historické, kulturní i jazykové. „Ty jazykové jsou asi nejdůležitější. Neporozumíte-li si se sousedy ve vedlejší vesnici, těžko najdete společnou řeč a už vůbec se nepustíte do podnikání,“ říká učitelka z francouzsko-německého pomezí Hanelore Chanpentier. Dodnes jsou podle ní mezi oběma národy třenice, ale týká se to spíš starší generace nebo fanoušků fotbalu.
Děti mají stále méně problémů s dorozuměním. „Pořád ale musíme počítat s osobní zkušeností. A zejména u Německa potrvá ještě tak tři čtyři poválečné generace, než děti od prarodičů přestanou slýchat osobně zabarvené historky,“ souhlasí s problémem především sudetského pohraničí dnešní polsko-německá důchodkyně Agneszka Kowalskiová. „Jestli ale někdo dělá něco pro podporu evropského trhu, je to spíš Německo než třeba Francie,“ dává najevo svůj názor žena, která kvůli Němcům přišla v druhé světové válce o oba rodiče. „Není to v národech, ale v lidech,“ dodává.
Opatrný odstup a nedůvěru mezi různě mluvícími národy v pohraničí dobře znají i obyvatelé Česka. „Odsun německého obyvatelstva po druhé světové válce a politické uspořádání Evropy během období studené války mělo značný dopad na české pohraničí,“ připomíná poslanec Evropského parlamentu a předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák. Hraniční oblasti se po pádu komunismu musely vypořádávat s nižší hustotou zalidnění, výrazně horší sociální, dopravní a technickou infrastrukturou, nižší vzdělaností a životní úrovní populace obyvatelstva a menší sounáležitostí s komunálním životem. Jen pro Česko vyčlenila Evropská komise na nápravu problémů pohraničí v příštích čtyřech letech na 207 milionů eur. Jestli se je podaří prakticky využít, bude do značené míry záležet na obcích v pohraničí.
Řešení? Naučte se jazyky
Řada regionů v příhraničních oblastech už nachází řešení. Například děti z osmi mateřských škol z Vysočiny se budou společně s předškoláky z Jihomoravského a Jihočeského kraje učit němčinu v rámci projektu zaměřeného na reciproční výuku jazyka v mateřských školách v příhraničních oblastech Česka a Rakouska. Tříletý projekt Interkulturní vzdělávání dětí a dospělých začne letos v červenci. „Aktivity spojené s projektem přispějí k překonání bariér a předsudků na obou stranách česko-rakouské hranice,“ věří Miroslav Pech z odboru školství Kraje Vysočina.
Na rakouské straně má zájem o výuku českého jazyka a spolupráci kolem padesátky mateřských škol. V nich bude vyučovat zhruba desítka českých lektorek. Na české straně se počítá s přibližně dvaceti školkami, kde se bude učit němčina. Na Vysočině se projektu zúčastní čtyři školky z Jihlavy, po jedné z Moravských Budějovic, Jemnice, Police a Domamile na Třebíčsku. V každé mateřské škole se bude vyučovat cizí jazyk minimálně jeden den v týdnu tři hodiny dopoledne. Lektorky se budou pravidelně setkávat a vyměňovat si zkušenosti a vytvořené materiály.
Masarykova univerzita bude pořádat semináře zaměřené na vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími poruchami, psychologii a podobná témata. Školky na obou stranách hranic vytvoří společné zpěvníky, výstavy a jiné projekty, s nimiž seznámí veřejnost.
Výměnu žáků a dokonce vyučování odborných předmětů v češtině, němčině a polštině už řadu let praktikují učňovské a střední školy v Euroregionu Nisa. Zájem byl podle koordinátorů ale často o sklářské a bižuterní obory, které jsou dnes v krizi.
I tak už rámci Programu na podporu přeshraniční spolupráce mezi Českem a Saskem schválil Monitorovací výbor v Drážďanech 17 projektů s podílem prostředků Unie ve výši téměř 10,5 miliónu eur. Celkové náklady těchto projektů dosahují výše 12 milionů eur. Podpořeny byly například záchranné akce malých památek v regionu, obnova lidových staveb v Krušných horách a připravují se i společné programy pro služební psy, bezpečnost dopravy a také na boj proti extremismu.Příkladem dobře fungující spolupráce může být společná správa Česko-saského Švýcarska.
O porozumění se Evropa snaží už od konce války
„Příhraniční oblasti, zejména pak průmyslové severozápadní pohraničí a ostravsko-karvinská pánev, byly také více postiženy už poválečnou ekonomickou transformací,“ připomíná Vlasák. Je proto více než symbolické, že právě v roce 1989 vznikla na půdě Evropských společenství první iniciativa cíleně zaměřená na finanční podporu přeshraniční spolupráce s názvem Interreg. „Podpora přeshraniční spolupráce z evropských zdrojů nám od té doby umožnila obnovit dopravní infrastrukturu, otevřít nové hraniční přechody, odstranit řadu ekologických škod, podporovat rozvoj hospodářských kontaktů či nastartovat spolupráci škol a kulturních, sportovních a sociálních organizací,“ dodává europoslanec.
