PŘÍBĚH FIRMY
Společnost Robert Bosch nepatří v Německu co do hospodářských výsledků ani do první desítky, přesto si vydobyla výtečné renomé. Pro Bosche pracuje po světě přes 300 tisíc lidí a stuttgartský koncern je tak pátým největším německým zaměstnavatelem. Síla tradice a úcta k práci u Bosche v lecčems připomíná baťovskou mentalitu u nás. Také Bosch je takovým státem ve státě. Nejen co do obratu, který s 52 miliardami eur dosahuje výše českého rozpočtu. Zásadní postavení má osoba otce-zakladatele Roberta Bosche, jehož vnuk Christof udržuje rodinnou kontinuitu v dozorčí radě koncernu.
Podobně jako Baťa ve Zlíně, vybudoval i Robert Bosch (1861–1942) ve Stuttgartu své impérium na tehdy nevídané sociální politice. Baťa i Bosch byli v podnikání samouci a oba vsadili na to, že když nabídnou továrním dělníkům bydlení, pravidelný plat, regulovanou pracovní dobu a zdravotní péči, mohou je právem nazývat vzletnějším termínem „spolupracovník“. Oba podnikatelé také podporovali společenský a nadační život, koneckonců Nadace Roberta Bosche dodnes drží 92 procent v koncernu, i když nemá hlasovací práva.
Stejně jako Baťa vsadil vše na jeden produkt, upnul se nadšený mechanik Bosch k automobilovému průmyslu, kterému právem věštil velký boom. Sám otec-zakladatel zdokonalil magnetické zapalování (magneto má ostatně firma dodnes ve znaku) a zapalovací svíčky, později se podnik specializoval na dieselové i benzinové vstřikování. Z dílen firmy Bosch ale také v roce 1932 vzešla třeba první vrtačka, ve stejném roce stuttgartský podnik uvedl na trh první autorádio.
Dnes vynálezy od Bosche používají všechny automobilky světa. Stuttgartský koncern uvedl na trh první použitelnou autonavigaci, která sice oproti těm dnešním působí hřmotným dojmem, základní účel ale splnila. Bosch má patent na systémy ABS i EPS, od roku 2005 vyvíjí technologii Night Vision pro lepší orientaci řidičů při jízdě ve tmě. I když červené logo se zapalováním najdeme třeba i na kávovarech nebo vrtačkách, dodávky pro automobilky tvoří jádro byznysu. Automobilová sekce se na obratu Bosche podílí třemi pětinami a zaměstnává přes polovinu všech pracovníků. Nejinak je tomu v Česku, kde má Robert Bosch na výplatní pásce kolem osmi tisíc lidí, kteří pro něj pracují v Praze, Jihlavě, Českých Budějovicích, Brně, Krnově a Albrechticích. Celkem má Bosch 350 dceřiných společností v šedesáti zemích světa. Po započtení obchodních zastoupení je to dokonce 150 zemí, což je mimochodem dvakrát více, než má dnes Baťa.
Stejně pestrá je i oborová paleta. Bosch se angažuje v termotechnice, výrobě baterií, domácích spotřebičích, elektrokolech, ale třeba i v telemedicíně. Zatímco v některých oborech je stuttgartské impérium nováčkem, automobilová branže je jeho doménou. Stejně tak jako vývoj lehčích a levnějších baterií. Ne vždy totiž Bosch sází na dobrou kartu. Třeba Bosch Solar Energy je dlouhodobě ztrátový podnik a na investicích do fotovoltaiky stuttgartský koncern prodělal podle odhadů Financial Times Deutschland celkově 1,3 miliardy eur. Celou fotovoltaickou sekci stuttgartský koncern pravděpodobně odepíše. Nedávno to naznačil i Franz Fehrenbach, předseda dozorčí rady Bosche, kterému se solárními panely evidentně došla trpělivost.
„Dlouhodobě neznamená věčně,“ odpověděl na otázku, jak dlouho bude koncern dotovat prodělečný byznys. Nijak tragicky to ovšem stuttgartský koncern nebere. Koneckonců sám Robert Bosch razil heslo, podle nějž se firma dosud řídí: „Raději ztratit peníze než důvěru“.
