Ishmael od Daniela Quinna je podnětné čtení pro každého, komu není osud světa lhostejný
Ten inzerát zní takto: „Školitel hledá žáka. Upřímná touha spasit svět nutná. Hlaste se osobně.“ Díky němu se hlavní postava Quinnova hojně čteného díla Ishmael setkává s telepatií obdařeným učitelem v podobě gorily. Bezejmenný muž nehledá žádného guru, ani duchovního mistra. Hledá někoho, kdo ví, jak pomoci světu, ne jemu samotnému. Neočekává žádná mystická prozření, protože „ve skutečnosti neexistuje žádné tajemné poznání; nikdo nezná nic, co by se nedalo najít na regálech městské knihovny“. Vypravěče setkání s podivuhodnou gorilou-Ishmaelem zaujme natolik, že spolu prodebatují zbývajících třináct kapitol.
Hlavní postavy románu Ishmael můžeme spočítat na dvou prstech jedné ruky. Jde o strhující vypravování s příjemným humorem, který čerpá z umně vyvedené kresby obou postav, a otevřené konce kapitol nenechají čtenáře knihu odložit. Snadno se čte i v originále. Její největší přínos spočívá v neotřelém zkoumání vztahu člověka ke světu.
Rozhovory bezejmenného muže a Ishmaela postupují na první (a ve většině případů i na druhý) pohled racionálně. Žák-vypravěč je v myšlení jednodušší, takže si čtenář často libuje, neboť ví dřív než on, kam míří učitelovy otázky. Ty postupně odkrývají odpovědi na to, „jak se stalo, že se věci mají tak, jak se mají“. Tedy, proč se lidská civilizace dostala tam, kam se dostala, proč lidé ničí ve velkém ostatní přírodní druhy nebo jaký vliv má na lidské chování civilizace.
PŘÍBĚH OVLÁDNUTÍ SVĚTA
Podle Ishmaela jsme zajatci příběhu, který nám již od dětství vštěpuje Matka kultura všemi možnými způsoby. Podobně byli Němci za světové války zajatci příběhu o vyvolené rase. Stejně jako oni jsme příběhu uvěřili a začali ho žít a uskutečňovat. Mýtus naší doby, jenž určuje chování civilizovaných lidí (ať už vědomé nebo nevědomé), je nejpatrněji vidět na výkladu evoluce podaném vědci rodu homo sapiens sapiens. Tento druh se v moderním příběhu o stvoření světa považuje za vrchol a konečný výtvor evoluce. Celý svět byl postupně tvořen (nebo se vyvíjel), až se nakonec vyvinul člověk. Jak by asi vypadal a jak by končil příběh o stvoření světa vyprávěný nějakým jiným tvorem, třeba medúzou? Nekončil by podobně jako náš: „A nakonec přišla na svět (vyvinula se nebo byla stvořena) medúza.“ Zjednodušující, generalizující, přesto trefné.
Svět byl stvořen pro člověka a člověk byl stvořen, aby světu vládl. Vládnout znamená mít celou ostatní přírodu buď za potravu a domácího mazlíčka, nebo ji jako konkurenta či nepřítele zlikvidovat. Toto jednoduché poselství civilizovaný člověk přijal a toto poselství každodenním životem naplňuje.
Dobro a zlo rozlišujeme podle toho, co naši vládu podporuje a co ji omezuje. Jedině takto se dá logicky zdůvodnit bezohledné ničení a tyranizování všeho živého, co nemá to štěstí, že ho lidé nevzali na milost. Vše by bylo zdánlivě v pořádku, pokud by takováto vláda nad světem nebyla doprovázena devastací životního prostředí, likvidací přírodních zdrojů a stále se rozrůstající knihou ohrožených druhů.