ŠANCE NA DOTACE PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE
http://www.strukturalni-fondy.cz/op-preshranicni-spoluprace-cr-sasko.
Dotazy: kontakt@ziel3-cil3.eu
Dalšímu rozvoji přeshraniční spolupráce i přes vstup do Evropské unie však podle něj stále brání několik tradičních překážek, jimiž jsou zejména jazyková bariéra a částečně i přetrvávající předsudky. Do přeshraniční spolupráce přitom Evropská unie i evropští podnikatelé vkládají mnoho nadějí a očekávání. Například vedoucí pracovníci belgických podniků v anketě Federace podniků Belgie ve spolupráci s deníkem L’Echo označili uvolnění hranic a rozvoj příhraniční spolupráce za druhou největší výhodu členství v Unii hned po zavedení společné evropské měny.
„Osobně jsem také přesvědčen, že právě vytváření vzájemných přátelských vazeb mezi lidmi a podniky z příhraničních regionů jsou tím správným lékem na zmírňování dopadů hospodářské krize a nezbytným předpokladem pro další rozvoj integrace v Evropě. Ostatně odstraňování bariér včetně bariér na hranicích je i cílem našeho českého předsednictví, které realisticky usiluje o snižování regulatorní zátěže evropských podnikatelů,“ říká Vlasák.
Turistika baví lidi víc než přednášky
Dobrým sousedským vztahům velmi prospívá i rozvoj turistiky v provázaných regionech. Velkou šancí jsou rozvoje evropských cyklostezek, ale také turistické farmy zaměřené na koně nebo vodácké sporty, kde lidé automaticky překračují hranice států, aniž to vůbec tuší.
Například zástupci pohraničních regionů Krnovska, Hlubčicka a Prudnicka uzavřeli před několika dny smlouvu o partnerství při realizaci projektu Slezsko bez hranic. Projekt počítá s tím, že schengenský prostor bez hranic umožní vznik nové turisticky atraktivní destinace.
Prvním krokem byl vstup obou republik do Evropské unie, druhým krokem schengenský prostor, třetím krokem se má stát právě česko-polský projekt Slezsko bez hranic, který pomáhá překonat syndrom rozděleného území. Ten setrvačností brzdí rozvoj regionu, přestože v současnosti už jde jen o psychologickou bariéru.
„Mám na zahradě psa. Pozorně jsem sledoval jeho chování, když jsme se rozhodli odstranit plot. Došel jen k bývalému plotu, otočil se a zase se vrátil. My jsme také byli tři století obklopeni hranicí a teď se chováme stejně jako ten pes, přestože bariéra hranice už patří do minulosti. Nebojme se prostoru za hranicí, naučme se odbourat tuto psychologickou bariéru, chceme-li plně využít možností, které nám Schengen a Slezsko bez hranic přináší. Chystáme se učit od Španělska a Portugalska, které díky Schengenu prošly podobným procesem. Doufám, že jednou naše zkušenosti z česko-polské hranice také budou pro někoho důvodem k exkurzi,“ představil projekt zpracovaný firmou Enterprise její zástupce Vladimír Vavrečka.
První etapu projektu, která zahrnuje detailní zmapování nabídky cestovního ruchu v Dolním Slezsku, vydání nové mapy tohoto území a uspořádání dvou seznamovacích cest do Krnova a Prudniku pro podnikatele v cestovním ruchu, zástupce samospráv a případné investory, podpořila Evropská unie dotací téměř 25 tisíc eur. Projekt byl podpořen z Fondu mikroprojektů v Euroregionu Praděd v rámci Operačního programu přeshraniční česko-polské spolupráce na současné dotační období, které skončí v roce 2013.
Dalším cílem projektu je vytvořit z Čechů a Poláků tým, který provede inventarizaci turisticky atraktivních zajímavostí a služeb regionu bez ohledu na to, na které straně hranice leží. Výsledkem budou nejen brožury a propagace jednotného Slezska na internetu i veletrzích, ale také jednotný informační a rezervační systém.
Na základě partnerské smlouvy mezi regiony Krnovska, Hlubčicka a Prudnicka zpracuje firma Enterprise do konce března žádost o evropské peníze, které uhradí až 90 procent nákladů. Je nutné provést inventarizaci a zjistit, co vlastně toto území nabízí. Polští sousedé například vůbec nevěděli, že pár kilometrů od nich vede osoblažská úzkokolejka, technická rarita evropského významu.
