Bez výrazného a rychlého rozšíření přenosové sítě ze severu na jih hrozí, že bude Německo rozděleno na území s různě vysokými účty za elektřinu. Pomyslná energetická hranice by oddělila sever, který může využívat výhod obnovitelných zdrojů, od jihu, kde takové kapacity nejsou k dispozici. Rozdíl mezi cenami elektřiny vyčíslil mnichovský ekonomický institut Ifo až na šest procent.
„V dlouhodobém horizontu dává ekonomický smysl výstavba trasy SuedLink a SuedOstLink,“ zdůraznil autor studie Johann Wackerbauer. „Umožní to využívat větrnou energii ze severního Německa v Bavorsku,“ dodal.
Zástupci průmyslu v Bavorsku se obávají, že po odpojení posledních dvou jaderných bloků na konci roku 2022 budou mít problémy s dodávkami elektřiny. Hrozí, že odběratelé na jihu Německa budou muset platit vyšší transakční poplatky za elektřinu. Pokud by Bavorsko odmítalo výstavbu podzemních kabelů v rámci projektu SuedLink, nemělo by po roce 2025 dostatek elektřiny, tvrdí studie.
Spotřeba elektřiny v této spolkové zemi, která v roce 2017 činila 85 TWh, může stoupnout do roku 2025 až na 110 TWh. Kromě zvýšení počtu obyvatel se očekává vyšší spotřeba v souvislosti s rozšířením elektromobilů. Bavorsku by okolo roku 2025 mohl chybět výkon ve výši 4,5 gigawattu, což odpovídá zhruba čtyřem jaderným blokům. Region by musel spoléhat na dovoz elektřiny z okolních zemí.
Obnovitelné zdroje pokryly skoro polovinu německé spotřeby. Ohrožují ale stabilitu sítě
Rozhodnutí nepodpořit trasy výstavby projektu SuedLink a SuedOstLink by vedlo ke zdražení elektřiny na jihu Německa v roce 2025 o dvě eura na megawatthodinu, v roce 2050 by se rozdíl zvýšil na pět eur. To znamená o 5,7 procenta. Studie navrhuje, aby Německo zjednodušilo podmínky pro výstavbu bioplynových stanic a fotovoltaiky. Vláda by měla zvýšit financování pro vývoj nových technologií pro ukládání energie z obnovitelných zdrojů.
Mělo by Česko následovat Německo v energetické politice?
O konečné podobě tras vedoucích ze severu na jih Německa má rozhodnout spolková energetická agentura do konce tohoto roku. Náklady na jejich výstavbu se odhadují na 10 miliard eur (256 miliard korun).
Nová podzemní energetická dálnice by měla být hotova do konce roku 2025, termín se bude pravděpodobně posouvat kvůli odporu místních samospráv, na jejichž území se nové kabely mají budovat. Obyvatelé se obávají snížení ceny pozemků a negativních dopadů na zemědělství. Některým se nelíbí možnost, že by novými kabely mohla proudit elektřina vyrobená v zahraničí v jaderných a uhelných elektrárnách.
Plánovaná trasa energetické dálnice:
Dále čtěte:
Fotovoltaická revoluce? Energii ze slunce umíme vyrábět i v noci, tvrdí Australané
Energetická laboratoř v praxi: sever Německa chce být do roku 2035 bez emisí
