Prognózy ekonomického vývoje
Makroekonomické prognózy se nevypracovávají s osvětovým záměrem. Jejich účel je v případě soukromých firem hlavně komerční (odhad vývoje trhu) a u státních institucí strategickoekonomický (rozpočet a další národohospodářské impulsy vlády). Dnes to však u nás vypadá, že ze všeho nejvíc jde o nezávaznou hru.
Každý, kdo je nucen profesionálně vstoupit na tenký led makroekonomických analýz a predikcí, zdůrazňuje, že tak rozhozená situace tady ještě nebyla. Částečně tento pocit vyplývá z kolapsu odhadů v uplynulém roce, kdy reálný vývoj šel nakone c naprosto jinými - horšími - cestami. Především však souběžně působí řada negativních vnitřních i vnějších faktorů. Z nich na prvním místě stojí vyčerpanost tuzemské ekonomiky a poznání, že překonání krize není věcí času, ale systémových opatření nikoliv pouze ekonomického charakteru a také peněz.
Nastupující sociálnědemokratická vláda byla sice ze všech stran otloukána za proklamované intervencionistické přístupy, nicméně každý uvěřil, že něco s ekonomikou začne dělat. Avšak po více než půlroce jsou slibované střednědobé horizonty zatím ve hvězdách a i ten údajně největší trumf - průmyslový revitalizační program - kabinet zahrál do kouta. Za této situace se minulý týden urodilo několik predikcí letošního ekonomického vývoje: pravidelná prognóza Českého statistického úřadu a prognóza Investiční a Poštovní banky, neplánovaná predikce České národní banky a také náš již pravid elný příspěvek - prognostický poll týdeníku EURO.
Autoři odhadů bezesporu spoluvytváří hlavní domácí intelektuální potenciál v tomto oboru, ale jak otevřeně prohlásil jeden z nich, za dané situace nejasných horizontů jde o vágní očekávání, pro něž jediným pevným bodem je meziroční střídá ní dvou rozdílných půlroků, jaké jsme zažili už loni.
Prognostické baterky zoufale svítí v mlze a nemohou ji rozetnout, protože kolem je jenom zahuštěný vzduch. Markantní je to u centrální banky, která porušila zásadu nepředpovídat a oznámila svůj odhad několika makroekonomických veličin stylem: Možná bude pršet, nebo taky ne. Do široširého intervalu vývoje hrubého domácího produktu od minus 1,5 do plus jedno ho procenta se vejde i rozdíl v kvalitě a neříká to nic víc, než že pokud se nedostaví mírný růst, bude pokračovat pokles.
Vzkazuje-li nám to instituce, která by spolu s vládou měla spoluvytvářet hospodářskou strategii země, o něčem to svědčí.
Nejistotu ohledně dalšího vývoje vkládá Česká národní banka implicitně i nadále také do své domény - inflace, kde gigantické intervaly sevřela oproti lednu (už máme duben) jen nepatrně. Je zajímavé, že u průměrné roční inflace je národní banka zhruba na úrovni našeho průzkumu a optimističtější než „staťák , u prosincové meziroční inflace se středová hodnota předpovědi České národní banky přesně shoduje s výsledkem našeho průzkumu.
Většina dalších analytických pracovišť už intervalové prognózování opustila a zjevně se, pokud jde o HDP, zastřeluje na nulu, přičemž zpřesňující pohyb do plusu, respektive minusu, je dán náturou experta. Dlouhodobě je však patrná narůstající skepse. Statistický úřad nyní zhoršil oproti únoru předpověď u většiny ukazatelů (nejmarkantněji v indexu průmyslové produkce), přičemž nepodstatné zlepšení odhadu HDP zřejmě vyplývá z příznivější předpovědi čistého exportu. Ta se také pod epsala na nižším odhadu schodku obchodní bilance. Pesimističtější nálada vládne i našemu průzkumu, kde se střední úroveň odhadu vývoje hrubého domácího produktu poprvé posunula do minusového pole.
Všeobecná shoda panuje v tom, že soukromá spotřeba a investice by mohly výrazněji působit na ekonomické oživení až příští rok, letos budeme muset být spokojeni s tím, že tempa poklesu budou nižší než loni. Nezaměstnanost je faktótum (shod a kolem deseti procent na konci roku) a nabídka je i nadále velký otazník. Čeká se na druhé pololetí, kdy by se mohla začít příznivě projevovat oslabená koruna. Jde však o to, zda převáží kursový vliv, nebo očekávaná slabší poptávka ve světě.
Ostatně kursové predikce jsou čím dál větší loterie. Česká národní banka čeká setrvání koruny na hranici 19,50 za marku (tedy 38,13 za euro), s čímž se víceméně ztotožňuje většina analytických pracovišť. Za současné situace, kdy trh je tvořen v zahraničí, však už zítra může být všechno jinak.