Ishmael ukazuje, že příběh ovládnutí světa člověkem není jediný, který mohou lidé na modro-zelené (nebo spíš duhové?) planetě žít. Vedle příběhu „bráčů“ (takers) staví autor příběh „necháčů“ (leavers). „Necháči“ se nepostavili proti bohům, přírodě ani ostatním druhům. Vše, co potřebují ke svému životu, přijímají jako dar, nesnaží se zabíjet a ničit jenom proto, aby se jim žilo lépe. Berou pouze to, co k životu nezbytně potřebují. Příběh „necháčů“ je vývojově starší a chtělo by se říct primitivnější, pro pestrobarevný svět však nepochybně příznivější. Jaký přístup ke světu zvolíme, je na každém z nás. Ishmaelův apel zní jasně.
Ishmael dále podává zajímavá převyprávění a výklady biblických příběhů. V prvním, o Adamově pádu, se z bohů stávají sudičky a vybírají pro Adama osud. Výměna názorů vede k poznání, že Adama nejvíce ohrožuje rozpoznání dobrého a zlého, tedy moci rozhodovat o tom, kdo má žít a kdo má zemřít. Poznání, které člověka činí rovnocenným s bohy. Poznání, které však člověk rychle a umně zneužívá. Proto se nakonec rozhodnou Adamovi zakázat jíst plody stromu poznání dobrého a zlého. Příběh Kaina a Ábela představuje setkání dvou odlišných přístupů ke světu. Kaina, rolníka zastupujícího kulturu „bráčů“, a pastevce Ábela, tedy zástupce „necháčů“. Expanzivní kultura „bráčů“ všude na světě ničí „necháče“, protože potřebuje stále více zdrojů, aby uživila rostoucí populaci. „Necháči“ mohou přejít na stranu „bráčů“, nebo jejich rukou zemřít, jak se to stalo Ábelovi.
QUINN HLEDÁ KOŘENY
Ishmael není ani se nesnaží být knihou, která by spasila svět. Vyžaduje čtenáře ochotného naslouchat novým pohledům na běžný život a známé příběhy. Ishmael nenabízí recept, jak zachránit planetu. Vede k zamýšlení se nad motivy našeho chování. Ishmael je v mnohém zjednodušující a k jeho zdánlivě jasným a v knize nezpochybněným myšlenkám je třeba přistupovat s jistou rezervou. Jejich smysl, jednoduchost a srozumitelnost mají ale potenciál podnítit diskusi a zájem o chování člověka ve světě. Ishmael je kniha hledající kořeny dnešní ekologické a populační krize – tedy ne právě veselá témata – psaná však poutavě, s lehkostí a vtipem. V Americe se stala podkladem pro přípravu nejedné lekce ze všech zmíněných oborů od základních škol po univerzity. To je jistě dostatek důvodů pro čtení Ishmaela i pro jeho překlad do češtiny.
BOX
Pán kultovní trilogie
Daniel Quinn (*1935) se narodil v americké Nebrasce. Studoval angličtinu na univerzitách v St. Louis, Loyole a ve Vídni. V roce 1975 opustil kariéru vydavatele a stal se spisovatelem na volné noze. Mezi Quinnova nejčtenější a hojně překládaná díla patří trilogie Ishmael (1992), The Story of B. (1996) a My Ishmael (1997). Quinn v nich hledá kořeny a řešení globálních problémů, jako jsou přelidnění a ekologická či potravinová krize. Quinnovy knihy se staly „povinnou četbou“ v řadě ekologických hnutích po celém světě. Na základě myšlenek, které rozvíjejí, vznikla řada výukových materiálů. Žádná jeho kniha zatím nebyla přeložena do češtiny.
BOX (foto kniha)
Knížka odměněná megasumou
V roce 1991 byl Ray Bradbury jedním z porotců, kteří udělili Ishmaelovi cenu Turner Tomorrow Fellowship Award. Autor knihy Daniel Quinn si v prvním ročníku soutěže sponzorované podnikatelem Tedem Turnerem odnesl odměnu půl milionu dolarů. Je to dodnes nejvyšší částka, jakou kdy autor za literární dílo v nějaké soutěži obdržel. Porotci, podle nichž Ishmael v soutěži neměl konkurenta, tehdy vybírali z 2500 románů.
* QUINN, Daniel, Ishmael: An Adventure of the Mind and Spirit. New York – Bantam/Turner 1992, 263 s. ISBN 0-553-37540-7.
Nálepka: www.ishmael.org
