Slova, která byla podle starých pověstí vyřknuta na adresu kněžny Libuše, si možná v příštích letech zabrouká pod vousy nejeden evropský manažer či zaměstnanec. Trend je jasný, ženy zabírají stále více křesel ve vedení firem. Vždyť i v Itálii, tedy v zemi s tradičně velmi nízkým podílem něžného pohlaví na řízení podniků, začne brzy platit zákon, podle něhož musí velké soukromé i státní firmy vyhradit do roku 2015 pro ženy aspoň třetinu představenstva.
„Potřebujeme vyvolat v systému šok,“ přiznala poslankyně za Demokratickou stranu Alessia Moscaová pro Wall Street Journal, když obhajovala legislativu, jež způsobí v italských společnostech zemětřesení. Někteří machové už začali skládat zbraně. Například do představenstva Fiatu letos nastoupily dvě ženy, poprvé za 113 let v historii společnosti.
Jak vidno ze statistik, Česko je na tom se zastoupením dámského elementu v představenstvech i na čele podniků někde kolem průměru Evropské unie. To ale neznamená, že by v Bruselu byli s takovým stavem spokojeni. Úředníci Evropské komise by nejraději viděli podobné rozložení sil jako ve skandinávských zemích.
Pozitivní je, že se české ženy prosazují na tuzemském trhu práce o trochu lépe než dříve. Zejména ženám s dětmi by ale jistě pomohla vstřícnější legislativa pro částečné nebo flexibilní úvazky. Jak nedávno připomněli výzkumníci z pražského think-tanku IDEA, průměr Evropské unie pro částečně zaměstnané matky je 31 procent, v Česku je to ale pouhých devět procent. Kdyby stát dokázal zapojit matky zpět do pracovního procesu, získal by do státního rozpočtu podle studie více než pět miliard korun na dani z příjmů, sociálním a zdravotním pojištění.
