Nečas musí bouchnout do stolu. Teď, nebo nikdy
Obdivovatel Napoleona a právě končící ministr dopravy Vít Bárta stál u Waterloo a v pátek v podvečer, v době uzávěrky tohoto vydání týdeníku EURO, o tom ještě nevěděl. Nebo spíše nechtěl vědět. Rezignace na ministerský post a představa, že bude přes skandál kandidovat na předsedu Věcí veřejných (VV), vypovídá o jeho nátuře více než dost.
Bárta v politice končí, to je jasné. Důvodem je možná více než obálky pro Jaroslava Škárku či Kristýnu Kočí dokument, který zveřejnila MF Dnes. Jasně totiž vypovídá o tom, že vstup ambiciózního mladého muže do politiky byl motivován ekonomickými zájmy. A to je jen těžko skousnutelné pro naprostou většinu příznivců a voličů Věcí veřejných. Ti opravdu nestojí o to, aby z jejich hlasů Bárta chystal tučný vývar pro své podnikatelské aktivity. Vlastní strana tak pokus Bárty o zachování si vlivu na její chod a praktickou politiku s velmi vysokou pravděpodobností odmítne.
Bude to nejspíše velmi rychlé. Vít Bárta bude muset velmi brzy odpovídat na dotazy, kde přišel k penězům, které údajně půjčoval svým stranickým kolegům. Na to mu ani jeho ministerský plat nemohl stačit, takže musel sáhnout do úspor. Ty legální jsou nepochybně na jeho účtech, a tak by mělo být velmi snadno dohledatelné a doložitelné, kdy a kde si „vybral z bankomatu“. Pokud to průkazně doložitelné nebude, bude muset policie pátrat i po původcích dalších otisků na bankovkách. A to může být extrémně zajímavé. Přes ministerstvo a podřízené organizace tečou desítky miliard a tahle kasička byla vždy velmi pečlivě a důsledně využívána kmotry, na jejichž spiknutí proti své osobě si Bárta nyní tolik stěžuje. Co kdyby se na paklíku bankovek objevil otisk nějaké špinavé kmotrovské pracky?
Řeči o půjčkách jsou mimochodem velmi zábavné. Radek John vykládá, že si Kočí půjčovala na kabelky, a je si jist věrností zbývajících členů klubu VV. Tím spíše by se ale měl jako úřadující předseda strany zasadit o to, aby Vít Bárta co nejdříve zveřejnil všechny osoby, kterým půjčil peníze, aby to šlo porovnat s daňovým přiznáním, jímž se Bárta chlubil před novináři. Aspoň bychom se vyhnuli dalším podivným zvěstem o úplatcích za loajalitu.
Masakr motorovou pilou, který proběhl minulý týden u Věcí veřejných, bude mít zásadní vliv na stabilitu celé vlády a nakonec i na situaci ve straně premiéra Petra Nečase. Ten je uvnitř ODS dlouho kritizován za svou měkkost a poddajnost ve vnitrokoaličních sporech, kde ODS dostává od svých partnerů každou chvíli nakládačku, zatímco premiér trpělivě drží. On sám to zřejmě považuje za nutnou oběť reformám, které jsou ve státním zájmu, a vnitřní pohled ODS je pro něj druhotný. Jenže jak se nyní ukazuje, bouchnout do stolu je občas nutné. Jak VV, tak zejména TOP 09 na veřejnosti předvádějí, že v Česku pánem rozhodně není ODS ani její premiér. Vláda potřebuje evidentně tvrdší premiérskou ruku.
Nečas ostatně v pátek odpoledne přitvrdil, když oznámil, že považuje za neúnosné, aby Věci veřejné nadále řídily ministerstvo vnitra. Spolu s tím ohlásil rekonstrukci vlády. Nakolik se mu podaří naplnit svá páteční slova, přitom zásadně ovlivní jeho další politickou kariéru. To, že by VV uhrála nadále svého člověka na vnitru, je dnes uvnitř ODS zcela nepředstavitelné. A celkem pochopitelně. To má John dozírat na to, zda se skutečně prověřuje původ otisků na bankovkách převzatých od jeho místopředsedy, který mu podle četných svědectví fakticky pod rukama spravuje jeho vlastní úřad? Pokud Nečas nyní neprosadí svou, jeho vláda se patrně nedožije data školních vysvědčení z vůle poslanců ODS, kterým se role otloukánků už opravdu zajídá a celí se třesou na to, aby konečně mohli alespoň jednu ránu vrátit. Reformy nereformy. Takže rukavice dolů a s chutí do toho. Alespoň pak bude jasné, zda máme vládu se silnou koaliční většinou schopnou provést nepopulární reformy, nebo jen ustrašeného správce pivovaru z Postřižin.
